Rozpočet na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) nebude stačit, řekla v úterý na zahájení velitelského shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dvě procenta podle ní nejsou strop, ale podlaha, uvedla. Nová administrativa Spojených států podle ní bude bedlivě sledovat, kdo plní závazek k Severoatlantické alianci (NATO).

Podle návrhu rozpočtu na příští rok by měl resort obrany hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více oproti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160,8 miliardy korun.

Předpokládá se, že po inauguraci amerického prezidenta Donalda Trumpa padne apel na vynakládání více prostředků na obranu, řekla po zahájení shromáždění Černochová novinářům. „Jestli to budou tři procenta, 3,5 procenta, v tuto chvíli nevím, spekuluje se o těch třech procentech,“ uvedla. „My jsme na to připraveni, nevím, do jaké míry je na to připravena česká společnost,“ podotkla.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka doplnil, že už dnes nejsou dvě procenta milník, je podle něj potřeba hovořit o schopnostech. Už na summitu ve Vilniusu podle něj jasně zaznělo, že dvě procenta jsou podlaha. „A že každý to procento má tam, kde plní ty požadované schopnosti,“ uvedl. Česko požadované schopnosti výrazně neplní, dodal.

NATO některé položky neuzná

Co se týče závazku NATO, problémy podle ministryně způsobuje, že jsou do obranných výdajů zahrnuty i položky z rozpočtů jiných resortů, o kterých není jisté, zda je aliance jako obranné výdaje uzná. Jde podle ní například o rozpočty Správy státních hmotných rezerv (SSHR), Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) nebo části rozpočtu ministerstva dopravy. „Myslím, že asi teď musí nastat moment, kdy všichni uvidí to, že nám aliance některé položky opravdu neuzná,“ řekla. Bude to podle ní poučení pro další rozpočty. „Pak tam budeme dávat už jenom částky, které nám nikdo nezpochybní,“ dodala.

„Pro fungující odstrašení potencionálního agresora potřebujeme mít silné obranné kapacity a nezpochybnitelné odhodlání je v případě napadení použít,“ řekla Černochová.

V armádě chybí lidé

Armáda se podle ministryně dlouhodobě potýká s nedostatkem personálu. Chybí například lékaři, odborníci na informační technologie, ale také řidiči či kuchaři. Ze služebního poměru odchází více vojáků na základě vlastní demotivace než na základě rozhodnutí nadřízených, uvedla Černochová. Negativně se to projevuje na nezbytném doplňování zálohy, dodala.

Změnu by podle ministryně měla přinést novela zákona o vojácích z povolání, zjednodušit by měla nábor či odstranit některé byrokratické postupy. „Je tam celá řada benefitů, která bude pomáhat, aby lidé šli sloužit do armády nebo v ní zůstali,“ řekla. Návrh je v připomínkovém řízení, brzy by ho podle ministryně měla projednat vláda.