Danuše Nerudová FOTO: Mendelova univerzita / se svolením autora
FOTO: Mendelova univerzita / se svolením autora
Zrušením daňových výjimek by se ušetřilo až 150 miliard korun, prohlásila v rozhovoru pro deník FORUM 24 ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová. V něm také vysvětlila, jaký smysl daňové výjimky mají a které z nich je dobré zrušit. To by podle ní mohlo sehrát zásadní roli při konsolidaci našich veřejných financí.
V poslední době se často hovoří o daňových výjimkách. Můžete popsat, o co vlastně jde a jaký mají význam?
V principu existují dvě možnosti, jak nastavit systém. Buď mít nízkou sazbu daně, široký základ daně a žádné výjimky, nebo úžeji definovaný základ daně s vysokou sazbou daně a daňové výjimky. My jsme se v roce 1993 vydali druhou uvedenou cestou. A bohužel v průběhu let se výjimky „nabalovaly“. Daňové výjimky právě v systému s vysokou sazbou smysl mají, protože jejich prostřednictvím tvůrce daňové politiky může třeba podporovat prorodinnou politiku. Jenže v systému, kam jsme se dostali my, tedy v systému s nízkou daňovou sazbou (ve srovnání se státy na západ od nás), již začínají postrádat smysl.
Podle prezidenta Miloše Zemana se za každou daňovou výjimkou skrývá lobbistická skupina, která ji vybojovala. Souhlasíte s ním?
Takto plošně s tím nelze souhlasit. Například bonus na děti je zcela jistě podpora rodinné politiky. Nebo odpočet částek za darování krve či orgánů taktéž nelze považovat za lobbistickou výjimku. Můžeme diskutovat, zda odečet úroků ze stavebního spoření, hypoték, příspěvek na penzijní připojištění nebo odečet příspěvků zaplacených odborovým organizacím jsou, nebo nejsou „vybojované“ lobbistickými skupinami.
Může rušení daňových výjimek sehrát významnou roli při konsolidaci našich veřejných financí?
Zcela jistě ano, jedná se cca o 300 miliard korun. Je potřeba ale brát v potaz současný vývoj a velmi vážit, které se zruší, a které nikoliv. Zcela jistě by se neměl rušit bonus na děti a základní sleva na poplatníka.
Prezident Zeman ve svém prosincovém vánočním poselství prohlásil, že kdyby se zrušily všechny daňové výjimky, ušetřilo by se 380 miliard korun, takže bychom měli vyrovnaný rozpočet a nezadlužovali bychom budoucí generace. Je to opravdu takhle jednoduché?
Jak jsem už uvedla, tak jednoduché to není. Jsou výjimky, které by se rušit neměly, protože svoji funkci plní.
Nejabsurdnější daňová výjimka
Ministr financí Zbyněk Stanjura říká, že současná vláda se bude snažit do budoucna zrušit ty daňové výjimky, které neplní svůj účel. Jaké daňové výjimky by se podle vás měly zrušit a proč?
Zásadní diskuse by se měla vést o odpočtu příspěvků na penzijní připojištění, neboť III. pilíř v tuto chvíli neplní svoji funkci (většina peněz je občany vybírána jednorázově, neplní funkci penzijního připojištění). Obdobně by se měla vést i diskuse o státní podpoře týkající se stavebního spoření. Stejně jako o odpočtu příspěvku odborovým organizacím.
Je nějaká daňová výjimka, kterou považujete za nejabsurdnější?
Nejabsurdnější daňovou výjimkou je sleva za „nepracující manželku“, která jde zcela proti snaze o vyšší participaci žen na trhu práce. Tato výjimka by měla být zrušena jako první a namísto toho by ji měli mít ženy nebo muži, kteří pracují a zároveň jsou na rodičovské dovolené.
Co říkáte například na takové daňové výjimky, že se nedaní příjem z prodeje kapitálu po více než třech letech, co ho člověk drží, nebo úroky ze státních dluhopisů, nebo že nákup zlata není na rozdíl od stříbra zatížen DPH?
Osobně za daleko větší problém považuji, že příjem z kapitálového majetku nepodléhá odvodům na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Vládní koalice nechce rušit slevu na poplatníka a rovněž nehodlá zavádět zdanění penzí. Vidíte to stejně? Jsou nějaké další daňové výjimky, které by se podle vašeho názoru rušit neměly?
S tím naprosto souhlasím. Rušit by se neměla základní sleva na poplatníka a bonus na děti.
Celková daňová reforma
Jaké negativní dopady by rušení takovýchto daňových výjimek mohlo přinést?
Určitým skupinám obyvatel se de facto zvýší daňové zatížení. Trochu se obávám, že pokud by byla zrušena výjimka v podobě odpočtu úroků z hypotečního úvěru, tak se ještě dále prohloubí nedostupnost vlastního bydlení v České republice.
Proč existuje sleva na poplatníka? Nedalo by se za určitých okolností obejít i bez ní?
Cílem této slevy by mělo být snížit daňové zatížení nízkopříjmových poplatníků. Obejít bez ní bychom se mohli v případě, že by vláda byla ochotna zavést skutečnou daňovou progresi. To by umožňovalo zrušit základní slevu na poplatníka.
Dá se nějak obecně určit, které daňové výjimky jsou nadbytečné či škodlivé, a které naopak? Nebo jsou snad z principu špatné jakékoli daňové výjimky?
Z mého pohledu je to o celkové daňové reformě a výrazném zjednodušení zákona o daních z příjmu. Osobně jsem zastáncem systému široce definovaného základu daně s nižší daňovou sazbou než komplikovaného užšího základu daně s množstvím osvobození a vyšší daňovou sazbou.
Kolik finančních prostředků by se podle vás dalo zrušením daňových výjimek získat, aby to zároveň nemělo výrazné negativní efekty?
Podle informací z Ministerstva financí má základní sleva na poplatníka dopad cca 120 miliard korun a sleva/bonus na děti cca 40 miliard korun. Druhou nejnákladnější výjimkou je odpočet na penzijní připojištění. Velmi hrubým odhadem lze tedy zrušením daňových výjimek tak, aby to nemělo negativní efekty, získat cca 100–150 miliard korun.
