Ilustrační foto FOTO: FORUM 24 / Bing Image Creator
FOTO: FORUM 24 / Bing Image Creator
Ruská propagandistická kampaň zaměřená na obyvatele zemí NATO je v plném proudu. Jurij Gorodničenko, profesor na Kalifornské univerzitě v Berkeley, a Ilona Sologubová, redaktorka vědy na serveru Vox Ukraine, popsali nástroje, které k tomu Rusko používá, a také to, co lze proti tomu udělat.
Ve svém článku Gorodničenko a Sologubová tvrdí, že ruská propaganda se opírá o dva hlavní nástroje, kterými jsou takzvané „magické myšlení“ a „naučená bezmocnost“.
Magickým myšlením je tendence lidí věřit, že potíže mohou zmizet samy od sebe. Například že někdo může vyřešit problémy přes noc, že smrt diktátora vše vyřeší nebo že „ruské elity/lid svrhne Putina“ a podobně.
Na druhé straně podporuje ruská propaganda naučenou bezmocnost s postoji typu „stejně nic nezměním“, „jsem jen malý člověk“ nebo „globální elity všechno řídí“. Pokud těmto poselstvím uvěří dostatečný počet lidí, potenciální autokrat bude schopen dělat nehorázné věci s minimální silou, zdůrazňují Gorodničenko a Sologubová.
Autoři doporučují zamyslet se nad řadou tvrzení, která už v informačním prostoru zdomácněla: „Sovětský lid bude žít v komunismu v roce 1981“, „Rusko bude demokratické“, „Válku ukončím do 24 hodin“.
„Co mají společného? Všechna jsou příkladem magického myšlení. Neexistuje žádný věrohodný plán podložený fakty, který by tato tvrzení podporoval. Jak by mohlo plánované hospodářství sužované hrubou neefektivitou a byrokracií založenou na loajalitě, nikoli na zásluhách, vybudovat komunismus? Jak může Trump ukončit válku, když Putin nechce přestat a vnímá Trumpa jako slabého? Jak se může Rusko stát demokratickým, když ruský lid o demokracii neusiluje? Ale ti, kdo těmto tvrzením věří, nepotřebují znát část ,jak‘, protože čekají na zázrak.“
„Naučená bezmocnost“ je jinou formou toho samého vzorce pasivity.
„Pokud se rozhodnete pro nečinnost, stává se tvrzení ,nemůžete nic změnit‘ sebenaplňujícím se proroctvím. Vzpomeňte si, jak Rusko přimělo Západ k nečinnosti tím, že vytyčilo ,červené linie‘, které výrazně zpomalily dodávky zbraní na Ukrajinu, a umožnily tak Rusku obsadit více území a zabít více Ukrajinců. Mnohé vlády na Západě byly paralyzovány, protože měly pocit, že v reakci na Putina nemohou nic dělat. ,Kyjev padne do tří dnů, je zbytečné Ukrajině pomáhat‘ bylo častým tématem. Kdyby byli Ukrajinci stejně paralyzovaní, Kyjev by skutečně padl do tří dnů. Ukrajinci se však rozhodli bojovat, čímž dokázali, že kremelské ,červené linie‘ jsou falešné a že s dostatkem prostředků mohou ruskou agresi porazit,“ připomínají Gorodničenko a Sologubová.
V další studii o ruské propagandě pro Armádní institut Spojených států označuje analytik Michael Kellogg ruskou dezinformační strategii za „požární hadici lží“, která protivníka zaplaví množstvím dezinformací a ochromuje jeho schopnost reagovat. Podle něj bude Rusko informační válce dominovat, pokud Spojené státy nebudou považovat dezinformace za ústřední prvek ruské strategie. Podle něj si jsou vedoucí představitelé americké obrany vědomi ruských dezinformací, ale nedokázali ještě vyhodnotit jejich dopad nebo dostatečně eliminovat ruský vliv.
Kellog uvádí praktický příklad. „První salvou Ruska při invazi na Ukrajinu byla dezinformační operace. V době, kdy Rusko budovalo bojovou sílu podél hranic, ruští mluvčí oznámili, že se jedná o rozsáhlé cvičení, a trvali na tom, že se vojáci a lodě brzy vrátí k normální činnosti.“
Ruští představitelé se této linie drželi i tehdy, když západní politici poukazovali na nesrovnalosti mezi jejich prohlášeními a aktivitami na místě. Ruská prohlášení se ukázala jako nepravdivá, ale zabránila Ukrajině a Západu reagovat na hromadění sil, dokud Rusko nezahájilo útok. Je to podle autora „ukázkový příklad reflexivní kontroly zatížené dezinformacemi“.
Rusko pochopilo, jak se protivník rozhoduje, a uvědomilo si, že když lže dostatečně dlouho, tak zmrazí ochotu přejít od slov k činům. To mu umožnilo převzít operační iniciativu.
„Koneckonců by se zdálo nerozumné, aby evropské velení USA nebo NATO reagovaly agresivně na cvičení. Naštěstí tato dezinformační iniciativa nestačila k upevnění rychlého vojenského vítězství, které Rusko očekávalo. Sdílení zpravodajských informací Západu umožnilo Ukrajině na poslední chvíli se zocelit a zároveň připravit svět na to, aby ruské narativy týkající se invaze prohlédl,“ připomíná Kellog.
Mnoho ruských dezinformací může západním zemím a spojencům připadat jako nepravděpodobné, nebo dokonce směšné, ale mohou se zdát věrohodnější publiku v zemích, které Západ nemají rády a nedůvěřují mu. Dezinformace z počátku války o biologicky upravených ptácích útočících jako zbraň nebyly zaměřeny na Západ a je nepravděpodobné, že by ovlivnily veřejné mínění.
Analytici situaci nejen rozebírají, ale dávají také doporučení. Ukrajina teď čelí spojeným silám Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje. Někteří lidé se proto rozhodli čekat na zázrak („Rusové povstanou proti Putinovi“) nebo mohou zamrznout v zoufalství („Rusko nemůže prohrát, protože má příliš mnoho lidí“), což je přesně to, co Putin chce.
„Existuje spousta věcí, které mohou demokratické vlády udělat: použít zmrazená ruská aktiva k poskytnutí zbraní Ukrajině, uplatnit další sankce na rozpadající se ruskou ekonomiku, zavést program ,ropa za potraviny‘, zakázat politickým stranám a nevládním organizacím v jejich zemích přijímat ruské peníze, zakázat ruská média,“ nabízejí experti řešení.
Kromě toho jsou tu věci, které mohou podniknout lidé jako jednotlivci. Občané mohou přispět ukrajinským organizacím, oslovovat své politiky a žádat je o podporu Ukrajiny, sledovat nezávislá média a spíše začít číst a klást otázky než jen sledovat TikTok a opakovat naučené slogany.
