Rozpočtové tahanice se staly vrcholem nepromyšlených vládních návrhů

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO)  (ČTK)

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO) | FOTO: ČTK

Jednotnost vládní koalice je možná ještě horší, než se zdálo. Hrozbě v podobě rozpočtového moratoria se však nakonec ANO a ČSSD vyhnuly. Po dlouhých tahanicích komunistům ustoupily a 10 miliard slibovaných ozbrojeným složkám skutečně přesunuly do rezervy. Výdaje na armádu však zdaleka nejsou tím jediným důvodem sporu mezi menšinovou vládou a opozicí.

Rozpočet s výdaji v celkové hodnotě 1808 miliard a schodkem 320 miliard korun byl již dlouhou dobu pod palbou opozice. Problémem není ani tak schodek samotný – ten je v současné době dokonce potřebný – ovšem způsob, kterým jsou finance využity. Možná to může znít jako omílaná fráze, ale výdaje by vskutku měly putovat především na investice a podporu firem zasažených pandemií.

Eric Drooker

Struktura výdajů se ale od letoška nijak podstatně nezměnila. Předseda ODS Petr Fiala toto stručně kritizoval slovy: „Výdaje rostou, nejdou do investic.“ A dokonce prohlásil, že rozpočet se „za pár týdnů či měsíců bude muset předělat“.  Podle něj totiž nevychází z makroekonomické prognózy a nezohledňuje náklady spojené s pandemií.

Ekonomové mu dávají za pravdu. Výše schodku je podle nich nerealistická. Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek dokonce rozpočet označil za ten nejproblematičtější, co pamatuje, a jeho kolegové mu dávají za pravdu. Nebere totiž v potaz nový daňový balíček. Ten by měl státní rozpočet připravit o roční příjmy až ve výši 100 miliard korun. Navíc vychází z odhadů vývoje ekonomiky pocházejících z léta. Ty nezohledňovaly dopady druhé vlny koronaviru, které příjmy dále přiškrtí. Dle odhadů některých ekonomů tak bude potřeba současný plánovaný schodek navýšit o více než čtvrtinu.

Chaotičnost vládního jednání

Jak již bylo zmíněno, opozice má rovněž problém se způsobem rozdělení peněz. Svůj nesouhlas dala jasně najevo více než 130 návrhy na úpravu rozpočtu, o kterých museli poslanci hlasovat, a které celkově přesunuly zhruba 13 miliard korun. S čím tedy opozice přišla? Mezi ty nejambicióznější patřil návrh Víta Kaňkovského na přesunutí necelých dvou miliard korun na sociální služby. Návrh však neuspěl. Podobný návrh, tentokrát z dílny poslankyně SPD Lucie Šafránkové, který chtěl na důchody přesunout částku kolem jedné miliardy určené především na dotace na obnovitelné zdroje, rovněž nezaznamenal úspěch.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD), premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO)  (ČTK)

Podobně dopadl i návrh Jakuba Jandy a Václava Votavy, kteří chtěli snížit rozpočet Českého svazu bojovníků za svobodu. Bez překvapení je rovněž to, že pozměňovací návrh Klausovy Trikolóry, podle kterého se mělo až 26 miliard korun přesunout na splacení státního dluhu, tvrdě narazil. Snižování státního dluhu totiž v době krize zdaleka nepatří mezi vládní priority, čemuž by většina ekonomů dala za pravdu.

Velmi kontroverzní naopak bylo odmítnutí přesunu peněz z dotací pro potravinářský a zemědělský průmysl na projekty revitalizace krajiny poškozené průmyslem, ochranu klimatu či zadržování vody v krajině. Tento návrh vznesla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, vláda jej však z pochopitelných důvodů rázně odmítla. Pekarová Adamová rovněž neprosadila odebrání 18 milionů prezidentské kanceláři. Ty by podle ní našly lepší využití v kulturní sféře, kde měly pomoci divadlům a dalším spolkům zasaženým pandemií.

Ohniskem debaty ale bylo oněch 10 miliard armádě, kvůli kterým se nad republikou vznášelo riziko rozpočtového provizoria. Vláda ústupek komunistům obhajovala tím, že „nemůže dělat jen to, co považuje za správné“. Vicepremiér Jan Hamáček pak zdůraznil, že vláda „musí hledat kompromisy“. Opozice naopak ústupek ostře kritizovala. Jedná se dle ní o podraz či dokonce zradu armády. Takové prohlášení je ale přeci jen spíše politickým divadlem. Peníze by se totiž měly armádě příští rok vrátit. Ministr obrany Lubomír Metnar uvedl, že „rozpočet ministerstva v roce 2021 nebude krácen“. Na druhou stranu pak ale vyvstává otázka, zda byly takové prostoje nutné, není-li jejich výsledek nijak závažný.

Pravděpodobně nebyly. Tahanice o rozpočtu pouze odrážejí chaotičnost vládního jednání v roce 2020. Rozpočet je pomyslným vyvrcholením řady nepromyšlených vládních návrhů čítajících například proslulé „rouškovné“ či zrušení superhrubé mzdy, nad kterým zůstává rozum stát. Občanovi bohužel nezbývá nic jiného než situaci přes vánoční svátky sledovat v televizi z pohodlí svého křesla. Více možností zábavy se mu po pátečním znovuuzavření republiky stejně nenabízí. Může pouze doufat, že volby do poslanecké sněmovny konající se následující rok této tragikomedii učiní konec.

* * *

Deník FORUM 24 dává prostor mladým ekonomům a nadaným studentům, aby se zapojili do veřejné debaty o současné krizové situaci v souvislosti s koronavirem, jeho ekonomických dopadech, veřejných financích a ekonomice jako takové. Ve spolupráci s Institutem ekonomického vzdělávání (INEV) proto pravidelně zveřejňujeme jejich texty. INEV vytváří zázemí pro výuku ekonomie a financí na středních školách. Motivuje a sdružuje studenty se zájmem o ekonomii a ekonomická témata a podporuje je v jejich činnosti a dalším studiu. Jedním z hlavních projektů INEV je Ekonomická olympiáda – největší ekonomická soutěž v České republice. Institut je možné podpořit zde.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Související články