Ilustrační foto. FOTO: Pixabay/1866946
FOTO: Pixabay/1866946
Ruské hospodářství je pod mimořádným tlakem obrovských výdajů na vedení války na Ukrajině. Píše o tom týdeník The Economist s odvoláním na hodnocení odborníků.
The Economist zmiňuje odhad, že ruská ekonomika poroste i v roce 2024, ale zároveň poukazuje na to, co čísla znamenají. „Pokud se na Putinovu válečnou ekonomiku podíváte blíže, je jasné, že se nebezpečně přehřívá,“ uvádí list. „Mnozí ekonomové z toho viní vládní výdaje, které prudce rostou v souvislosti s Putinovou snahou porazit Ukrajinu. Výdaje na obranu se v roce 2024 téměř zdvojnásobí na šest procent HDP, což je nejvíce od rozpadu Sovětského svazu,“ uvádí článek.
Je to pokračování trendu. Již loni se rozpočet na armádu zvýšil na ekvivalent 3,9 procenta HDP z 2,7 procenta v roce 2021, tedy v roce před invazí na Ukrajinu. Některé další typy válečných výdajů, například nová výstavba na okupovaných územích, jsou navíc skryty v jiných částech rozpočtu, psala agentura Reuters v říjnu.
Údaje o vysokém výkonu ekonomiky mohou mást. Válečné úsilí soustřeďuje veřejné zdroje do ruského vojensko-průmyslového sektoru, který je známý svou korupcí a neefektivností a nemusí se starat o zisk a ztráty. Kromě toho mají na jaře proběhnout prezidentské volby a režim potřebuje udržet sociální smír, takže vláda zvyšuje sociální platby.
„Některé rodiny vojáků padlých v boji dostávají platby odpovídající třicetiletým průměrným platům. Údaje ruského ministerstva financí ukazují, že fiskální stimuly zatím stály přibližně pět procent,“ upozorňuje The Economist. Nezaměstnanost je nižší než tři procenta a je nejnižší v historii. Nominální mzdy rostou meziročně přibližně o 15 procent.
Podle údajů zveřejněných bankou Goldman Sachs se dá čekat silný růst. Banka JPMorgan Chase zvýšila prognózu ruského HDP pro rok 2023 z jednoprocentního poklesu na začátku roku na 1,8 procenta v červnu a nedávno na 3,3 procenta. Podle The Economist ale problém spočívá v tom, že ruská ekonomika nedokáže tak rychlý růst udržet.
Jaké jsou důvody? Od počátku roku 2022 z obavy před povoláním do armády opustilo zemi mnoho kvalifikovaných pracovníků. (Odhady hovoří o milionu až dvou milionech osob.) Zahraniční investoři stáhli asi 250 miliard dolarů přímých investic, což je téměř polovina předválečných rezerv. Velká poptávka se střetává s klesající nabídkou, což zvyšuje ceny surovin, kapitálu a pracovní síly. K tomu navíc roste inflace. Podle údajů zveřejněných 8. prosince dosáhla inflace v listopadu meziročně 7,5 procenta, zatímco o měsíc dříve to bylo 6,7 procenta. Tento nárůst zasáhl všechny oblasti zboží a služeb v zemi, od právního poradenství až po stravování v restauracích.
Od zahájení invaze na Ukrajinu se rubl vůči dolaru propadl o 25 procent, což zvýšilo náklady na dovoz. Centrální banka zvýšila úrokové sazby o dva procentní body, což bylo dvakrát více, než se očekávalo.
Nominální mzdy meziročně vzrostly o 15 procent, což by mohl někdo považovat za dobrou zprávu, ovšem firmy tyto vyšší náklady přenášejí na zákazníky. Vláda se může snažit řešit situaci ještě vyššími úrokovými sazbami a doufat v oživení cen ropy. Základním problémem ale stále zůstanou vysoké výdaje na vedení války. Putin je odhodlán na Ukrajině zvítězit a tento cíl je pro něj důležitější než stav ekonomiky.
„Ruská vláda využívá všechny zbývající zdroje a dělá naprosto všechno pro to, aby propadu ekonomiky dala dobrou fazónu, aby ekonomiku nějak stabilizovala, protože se v Rusku blíží velmi důležitá událost, totiž prezidentské volby v březnu příštího roku,“ říká ekonom Konstantin Samojlov. Kreml nechce, aby na Rusy před prezidentskými volbami dopadly ekonomické problémy. Až bude po nich, „spousta věcí v ruské ekonomice bude probíhat úplně jinak“, odhaduje Samojlov.
