Podle Vladimira Putina je současná ekonomická situace v Ruské federaci celkově stabilní a vyvážená. Ve skutečnosti se tato situace nazývá stagflace, píše v článku na The Moscow Times ekonom Nikolaj Kulbaka.
Kulbaka nejdřív vysvětluje, jak se ekonomická krize obvykle projevuje a v čem je zvláštnost té současné v Rusku. Makroekonomie se zaměřuje především na řešení inflace, nezaměstnanosti a hospodářského růstu. Inflaci a nezaměstnanost chceme nízké a hospodářský růst je žádoucí vyšší. Problém je v tom, že vysoký růst obvykle provází nízká nezaměstnanost, ale vede k vyšší inflaci. Nebude tedy možné vyřešit všechny tři problémy současně. Když pak nastane krize, zpravidla to vede k poklesu výroby, nízké inflaci a vysoké nezaměstnanosti. Po krizi pak zase přijde oživení, výroba se rozšiřuje, ceny rostou a nezaměstnanost klesá.
Podle Kulbaky ale v Rusku vidíme neobvyklý obraz.
„Máme extrémně nízkou nezaměstnanost, jak se znepokojením říká ruský ministr hospodářského rozvoje. Očekávaný hospodářský růst však podle téhož ministra jen mírně přesáhne dvě procenta. Pokud těchto čísel dosáhneme, bude to dobrý výsledek, ale nepřekoná tempo růstu světové ekonomiky, která letos podle různých odhadů poroste o 2,1 až 2,7 procenta. Je pravda, že loni ruská ekonomika klesla téměř o stejnou hodnotu, takže se v nejlepším případě vrátí na úroveň roku 2021. Očekávaná inflace však podle nejnovější prognózy centrální banky bude činit šest až sedm procent,“ popisuje situaci ekonom.
Inflace je v Rusku vysoká, nezaměstnanost nízká a hospodářský růst není vidět. Tento stav ekonomiky se nazývá stagflace. Tento termín vznikl spojením dvou slov „stagnace“ a „inflace“. Překonat se dá efektivnějšími výrobními technologiemi a levnějšími surovinami a energiemi. V Rusku stagflaci zhoršuje nízká nezaměstnanost, země nemá dostatek pracovních sil k rozšíření výroby. Nízký hospodářský růst zatím hrozbu nepředstavuje, důsledky se projeví až po mnoha letech.
Vysoká inflace je pro většinu Rusů nejcitlivější téma. Lidé vidí růst cen v obchodech a pociťují ho na svých rodinných rozpočtech.
Centrální banka s inflací bojuje, ale ta je nadále vysoká.
„Musíme si však uvědomit, že inflace obvykle není nemocí ekonomiky, ale pouze jedním z jejích důležitých příznaků. Stejně jako vysoká teplota není nemocí. Ruská ekonomika je nemocná. Je nemocná vysokými vojenskými výdaji, značnými náklady na korupci, monopolizací bránící rozvoji a zablokovanými hranicemi bránícími efektivnímu obchodu. Všechny tyto nemoci však nelze léčit nástroji centrální banky. Léčí to, co může, snižuje teplotu v ekonomice. Čím déle však bude ekonomika čekat na skutečnou léčbu, tím těžší budou její následky. A samotná nemoc se stane chronickou a zničí budoucnost země na mnoho let,“ shrnuje své hodnocení ekonom Nikolaj Kulbaka.