Rozvolňování britskou cestou? Podle Flegra u nás možné tak za 150 let

Evoluční biolog Jaroslav Flegr (ČTK)

Evoluční biolog Jaroslav Flegr | FOTO: ČTK

Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra není reálné, aby v Česku došlo ke zrušení veškerých opatření proti šíření koronaviru stejně jako ve Velké Británii. Viroložka Ruth Tachezy zdůrazňuje, že je mezi námi a Británií diametrální odlišnost. V zimě by nám údajně nemusela stačit ani 90% proočkovanost.

„Za mě si myslím, že musíme vzít v potaz situaci v dané zemi,“ uvedla v pořadu na CNN Prima News viroložka Ruth Tachezy. „To je diametrální odlišnost mezi námi a Anglií. V otázce proočkovanosti a také v otázce toho, jak mají nastavené sledování výskytu v případě nových mutací v populaci. A to u nás nefunguje tak, jak by mělo. Co se týká proočkovanosti, tak jsme na tom výrazně hůř. Zvlášť u těch starších a rizikovějších skupin obyvatel,“ dodává viroložka.

Michael Kocáb a Michal Pavlíček (ČTK)

Evoluční biolog Jaroslav Flegr ve vysílání s Tachezy souhlasil. „Až budeme mít takovou proočkovanost, jako je v Anglii a bude u nás fungovat hygiena takovým způsobem, jako u nich, což znamená asi tak za 150 let, jak to tak vidím, tak můžeme začít diskutovat o tom, jestli uvolňovat, jak uvolňují v Anglii. I tam se o tom ovšem velice diskutuje. A já, kdybych si měl tipovat, tak si myslím, že budou velmi brzy, bohužel, znova utahovat. Bylo by skvělé, kdyby ne, ale kdybych si měl tipovat, tak tohle nevydrží,“ míní Flegr. Ve Velké Británii přitom s masivním rozvolňováním souhlasí pouze 30 % obyvatel.

V zimě by nám nemusela stačit ani 90% proočkovanost

Podle Tachezy je hlavním problémem v Česku fakt, že starší a rizikové skupiny nejsou doposud plně naočkovány. Flegr tvrdí, že do proočkované skupiny není možné mechanicky započítávat ty, kteří v důsledku „nepřiznaného promořování“ nemoc prodělali. Dříve byla přitom potřebná hranice kolektivní imunity pro zastavení pandemie stanovena na 70 % obyvatel.

„Otázka kolektivní imunity je do diskuze. Hlavní rozdíl mezi námi a řadou jiných států je v tom, že my nemáme dostatečně proočkované ty starší a rizikové kategorie obyvatel. A to hraje velkou roli. Tam právě se odhaduje, že kdyby skutečně došlo na nejhorší a dostala se ta infekce až k nim, tak můžeme klidně opět vidět řadu umírajících jedinců,“ varuje Tachezy.

„Velká většina i z té poslední vlny, ti, kteří prodělali nemoc, tak už dostatečně imunní nejsou, nebo v případě příchodu další vlny nebudou,“ tvrdí evoluční biolog. Také kvůli virovým mutacím a jejich vyšší infekčnosti prý musíme cílit na mnohem větší proočkovanost. „Já se domnívám, že v zimních měsících, až zase stoupne infekčnost i těch stávajících variant viru, tak nám nebude stačit ani devadesátiprocentní proočkovanost,“ míní Flegr a dodává: „Je otázka, zda na bázi dobrovolnosti budeme schopni něčeho takového dosáhnout.“

Protilátky nemají stejnou váhu jako očkování

Podle premiéra Andreje Babiše jsme nejpromořenějším národem. Dnes na CNN Prima News uvedl, že by se protilátky měly postavit na úroveň promořování. Odborníci ale nesouhlasí. Podle Flegra a Tachezy nelze do skupiny lidí, kteří mají imunitu, počítat ty, kteří onemocnění prodělali. „Velká většina lidí už není imunní. Virus se změnil, a protože máme mutanty, musíme cílit na větší proočkovanost,“ uvedl Flegr.

Týdeník FORUM | FOTO: FORUM 24 (FORUM 24)

„Já musím vycházet z toho, jaká máme data, a ze studií, takže v současné chvíli nevíme, jakou hladinu protilátek potřebujeme, abychom byli chráněni proti infekci jakoukoliv variantou. Samozřejmě, testy jako takové existují a věřím, že je možné, že do budoucnosti dlouhým sledováním zjistíme, že určitá hladina protilátek je ochranná, ale to teď nevíme. Tudíž nepřipadá v úvahu teď zavádět tento test do rutinní praxe,“ komentuje Babišův názor Tachezy.

„Takže v mém případě ne, s panem premiérem nesouhlasím. Myslím si, že protilátky zatím nemůžeme používat pro běžnou klinickou praxi,“ dodává viroložka. „Já myslím, že politici by se neměli plést do odborných záležitostí a měli by naslouchat odborníkům,“ ostře kritizuje Jaroslav Flegr.

„Hladina protilátek neříká v podstatě nic. Ty protilátky mohou být namířené proti něčemu, co tomu viru nevadí. Vir si sám zařídí, proti čemu má fungovat, proti čemu má být namířena imunita. Nedokáže to samozřejmě úplně, ale snaží se, a zrovna koronaviry jsou velmi šikovné viry a moc bych se divil, kdyby neměly mechanismy, jak nasměrovat imunitní odpověď hostitele proti něčemu, co jim nebude vadit. Takže hladina protilátek jim nic neříká, ona ostatně velmi rychle po infekci klesá,“ dodává evoluční biolog.

„Na promořenost v žádném případě nespoléhat, tohle byl velký omyl našich promořovačů, kteří se domnívali, že se epidemie zbavíme tím, že se promoříme. Ne, nezbavíme,“ uzavírá téma evoluční biolog Jaroslav Flegr.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]