Že nejsou mocenští činovníci v Rusku zřejmě v nejlepším duševním rozpoložení, to tušíme. Jak jsou na tom ale opravdu bídně, to poznáme, když chvíli posloucháme, co vykládají. Pokud to není obludná fraška hraná pro domácí publikum, měli by asi pomýšlet na nějakou důkladnou terapii.

Na nacionalistických webových stránkách Cargrad, kde se vyjadřují ti nejvlastenečtější vlastenci, jsme se zase dočetli věci.

„Zhoršení geopolitické situace vede k dalšímu nárůstu sankčního tlaku na Rusko. V této souvislosti se administrativa amerického prezidenta Joe Bidena ubírá směrem k budování vztahů s ruskými liberály.“ Jak silné jsou „hrozby podél vnějšího okruhu a uvnitř Ruska“, vykládala na ruském Prvním kanále s moderátorem programu Bez cenzury Nikitou Komarovem poslankyně Státní dumy, členka výboru pro mezinárodní záležitosti a ředitelka institutu RUSSTRAT Jelena Panina.

Nikita Komarov se jí zeptal: „Co znamená zpřísnění sankční rétoriky ze strany USA? Někteří odborníci se domnívají, že je zaměřena na domácí americké publikum. Podle mého názoru to není tak úplně pravda. Jaký je váš názor?“

Jelena Panina v tom má jasno: „To vše je zaměřeno na domácí ruské publikum, počítají s tím, že nám tímto způsobem způsobí ještě větší potíže a v budoucnu vyprovokují další barevnou revoluci. Zároveň je tato rétorika obecně namířena proti Rusku jako státu… Ve Washingtonu již otevřeně říkají, že v roce 1991 nemohli plně realizovat projekt zničení SSSR a poté Ruska uvnitř hranic, ve kterých zůstalo. Američané proto nyní stojí před úkolem dotáhnout své plány do konce. V sázce je tedy zničení Ruska… Proto se rétorika zpřísňuje a objevují se nové sankce. Washington se snaží dostat nás do mezinárodní izolace a nakonec vytvořit z Ruska obraz nepoctivé země, v boji proti níž jsou všechny prostředky dobré…

Demokraté, i před krátkou érou vlády prezidenta Donalda Trumpa, byli velmi aktivní při provádění protiruské politiky. Nechci tím říci, že sám Trump byl v tomto ohledu andělem, pod ním bylo přijato mnoho sankcí a byly použity jiné metody k vyvíjení tlaku na naši zemi. To znamená, že se jedná o obecný trend stanovený ve Spojených státech. Nezáleží na tom, kdo se dostane k moci – republikáni nebo demokraté – tlak bude pokračovat. Když se tedy k moci dostali demokraté pod vedením Joe Bidena a Kamaly Harrisové – mimochodem není příliš jasné, kdo koho ovládá – o budoucí politice vůči Rusku nebyly žádné iluze. Naše země zasahuje do světové finanční globalistické elity, neumožňuje realizaci myšlenek světové nadvlády. Neměli bychom čekat nic jiného, ​​sankce se budou jen zpřísňovat. Proto musíme vážně přehodnotit naše vlastní pozice v zahraniční i domácí politice.

Dále čtěte

Kupte si knihu rabína Lionela Blue: Zadní vrátka do nebe

Na e-shopu FORUM najdete skvělou knihu – Lionel Blue: Zadní vrátka do nebe, kterou vydalo nakladatelství…

Bohužel tomu ne každý rozumí, dokonce ani v mocenských kruzích. Právě teď USA zvažují dvě možnosti strategie vůči Rusku. Podle první možnosti, nejzávažnější, je nutné posílit sankce proti Rusku, včetně státního dluhu, odpojení od SWIFT (SWIFT, Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci, slouží zejména k mezinárodnímu platebnímu styku, pozn. red.) atd.“

K tomu „atd.“ patří další zlovolné americké pikle jako třeba „pokračování zavádění různých amerických struktur – humanitárních i finančních – do ruského vnitropolitického prostoru“. Plán také „zahrnuje podporu liberálů“.

Zatím se ale Američané prý bojí úplné roztržky: „Nejsou připraveni na úplnou roztržku, a to nejen z ekonomických, ale také z geopolitických důvodů. Taková propast by znamenala další sblížení Ruska a Číny s ostatními zeměmi, včetně evropských, což Spojené státy nechtějí povolit. To je jeden z důvodů, proč Washington dosud nezavedl nové sankce. Druhým důvodem je, že americký ministr zahraničí Anthony Blinken uvedl, že Washington právě dokončuje analýzu ‚negativního vlivu‘, který má Rusko na USA a zbytek světa, aby mohl rozhodnout o uvalených sankcích.“

Pak ještě něco o tom, jak je třeba Rusko vylepšit. Poslankyně dumy říká: „Dovolte mi připomenout, že v předvečer Velké vlastenecké války Josif Stalin řekl: Buď to uděláme, mám na mysli industrializaci prostřednictvím plánované ekonomiky, nebo nás rozdrtí. Dnes jsme zhruba ve stejné situaci. Buď budeme schopni vytvořit efektivní ekonomiku a budeme realizovat nejdůležitější projekty, které by zlepšily životy lidí a posílily naši bezpečnost, nebo nás opravdu rozdrtí.“

Tady máme v kostce, jak příslušníci ruských mocenských kruhů uvažují. Nebohé Rusko je obklopeno nepřáteli (vedenými USA), kteří ho chtějí zničit. Rusko se mocně postaví na vlastní nohy a všichni budou koukat. Josif Stalin může být vzorem. Vždyť to byl, přes nějaké ty drobné chybičky, vlastně dokonalý manažer.

Takhle uvažují blázni. Když jde o jedince, dá se dotyčný nějak izolovat a třeba se můžeme pokusit ho léčit, nebo aspoň uklidnit. Když je to ale celá země a ještě navíc vybavená jadernými zbraněmi, je to skutečně obtížné. Každá rada drahá. Nejméně užitečné by ale bylo se tvářit, že máme co do činění s normálním státem. Co by si z toho mělo odvodit Česko, není těžké pochopit.