Zdeněk Pohlreich FOTO: David Neff / MAFRA / Profimedia
FOTO: David Neff / MAFRA / Profimedia
Zdánlivě nevinný rozhovor se známou tváří tuzemské gastronomie, Zdeňkem Pohlreichem, nedopadl asi tak, jak si tvůrci představovali. Hospod a restaurací v České republice ubývá. V posledních měsících zavírají především podniky s kuchyní, nebo omezují provoz a nechávají si jen rozlévání alkoholu. Důvody jsou zřejmé, vyšší ceny energií, lidé především na menších městech méně utrácejí, suroviny zdražily. V takové situaci je logické ptát se na názor a zkušenosti známé osobnosti, jakou je Zdeněk Pohlreich. Ovšem rozhovor o gastru by asi neměl skončit tak jako v pořadu Spotlight, který je teď předmětem mnoha debat.
O co jde. Pohlreich v pořadu popisuje svoje zkušenosti a uvádí několik nepopulárních informací. Například, že je v ČR ve vztahu k počtu obyvatel nezvykle vysoký počet hospod ve srovnání s okolními zeměmi. Varuje také před myšlenkou, aby byla zavedena nějaká forma dotací pro restaurace, například venkovské, které se samy neuživí. Musí také odpovídat na překvapivé otázky moderátorky Lindy Bartošové. Například vysvětluje, že práce v kuchyni je náročná a stresující, a kdyby tam bylo víc zaměstnanců, aby nebyla tak náročná a tak stresující, jídlo by stálo dvakrát tolik a málokdo by ho zaplatil.
Jak se ukázalo, moderátorka hosta celý rozhovor směrovala ke svému oblíbenému tématu ženy a jejich pozice ve společnosti, které naplno přišlo až v závěru. Pohlreich totiž řekl: „Ať se nám to líbí nebo ne, gastronomie nebo kuchyně, to je mužský svět.“ A tím si u Lindy Bartošové naběhl. Oponovala mu, že existuje na světě spousta kuchařek a úspěšných šéfkuchařek. Z debaty vyplynulo, že v ČR je podle moderátorky málo šéfkuchařek, protože nemají dostatečné podmínky pro svoji práci v profesionální kuchyni.
Zdeněk Pohlreich se snažil dále argumentovat, například upozornil, že se gastronomii věnuje mnoho let a za tu dobu už ví, že je pro ženy složitější prožít celou kariéru v kuchyni víc než pro muže. Z feministické pasti, kam ho moderátorka dostala, ho už nepustila, ani když několikrát zopakoval, že je mu jedno, jestli v kuchyni pracuje muž nebo žena, že mu jde jen o to, aby byla dobře odvedená zadaná práce.
Moderátorka v jednu chvíli naťukla „zažitý stereotyp“ péče o dítě. Naznačila, že péče o děti je stále ještě dominantně ženská věc a že je to téma k debatě. Předložila myšlenku, že prostředí kuchyní není pro ženy dostatečně bezpečné a respektující. Necítí se tam dobře. A to je důvod, proč máme výrazně více šéfkuchařů. Když Pohlreich namítal, že by ženy neurážel tím, že jim bude zajišťováno privilegované místo, usmála se a řekla, že jde o narovnané místo. „V našich kuchyních máme dámské populace dost a nemáme s tím problém.“ Tak zněla jedna z posledních vět Zdeňka Pohlreicha ve zmíněném pořadu. Následně rozhovor moderátorka ukončila, aniž by hosta nechala doříci odpověď na otázku, kterou mu položila.
Byla to zajímavá a úsměvná podívaná. Ale příště by tvůrci měli diváky varovat, že jde o rozhovor ze série „Téma feminismu i tam, kde byste ho nečekali“, nebo tak něco. Moderátorka by si také mohla být schopná připustit, že to skutečně může být tak, že práce v profesionální kuchyni je pro ženy méně vhodná než pro muže. A že by lidi jako Zdeněk Pohlreich mohli mít se svými zkušenostmi pravdu. A především – že je to svobodné rozhodnutí samotných žen. Pokud chtějí pracovat jako šéfkuchařky, mohou. Ale protože je jich méně než mužů v této profesi, tak asi jako šéfkuchařky až tak moc pracovat nechtějí.
Nezbývá než se těšit například na rozhovor s ředitelem nějakého pivovaru, ve kterém bude moderátorka grilovat hosta na tom, proč nezaměstnává víc žen v úseku distribuce, protože i ženy by rády nakládaly a vykládaly sudy s pivem. A vůbec, proč je tak málo žen stavbyvedoucích? Elektrikářek? Karosářek? Spousta zajímavých témat!
