Ilustrační foto FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Masové vyhoštění diplomatů po ruském napadení Ukrajiny zasadilo těžkou ránu ruské špionážní síti v celé Evropě. Teď se Moskva snaží o restart svých špionážních aktivit jinými způsoby, a to včetně využití „užitečných idiotů“ v jednotlivých zemích.
Po vypuknutí totální války bylo z Evropské unie vyhoštěno celkem 600 diplomatů, asi 400 bylo považováno za zpravodajské důstojníky, kteří působili pod diplomatickým krytím, píše Financial Times. „Ruské zpravodajské služby se však od té doby dokázaly přeskupit a modernizovat své aktivity,“ píše se v článku.
„Hra na kočku a myš se vrátila. Ruské aktivity jsou stejně vysoké, nebo dokonce vyšší než za studené války. Ruská rozvědka je obrovský stroj a vrátila se k tomu, co dělala vždy,“ potvrdili Financial Times západní zpravodajští důstojníci, že Rusko stále vede špionážní válku se Západem.
Zvýšená pozornost moskevské centrály tak je nyní věnována zvláště zástupným skupinám, které se rekrutují z občanů jednotlivých zemí. Jsou to politici, obchodníci, ale i členové organizovaného zločinu. „Tito lidé často ani nemusejí vědět, že pracují speciálně pro ruské speciální služby. Prostě jen plní zadané úkoly za peníze,“ píše Financial Times a jako příklad uvádí útěk syna bývalého guvernéra Krasnojarského území z domácího vězení v Itálii. Útěk pod vedením ruské rozvědky totiž zorganizovala jedna ze srbských zločineckých skupin, údajně za asi 50 tisíc eur.
Jak Financial Times píše, má však takové využití „neškolených špionů“ svá úskalí. „Na jedné straně to umožňuje Rusku popřít své spojení s agenty v případě jejich prozrazení. Mohou být také efektivnější než tradiční špioni v záležitostech, jako je krádež obchodních tajemství, hackování počítačových sítí nebo vytváření plánů, jak se vyhnout sankcím. Ale na druhou stranu tito agenti mohou být nedbalí ohledně pravidel mlčenlivosti a jejich efektivita je obecně mnohem nižší než u špionů z povolání,“ konstatuje Financial Times.
Nemenší potíže pak způsobuje, že takoví místní agenti jsou obtížně kontrolovatelní bez místních řídících důstojníků. Rusko tak podle analytiků nově buduje síť speciálních „kurátorů“, které GRU aktivně rekrutuje ze skupiny lidí bez vojenského zázemí, aby bylo jednodušší pro ně vytvořit legendu, proč do konkrétní země „uprchli“. To jim má umožnit trvale se usadit v evropských zemích, aniž by vzbuzovali jakékoliv podezření.
Tradiční metody diplomatického krytí špionů v rámci zastupitelských misí však Rusové zcela neopustili. Zvláště ve Švýcarsku a Rakousku stále pokračují ve zjišťování zpravodajských informací prostřednictvím agentů operujících pod diplomatickým krytím. Podle rakouských zpravodajských služeb na ambasádách v těchto zemích stále působí asi 150 agentů. Téměř třetina ruských zpravodajských operací v Evropě je podle Financial Times nyní koordinována z Vídně a Ženevy. Kromě toho navíc Rusko posílilo své špionážní základny v Turecku a Spojených arabských emirátech a několik vyhoštěných agentů bylo nově usazeno v Srbsku.
