Vladimir Putin FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0/Úřad ruského prezidenta
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0/Úřad ruského prezidenta
Ruská cenzurní agentura Roskomnadzor se připravuje na globální monitorování ruskojazyčné části internetu pomocí umělé inteligence, píše web IStories, který má přístup k více než dvěma milionům dokumentů Roskomnadzoru. Ty získala v listopadu 2022 běloruská skupina hackerů zvaná Cyberpartisans.
„Zaměstnanci Roskomnadzoru museli po léta vyhledávat ‚zakázané informace‘ většinou ručně: software, který měli k dispozici, uměl filtrovat materiály pouze podle klíčových slov a pak bylo na člověku, aby tyto materiály překontroloval,“ píše IStories. „Počet témat, v nichž software vyhledává ‚zakázaný materiál‘, je velmi omezený. Vedení se nelíbilo, že ruční vyhledávání není dostatečně efektivní a že Roskomnadzor je vždy o několik kroků pozadu a nedokáže držet krok s rychlostí publikací na internetu. Na takový objem práce prostě nebylo dost lidí.“
Efektivní vyhledávání zakázaných informací
Agentura proto již zhruba rok vyvíjí automatizovaný systém pro komplexní analýzu mediálních materiálů a vyhledávání bodů informačního napětí na internetu nazvaný AS Vepr, aby mohla efektivněji vyhledávat zakázané informace.
Alexandr Fedotov, vedoucí projektu rozvoje automatizovaných systémů, zdůraznil, že je třeba bojovat nejen se současnými problémy, ale také předvídat, s čím se budeme potýkat za několik let. Speciálně pro tento úkol se již rok pracovalo na projektu nazvaném automatizovaný systém pro komplexní analýzu mediálních materiálů a vyhledávání informačních hotspotů na globálním internetu Vepr, zkráceně AS Vepr.
Hlavním úkolem Vepru má být analýza materiálů na sociálních sítích a v médiích a na základě této analýzy identifikovat takzvané body informačního napětí (šíření obsahů, které mohou vyvolat reakci ve společnosti, pozn. red.), dále sestavení prognózy situace, předvídání scénáře šíření informací a rizika, že se mohou proměnit v informační hrozby, aby následně předali údaje oprávněným orgánům. Počítá se s tím, že AS Vepr bude dohlížet na falešné zprávy o významných představitelích, státu a zemi obecně, negativní názory na významné činitele, státní orgány nebo mezivládní instituce, manipulace s veřejným míněním a polarizaci společnosti a nahrazování a diskreditaci tradičních hodnot.
Systém bude sledovat zhruba sto témat
Celkem je na seznamu sto témat, která by měl systém sledovat. V sekci destabilizace ruské společnosti se mimo jiné nachází propaganda LGBT, kritika ekologické situace v zemi a odkazy na různá média, včetně Proektu, Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda a The Insider.
Podle technické dokumentace Vepru je třeba zachytit informační iniciativu. Zkušenosti z poloviny 80. let v SSSR prý ukázaly, že body informačního napětí mají tendenci rychle růst, pokud jsou aktivovány a záměrně podporovány. Aby bylo možné na hrozby reagovat, je nutné mít o takových bodech úplné informace, aby bylo možné zajistit rychlé rozhodovací procesy.
Spuštění systému AS Vepr je plánováno na konec roku 2024, ale kvůli válce na Ukrajině může být odloženo.
Kromě toho Roskomnadzor vytváří systémy MIR a Oculus, které budou pomocí umělé inteligence vyhledávat a blokovat zakázané informace v textech, obrázcích a videích na internetu. Oculus bude vyhledávat i fotografie a videa z protestních shromáždění a identifikovat na nich osoby. Kromě toho bude sledovat upravené snímky Vladimira Putina. Existuje také slovník, který by měl automaticky rozpoznat například obviňování prezidenta z extremismu a schvalování svržení vlády. Vedle jména Putina je třeba dát pozor na výrazy jako vrah, terorista, extremista, válečný zločinec, genocida, represe, sponzor terorismu, bomby, Beslan, Buča, ponorka Kursk a tak dále. Sledovat se budou snímky osob, které neodpovídají tradičnímu obrazu muže a ženy, například muži s make-upem.
V listopadu 2022 běloruská skupina hackerů s názvem Cyberpartisans oznámila, že se nabourala do interní sítě sesterské společnosti Roskomnadzoru. Hackeři stáhli více než dva terabajty dokumentů a e-mailů, které si vyměňovali zaměstnanci společnosti. Všechny informace hackeři předali novinářům německého média Süddeutsche Zeitung stejně jako IStories a dalším ruským médiím. Únik je označován jako RussianCensorFiles.
