Max Tegmark FOTO: Bengt Oberger, wikimedia, CC BY-SA 4.0
FOTO: Bengt Oberger, wikimedia, CC BY-SA 4.0
Max Tegmark, švédsko-americký astrofyzik, se na pozadí současných událostí ve válce na Ukrajině zaměřil na riziko vzniku nukleární světové války. Čistě vědeckou metodou propočtu a propojení všech proměnných vstupujících do hry dospěl k nepříliš optimistickému závěru, že pravděpodobnost toho, že Putin na Ukrajině použije jadernou zbraň a dojde ke globálnímu jadernému konfliktu, je stejná jako při ruské ruletě s revolverem. Tedy jedna ku šesti, což je převedeno na procenta necelých 17 %.
V potaz bral Max Tegmark všechny důležité body probíhající války i globální politiky. A tak operoval s neschopnosti ruské armády rychle změnit režim na Ukrajině, s čím v počátku konfliktu válečný zločinec Putin počítal. K tomu musel vzít v úvahu Putinovo zdůrazňování, že s případným použitím jaderných zbraní „neblufuje“, a samozřejmě probíhající ukrajinskou protiofenzívu. Do celkového obrazu konfliktu pak musel zasadit i válečné zločiny, k nimž na Ukrajině dochází, nikým neuznané vyhlášení anexe dalšího ukrajinského území Ruskem, útoky na infrastrukturu, které mají jediný cíl – zničit před zimou elektrickou a energetickou síť na Ukrajině, a také jasně bující hybridní trollí válku v mnoha zemích, kde se objevují Ruskem placení a podporovaní „příznivci deeskalace“, kteří vyzývají „k uklidnění situace“ a šermují slovy „vlastenectví“ a „mír“.
Možné cesty, v nichž by se vítězem stala jedna nebo druhá strana, nazývá Max Tegmark podle Bible buď vítězstvím Davida, či vítězstvím Goliáše. Pokud zvítězí David, tedy Ukrajina, bude výsledek podobný situaci ve Vietnamu, což je nepřijatelné pro Rusko. Naopak vítězství Goliáše, tedy Ruska, bude nepřijatelné pro Ukrajinu, protože bude podobné situaci v Kosovu.
„Putin chápe, že jeho jedinou šancí, jak se vyhnout vietnamskému výsledku, je eskalovat situaci kvalitativně, přičemž použití jaderných zbraní je jeho poslední možností,“ píše Max Tegmark, podle kterého je však krajně nepravděpodobné, že by Putin scénář „Vietnamu“ přijal, aniž by se předtím aspoň pokusil použít jaderné zbraně. „To by totiž téměř jistě vedlo k jeho svržení, uvěznění nebo atentátu,“ domnívá se Tegmark.
Ovšem podle jeho názoru je nepravděpodobný i scénář „Kosovo“, s nímž by nesouhlasila nejen Ukrajina, ale ani Západ.
Logicky se tak nabízí, že celý konflikt se může změnit na zamrzlou válku, nebo naopak dojde k eskalaci prostřednictvím jaderného úderu. A protože jediný, kdo má jaderné zbraně na tomto válčišti k dispozici, je Putin, který jimi již několikráte vyhrožoval, je jejich užití skutečně pravděpodobné, podle Tegmarka asi na 30 %. Zbylých 70 % pak připadá na proměnu války v řadu menších šarvátek či ruských teroristických útoků, jimž se Ukrajina za pomoci západních spojenců bude úspěšně bránit. Ovšem dlouhodobě.
Vývoj tak závisí především na tom, co udělají západní země a NATO. V záloze je stále silný, byť nejaderný úder na ruské agresory. Ovšem o tom, o čem skutečně velitelé v Pentagonu a v Evropě uvažují, nikdo neví, protože na veřejnost z těchto kruhů neuniklo nic, co by se dalo jakkoliv vykládat. V médiích se však přetřásá například možnost potopení ruské černomořské flotily.
„Nejpravděpodobnější scénář, který po podobném útoku vidím, jsou pokusy Ruska o odvetné údery následované rychlou eskalací na obou stranách,“ zakončuje Tegmark svoji úvahu s tím, že z dlouhodobého historického hlediska jsou jak Rusko, tak USA „mnohem méně kompetentní v deeskalaci než v eskalaci“, takže by takový scénář nakonec mohl skutečně vést k celosvětové jaderné válce.
