Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ministr vnitra Jan Hamáček podpořil vládní reakci na rezoluci Evropského parlamentu ke střetu zájmů premiéra Babiše se slovy, že si nic jiného nedokáže představit. Přejal tím interpretaci ANO a ztotožnil Babišovy osobní zájmy se zájmy České republiky. Donedávna se k tomu ČSSD stavěla jinak.
Vláda se ohradila proti rezoluci Evropského parlamentu, která se vyjadřuje ke zneužívání dotací, střetu zájmů premiéra a jeho trestnímu stíhání. Podpořili ji všichni přítomní ministři ANO a dva ministři ČSSD (Jan Hamáček, Lubomír Zaorálek), dva se zdrželi hlasování (Jana Maláčová, Tomáš Petříček). Premiér Andrej Babiš a ministr zemědělství Miroslav Toman sehráli taškařici a při projednávání tohoto bodu šli kvůli potenciálnímu střetu zájmů za dveře.
Rozpolcená ČSSD
Usnesení vlády je problematické. Má nulový účinek, nadále zhoršuje obraz České republiky v EU a posouvá zemi do role troublemakera. Jednomyslné stanovisko ministrů ANO není žádným překvapením, jelikož ministr stáje Agrofertu, který by se zachoval jinak, by si mohl obratem balit kufry.
Částečně překvapil zdrženlivý postoj Jany Maláčové a Tomáše Petříčka, který vybočuje z akrobatických figur Jana Hamáčka. Šéf ČSSD ovšem okamžitě přispěchal s ujištěním, že se nejedná o žádnou rozštěpenost a strana je prý jednotná.
Maláčová i Patříček svůj postoj vysvětlili tím, že dokument neviděli předem. „Zdržela jsem se, protože to přinesli na stůl na poslední chvíli a neměla jsem čas si to přečíst,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí serveru Novinky. To jen dokládá tragickou úroveň, jakým způsobem vláda schvaluje takto závažná stanoviska.
Dokument mi vyhovuje
Hamáčkovi a Zaorálkovi to ovšem evidentně nevadilo. „Hlasoval jsem pro, protože s dokumentem souhlasím a vyhovoval mi, proto jsem ho podpořil,“ uvedl šéf ČSSD. „Jsem přesvědčený, že na dokument byla z České republiky očekávána reakce. Nedokážu si představit, že bychom to nechali bez reakce. Je to standardní postup.“
Maláčová dodává, že „není úplně standardní, že Evropský parlament přijímá nějaké rezoluce“. V tom se nemýlí. Takto koncipovanou padesátibodovou deklaraci přijatou drtivou většinou europoslanců ještě Evropský parlament nezažil. Není to ale problém parlamentu, který jen plní svoji kontrolní roli, dokonce ani České republiky, ale výlučně osoby českého premiéra. Proto je reakce vlády přepjatá a míří do prázdna.
Je pozoruhodné, že na rozdíl od rozhodného stanoviska šéfa sociální demokracie se jeho kolega ve vládě Zaorálek, který nyní vládní usnesení rovněž podpořil, ještě nedávno v Otázkách Václava Moravce (21. 6. 2020) přiznal, že rezoluce pro něj nebyla veselým čtením. „Uvědomil jsem si, jak netransparentní celý ten proces dotací je,“ řekl, aby o několik dní později zapomněl.
Babiš musí vysvětlovat
Reakce sociálních demokratů staršího data jsou ráznější. Předloni v prosinci, kdy dorazily první závěry právní služby Evropské komise k auditu, oznámil Hamáček, že by bylo nepřijatelné, aby Česká republika vracela dotace za Agrofert. „Pokud musí někdo tyto věci vysvětlovat, je to Andrej Babiš, určitě ne ČSSD,“ uvedl.
Loni v květnu šéf ČSSD požadoval, že pokud se ukáže, že dotace byly holdingu Agrofert vyplaceny neoprávněně, musí stát vymáhat jejich vrácení. „Určitě o tom budeme hovořit. Je to téma, které otevřeme,“ přislíbil, ale jestli se tak stalo, nikdo neví. V poslední době se koaliční disciplína, přechodně rozvolněná v průběhu koronakrize, znovu utužila.
Ostatně podobně rozhodný postoj projevil Hamáček při nedávném projednávání novely zákona proti praní špinavých peněz a související předpis o skutečných majitelích z dílny ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Obsahuje výjimku pro majitele svěřenských fondů, což by mohlo premiérovi pomoci v jeho osobním sporu kvůli střetu zájmů.
V případě, že bude změna zákona schválena, by mohl být Babiš považován za majitele svěřenských fondů, ale nikoliv za vlastníka samotného holdingu. Bez této účelové výjimky by hrozilo, že nová úprava potvrdí jeho roli skutečného majitele Agrofertu se všemi dopady na čerpání miliardových dotací.
Tento problém fakticky potvrdil i Hamáček krátce poté, co novela zákona prošla začátkem června vládou, a ministři ČSSD se zdrželi při hlasování. Zároveň však prohlásil, že i když výjimka projde, „téma k lámání koalice to není“.
Dochází na Sobotku
Kde jsou ty časy, kdy údajně proevropská sociální demokracie z opozičních řad tvrdě tepala vládu za sebemenší prohřešek. A nemálo ministrů odstoupilo za nesrovnatelně menší problém, než je celoevropská ostuda trestně stíhaného předsedy vlády ve střetu zájmů.
Dochází tak na slova Hamáčkova předchůdce Bohuslava Sobotky. Po posledních sněmovních volbách nedoporučoval ČSSD vstup do vlády, ale regeneraci sil v opozici.
„Akceptace premiéra, který je nejen trestně stíhaný, ale má rovněž obrovský střet zájmů či podivnou minulost ve vztahu k StB, by nenávratně poškodila politickou kulturu a výrazně zhoršila vnímání Česka v zahraničí. Nemluvě o tom, že by tím strana pošlapala principy, které dlouhodobě zastává,“ zavěštil v únoru 2018 Sobotka prorocky.
Dnes už je příliš pozdě a Hamáček, který stále více zemanovatí, sehraje svoji útrpnou roli až do hořkého konce. Dostal se do začarovaného kruhu a stáhl do něj celou sociální demokracii. Pod Hamáčkovým ohebným vedením je natolik propojená s Babišovými zájmy, že prakticky ztrácí smysl její samostatné existence.
