Ruští vojáci, ilustrační foto FOTO: Wikimedia Commons / Mil.ru / CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons / Mil.ru / CC BY 4.0
Ruský vojenský důstojník Maxim Fedorčenko, který zastřelil deset svých kolegů, se stále přes měsíc a půl pohybuje na svobodě, protože se ho nepodařilo zadržet. Novináři z webu Sever.Realii zjistili jeho minulost. Muž dostal do rukou zbraň navzdory osm let staré psychiatrické diagnóze.
Dne 26. října Fedorčenko hodil granáty do zákopu, kde byli jeho spolubojovníci, načež přeživší zastřelil automatickou puškou a se zbraní utekl.
Fedorčenko přišel na frontu z trestanecké kolonie, kde si odpykával trest za útok na manželku. Podle vyšetřování ji polil vařící vodou a čtyřikrát bodl.
„Obžalovaný trpí lehkou mentální retardací s minimální poruchou chování z blíže nespecifikovaných příčin. Mohl si uvědomovat společenskou nebezpečnost svého jednání a být za ně odpovědný,“ psalo se v rozsudku.
Sousedé obviněného oslovení novináři tvrdí, že Fedorčenko se svými psychickými anomáliemi zase moc nevymykal poměrům v jeho rodině. První peníze si opatřoval krádežemi, za které šel do vězení. Celá rodina pila, rodiče i bratr. O jeho diagnóze sousedé pochybují a myslí si, že mu ji „přišili“, aby se vyhnul dlouhému trestu.
Někteří Fedorčenkovi vzdálení příbuzní poměry v rodině potvrzují, ale podle nich měl muž vývojové problémy dávno před prvními konflikty se zákonem.
„Mají dysfunkční rodinu. Ale Maximovi skutečně diagnostikovali mentální retardaci, když byl ještě malý. Takže v lékařských záznamech nebylo nic ‚vykonstruováno‘,“ říká jeho příbuzná Oxana. Ta se diví, jak je možné, že někoho takového poslali do „speciální vojenské operace“.
Odborníci novinářům řekli, že taková odchylka není vždy spojena s agresivitou. Rozsudek v případě těžkého ublížení na zdraví však ukazuje, že v případě Fedorčenka taková souvislost byla. Podle jednoho psychologa je diagnóza retardace dostatečná k tomu, aby si člověk nebyl schopen uvědomit závažnost následků použití zbraně. Protože se vědělo, že měl sklony k násilí již dříve, tak rozhodnutí dát mu zbraň bylo prostě nepřijatelné.
Podle armádních pravidel by takoví lidé měli být zařazeni do kategorie, která by neznamenala jejich účast v bojích. Ve válce na Ukrajině se ale tento požadavek zjevně ignoruje. Každý velitel teď sám rozhoduje, jestli je voják způsobilý k boji.
Ivan Čuviljajev, zástupce projektu „Jděte lesem“, který se snaží pomoci lidem vyhnout se povolání do ruských ozbrojených sil, řekl serveru Sibir.Reality, že střelba do spolubojovníků může být také důsledkem neustálého stresu.
„Nedávno jsme zveřejnili příběh smluvního vojáka, na kterého ve výcvikové škole pro zábavu házeli granáty. Víme o mnoha případech, kdy se v jednotkách používá násilí z jakéhokoli důvodu. Klasickou metodou je střelba u ucha. Násilí se používá vůči všem a vždy, jiný způsob komunikace (v ruských jednotkách na frontě) neexistuje,“ říká Čuviljajev.
Některé případy ukazují, že armáda už skutečně povolává i těžké případy.
Dne 18. dubna bylo nedaleko obsazené záporožské vesnice Zarja nalezeno tělo 56letého vojenského důstojníka Alexandra Ovčinnikova s prostřeleným hrudníkem, píše web ASTRA. Důstojník byl v minulosti odsouzen za způsobení těžké újmy na zdraví, vyhýbání se placení výživného a řízení v opilosti. Pachatelem vraždy byl vojín Anatolij Gorjačev odsouzený podle nejméně dvaceti 20 paragrafů trestního zákoníku. Mimo jiné za úmyslné způsobení těžké újmy na zdraví, vraždu, mučení, nezákonné držení zbraní, krádež střeliva, pokus o vraždu strážce zákona, urážku a použití násilí proti představiteli moci, padělání dokumentů, nezákonné vniknutí do domu a vyhrožování smrtí.
Ruská armáda má ale velké ztráty a ani zvyšování odměn pro smluvní vojáky zřejmě nestačí padlé a zraněné nahradit.
