Ruský protivzdušný systém S-400 FOTO: Wikimedia Commons/ Mil.ru/ CC BY 4.0
FOTO: Wikimedia Commons/ Mil.ru/ CC BY 4.0
Ukrajina se brání již přes čtyři roky ruské invazi a agresoři kromě lidských ztrát stále počítají také ty materiální. Kyjev je nejen úspěšný například v likvidaci ruských moderních tanků, mezi něž patří například T-80, ale způsobuje významné ztráty také ruské protivzdušné obraně v rámci své dlouhodobé strategie.
Válka na Ukrajině mimo jiné ukázala, že Rusko má poměrně velké mezery ve vlastní protivzdušné obraně. Ukrajině se daří s úspěchem vyřazovat její ruské komplexy, které mají chránit nebe. To vše tvoří součást kampaně, kdy Ukrajina systematicky provádí údery na ruské systémy protivzdušné obrany, zejména S-300, S-400 či Pancir-S1.
Ukrajina se systematicky zaměřuje na ruské systémy protivzdušné obrany s cílem narušit jejich pokrytí a zároveň si otevřít cestu k úderům na strategickou infrastrukturu ve větší hloubce ruského území.
Ukrajinci si připsali v roce 2026 již řadu výrazných zářezů a dlužno říct, že první tři měsíce pro agresora byly v tomto směru krušné. Ukrajina během prvních měsíců roku 2026 uskutečnila 44 úspěšných útoků na ruské systémy protivzdušné obrany. Tento údaj ukazuje, že se Ukrajina zaměřuje nejen na ničení samotných odpalovacích zařízení, ale i na vyřazování radarů, tedy klíčových prvků, které těmto systémům umožňují „vidět“. Jednu z klíčových rolí hrají kromě radarů i systémy velení a řízení, na nichž je celá protivzdušná obrana závislá.
Jaké systémy se podařilo Ukrajině zneškodnit? Koncem března ukrajinský útok vyřadil ruský systém S-400 v Tulské oblasti, což je obzvlášť cenné, protože Vladimir Putin o S-400 prohlásil, že je „nezničitelným štítem“. Tyto systémy Rusko dodává například Číně, Indii nebo Turecku, a jde o vojenský materiál, který Moskva neprodává rozhodně každému.
Rusové kromě zmíněného S-400 museli odepsat v Brjanské oblasti i systém Buk-M3, modernizovaný systém protivzdušné obrany středního doletu. Kyjev rovněž dronovým útokem vyřadil protivzdušný komplex Pancir-S1 blízko Melitopolu. Stejný osud potkal i několik systémů Tor, a to ve verzích Tor-M1 a Tor-M2. Ukrajině se ovšem podařilo zlikvidovat i vzácnou arktickou variantu Tor-M2DT.
Pokud se Ukrajině daří poškodit či zlikvidovat přes 40 systémů měsíčně, jedná se už o značné množství. A pro Rusko nastává vážný problém: Pokud bude Ukrajina potvrzovat vysokou úspěšnost v útocích na radary, ale také výrobní závody a velitelská stanoviště, čímž obnaží mezery v ruské protivzdušné obraně, tak si Moskva bude muset vybrat mezi ochranou svých jednotek na frontě, nebo obranou zbrojního průmyslu a měst hluboko ve vlastním týlu.