Představení rozvodové reformy na půdě sněmovny FOTO: Ministerstvo spravedlnosti / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo spravedlnosti / se souhlasem
Ministerstvo spravedlnosti pracuje na novele zákona, která by zjednodušila a zrychlila rozvodové řízení. Na konci října skončilo mezirezortní řízení a nyní se ministerstvo vypořádává s připomínkami. Notářská komora ČR ale upozornila, že novela se netýká všech rozvádějících se párů, a připomněla, že v mnoha evropských zemích řeší nesporné rozvody právě notáři. Náměstek ministra Antonín Stanislav potom uvedl, že nevylučuje, že se tato možnost bude v budoucnu řešit.
„Ministerstvo spravedlnosti představilo novelu zjednodušující rozvodové řízení, která částečně uleví rozvádějícím se rodičům nezletilých dětí. Ostatní páry, tedy bezdětné manžele či manžele, kteří již vůči svým dětem nemají vyživovací povinnost, ale žádné zjednodušení nečeká. Ačkoli i jejich rozvod je smluvený, k soudu se dostavit musí. To soudy i nadále zbytečně zatíží administrativně a finančně,“ uvedla Notářská komora v tiskové zprávě, kterou má deník FORUM 24 k dispozici.
Reforma má mimo jiné sloučit opatrovnické a rozvodové řízení v jedno. Podle notářské komory je párů, kterých se otázka péče o dítě už netýká, velké množství a je zbytečné, aby u smluveného rozvodu museli k soudu. Upozornila, že například ve Francii, Řecku, Španělsku, Lotyšsku či Estonsku řeší nesporné rozvody notáři a poplatky hradí sami rozvádějící se manželé.
„Ministerská novela sice pomůže lidem s dětmi, zapomíná ale na ty, kterých se otázka péče o dítě už netýká. Těch je velké množství a problematické je to, že tito lidé stále k soudu budou muset jít. A to úplně zbytečně, protože nemají spor a na všem se dohodli – soud příčinu rozvratu nově už nebude zjišťovat a jejich rozvod pouze administrativně potvrdí. Kvůli tomu se ale musí svolat jednání a vzniknou náklady na soudce, jeho asistenta, jednací místnost, energie a tak dále,“ upozornil prezident notářské komory Radim Neubauer. Dodal, že jde o finanční i administrativní zátěž pro soudy, které se v tu dobu nemohou věnovat sporné agendě.
Podle náměstka ministra spravedlnosti Antonína Stanislava se ale novela dotkne i bezdětných párů. „Není úplně přesné tvrzení, že by se pro bezdětné páry návrhem nic změnit nemělo. Naopak i na bezdětné páry by se mělo vztahovat navrhované zrušení obecného požadavku na zjišťování příčin rozvratu manželství. Návrh sice nadále staví na koncepci rozvodu založeného na principu rozvratu, jeho příčiny by se však již zjišťovat neměly. I v rámci smluveného rozvodu se navrhuje upustit také od požadavku na zjištění existence rozvratu manželství. Při splnění stávajících zákonných předpokladů uvedených (zejm. dohoda manželů o vypořádání SJM, případně bydlení a výživě) se navrhuje znovu zavést nevyvratitelnou domněnku kvalifikovaného rozvratu po vzoru dřívějšího ustanovení § 24a zákona o rodině,“ uvedl na dotaz deníku FORUM 24. V souladu s tím by navíc mělo být nahrazené označení rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu pojmem „smluvený rozvod manželství“.
Dále se podle něj bude i na bezdětné manžele vztahovat navrhované zrušení podmínky smluveného rozvodu spočívající v současnosti v odděleném soužití po dobu delší než šest měsíců. „Již dnes se splnění této podmínky věcně nezkoumá a požadavek na její existenci neodpovídá ani mezinárodním trendům,“ upozornil.
Bude také možné upustit od výslechu manželů tehdy, pokud jejich souhlas s rozvodem a shoda na rozvratu manželství vyplynou z písemných podání nebo shodných tvrzení účastníků při jednání, o jejichž pravosti a pravdivosti nemá soud pochybnosti.
„Požadavek na výslech manželů se jeví jako nedůvodný právě v těchto situacích, kdy mezi manželi panuje na uvedených aspektech shoda. Důsledná realizace tohoto požadavku by přitom mohla přispět k vytvoření konfliktu mezi manželi. Z tohoto důvodu se na něm za stanovených podmínek navrhuje netrvat. Vypuštění obligatorního výslechu by mělo představovat další benefit pro konsenzuální manžele, kteří již nebudou zatěžováni otázkami souvisejícími se vztahem, který je oboustranně vnímán jako nefunkční,“ dodal náměstek.
Podle Stanislava jsou připomínky notářské komory legitimní, věcné a korektní. Poděkoval jí za konstruktivní přístup v rámci připomínkového řízení. „V současné novele nepředpokládáme, že by část agendy rozvodů přešla na notáře, nicméně nevylučuji, že v budoucnu se o tom můžeme dále bavit, tedy nebereme to tak, že by tato otázka byla definitivně navždy uzavřena,“ uvedl na závěr.
Podle statistik ministerstva spravedlnosti trvalo loni rozvedení manželství, kde soud nemusel řešit budoucnost nezletilých dětí, v průměru 55 dní. Pokud tomu předcházelo opatrovnické řízení, tak to bylo něco přes čtyři měsíce. Návrh na rozvod podávají dvakrát častěji manželky než manželé. Ve dvou třetinách případů se oba partneři na ukončení svazku dohodli.
Podle statistického úřadu průměrné manželství trvá 13,5 roku. Úhrnná rozvodovost činila loni 38 procent. V Česku se tak rozpadají zhruba dvě pětiny svazků. V minulém desetiletí to byla až polovina.
