Rozhořčení pohraničníci píší, že byli hodní. Tady jsou údaje o dětech, které PS zastřelila

archiv

„Neutíkali jen lidi toužící po svobodě, ale i lidi prchající před zákonem. Přecházeli hranici ozbrojeni a nebáli se zbraň použít proti pohraničníkům a třeba i zastřelit 18letýho kluka k dosažení svých cílů,“ stojí v jednom z několika e-mailů, které dorazily po zveřejnění kritického komentáře k záměru Klubu pohraničníků postavit sochu pohraničníka na Cínovci.

Reakce jsou vesměs stejné, bývalí pohraničníci sdělují, že oni nebyli zlí, že nemohli za to, že se ocitli „na čáře“, že střílení mělo svá pravidla a že ti utíkající lidé byli také nebezpeční. A proč prý nezmiňujeme vysoký počet mrtvých pohraničníků.

Dobře. Podle dostupných údajů zemřelo v letech 1948–1989 ve službě 648 pohraničníků. Nejčastějším důvodem ale zdaleka nebyla přestřelka s prchajícími osobami. Nejčastějším důvodem smrti pohraničníka byla nehoda a sebevražda. Umírali v minovém poli mezi ploty na čáře, zabíjel je elektrický proud v plotech, v několika případech se také zastřelili navzájem. Značná část mladých mužů pak službu na hranici a střílení do lidí jednoduše nezvládla, tak si vzala život sama.

A že střelba na utíkající lidi měla svá pravidla? Ano, to měla. Za každého zastřeleného člověka měl konkrétní pohraničník den volna. Pokud mu utekl, byl naopak potrestán. Zajímavé také je, že ať pohraničník provedl cokoliv, režim ho chránil před stíháním. Nemohl být souzen za nic.

A že se na čáře neocitli dobrovolně? To je možné. Každopádně ti, kteří chodili se samopalem v ruce na hranici, nebyli protirežimně naladěni. Naopak. Pro službu u Pohraniční stráže byli vybíráni loajální chlapci, svazáci a děti z prověřených rodin, kde bylo zřejmé, že je syn náležitě dobře veden.

Zabití člověka, který prchá z totalitní země, je odporný zločin. Co je ovšem zcela mimořádně nechutné, to je vraždění dětí. A i toho se pohraničníci dopouštěli. Několik dětí zahynulo při autonehodách, kdy se zoufalí rodiče snažili hranici jednoduše projet. Další zabil elektrický proud a několik jich pohraničníci rozstříleli samopalem.

Tak například jedenáctiletého Jozefa G. zastřelili na hranici nedaleko Devínské Nové Vsi v roce 1952. Čtrnáctiletého Pavla H. zastřelili kousek od Aše v roce 1950. Stejně tak rozstříleli i sedmnáctiletého Romana H. v roce 1951 u Vejprt. Na hranici zemřel i třináctiletý Oldřich C., a to v roce 1966. Údaje přináší propracovaná aplikace.

A tak by bylo možné pokračovat dále a dále. Stříleli po dětech, ženách i starcích. „Hrdinové“…

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner