Rusové považují obsazení Československa armádami Varšavské smlouvy v roce 1968 za zákonnou akci. Tento názor se stane oficiálním výkladem, který bude čerstvě podložen zákonem Ruské federace.
Poslanecké frakce ruské Dumy se shodly na návrhu zákona, který přizná vojákům, kteří se účastnili okupace Československa v roce 1968, status veteránů ozbrojených sil. Vedle sociálních výhod pro příslušníky okupační armády zákon hovoří o „oprávněném vstupu legálně pozvané armády SSSR na území ČSSR v srpnu 1968“.
Návrh zákona prosazuje frakce komunistické strany, a to z iniciativy dlouholetého moskevského prokurátora a účastníka okupace Československa Jurije Petroviče Sinělščikova, který je poslancem za komunistickou stranu. Sinělščikov je hrdým účastníkem okupace Československa a zákon o bojových veteránech je jeho srdeční záležitostí.
Setkání se zúčastnili zástupci všech parlamentních frakcí, členové Výboru pro obranu, zástupce ministerstva zahraničních věcí, zástupci veřejných organizací a přímí účastníci sovětské okupace, kteří si říkají „bojoví veteráni“. Řečníkem kulatého stolu byl první místopředseda státního výboru Dumy pro práci, sociální politiku a záležitosti veteránů Nikolaj Vasilievič Kolomeytsev.
Poslanec Sinělščikov setkání zahájil a ve své zprávě provedl analýzu materiálů. Ty podle něj jasně dokazují, že účastníci operace „Dunaj“ proti Československu „jednali zákonně a byli to svědomití bojovníci, kteří upřímně sloužili své vlasti a zájmům zemí Varšavské smlouvy“. Tato absurdní věta nikoho z účastníků jednání nezaskočila.
Poslanec dále poznamenal, že vstup sovětských vojsk byl reakcí na žádost většiny členů prezidia Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a řady členů československé vlády, kteří tehdy psali do Sovětského svazu, aby jim byla urychleně poskytnuta vojenská pomoc v jejich „boji proti kontrarevolučním silám“.
První místopředseda Výboru pro obranu A. N. Šerin z Liberálně-demokratické strany Ruska a člen Výboru pro bezpečnost a ochranu proti korupci N. I. Ryžak, poslanec strany „Za spravedlivé Rusko“, nastínili kladný postoj svých frakcí a zdůraznili potřebu rychlého přijetí tohoto zákona, který jasně stanoví oprávněnost sovětské okupace a přizná vojákům status bojových veteránů.
Akce se zúčastnilo více než 60 osob včetně asi čtyřiceti veteránů z třinácti regionů regionů Ruské federace. Výsledkem jednání je usnesení, které vyzývá poslance Státní dumy, aby tento návrh zákona urychleně podpořili.
Komunistický poslanec Jurij Petrovič Sinělščikov je docentem trestního práva a prokurátor. Narodil se v roce 1947 v obci Bogucharovo v regionu Tula. Po studiu na Aleksinské střední škole nastoupil do sovětské armády a v letech 1966 a 1969 sloužil ve skupině sovětských vojsk v Německu. V srpnu roku 1968 se zúčastnil operace „Dunaj“, což byl název pro vojenskou okupaci Československa. Jinak si také zahrál v propagačním dokumentárním filmu „Varšavská smlouva“, který vypráví o tzv. „specifických událostech“. Pak studoval na Právním institutu v Charkově, který v roce 1973 absolvoval s vyznamenáním.
Bude ČR nějak reagovat na ruský zákon o okupaci?
číst článek »Dále Sinělščikov pracoval jako vyšetřovatel a prokurátor. V roce 1981 byl převelen do vysoké funkce Prokuratury SSSR. V roce 1985 obhájil svou dizertační práci na téma „Prokurátorský dohled nad implementací legislativy v oblasti veřejného vzdělávání“. V roce 1987 byl jmenován žalobcem v Moskvě. Od roku 1994 byl náměstkem hlavního prokurátora města Moskvy.
Poslanec Sinělščikov je předsedou Rady veřejné organizace veteránů moskevského státního zastupitelství.
Je známý svojí vědeckou prací na téma „veřejné výzvy směřující k porušení územní celistvosti Ruské federace“. Mluví na schůzích Státní dumy o procesní a trestněprávní legislativě a má na svém kontě 180 projevů.
Mezi jeho ocenění a tituly patří čestný titul „Ctihodný právník Ruské federace“. Tento diplom uděluje prezident Ruské federace. Usnesením generální prokuratury Ruské federace mu byla udělena medaile „Čestný pracovník státního zastupitelství Ruské federace“ a dále je držitelem vyznamenání „Za věrnost zákonu“.
