Ruská společnost Gazprom zastavila dodávky plynu Lotyšsku, neplatilo v rublech

Ilustrační foto (AdobeStock)

Ilustrační foto | FOTO: AdobeStock

Ruská společnost Gazprom dnes ráno pozastavila dodávky zemního plynu do Lotyšska. Na komunikační síti Telegram firma oznámila, že Lotyšsko porušilo podmínky pro odběr suroviny. V pátek lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze uvedla, že za plyn odebíraný z Ruska platí v eurech místo rublů, jak nyní požaduje Rusko. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle Edijse Šaicánse, který má na ministerstvu hospodářství v Rize na starosti energetickou politiku, nebude mít krok Gazpromu na Lotyšsko pravděpodobně žádný výraznější dopad. Riga se totiž už dříve rozhodla přestat od příštího roku nakupovat plyn z Ruska.

(Týdeník FORUM)

V pátek šéf společnosti Latvijas Gaze Aigars Kalvitis řekl, že jeho firma odebírá plyn z Ruska. „Ale ne od Gazpromu, protože není možné platit Gazpromu. Máme odlišného dodavatele,“ uvedl. Název společnosti nesdělil.

Podle místní agentury LETA Rusko od začátku války na Ukrajině dodávky plynu do Lotyšska už několikrát omezilo. V posledních týdnech ale odběr znovu vzrostl. Jen za poslední měsíc země odebrala do svých zásobníků ekvivalent jedné terrawatthodiny (TWh) plynu z Ruska.

Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu:

24. února – Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranici 100 eur za megawatthodinu (MWh). V březnu dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.

8. března – Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Evropy proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

– Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

()

23. března – Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina mělo týkat zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce.

28. března – Skupina velkých rozvinutých zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

31. března – Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny.

– Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.

1. dubna – Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.

– EK uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.

6. dubna – Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve či později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.

(Zbněk Pecák)

27. dubna – Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Zdůvodnila to tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech.

11. května – Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. To Moskva odmítla.

12. května – Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

16. května – EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na ruble už se postará ruská strana.

21. května – Gazprom podle informací finského operátora Gasgrid zastavil vývoz plynu do Finska.

23. května – Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem.

Pavel Šafr: Češi mezi pravdu a lží (FCM)

31. května – Gazprom zastavil veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Podnik oznámil, že nizozemská obchodní společnost GasTerra nezaplatila za surovinu dodanou v dubnu. Gazprom později informoval, že od 1. června zastaví ze stejného důvodu i dodávky dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

14. června – Nutnost oprav podle Gazpromu omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně.

15. června – Gazprom znovu snížil maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Německo označilo omezení dodávek za politické rozhodnutí.

16. června – Dodávky ruského plynu do EU dále klesly, Nord Stream 1 do Německa fungoval na 40 procent kapacity.

18. července – Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od Gazpromu vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od Gazpromu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa.

()

20. července – Gazprom oznámil, že stále neobdržel od německé firmy Siemens Energy dokumentaci potřebnou k opětovné instalaci turbíny pro plynovod Nord Stream 1, která byla na generální opravě v Kanadě.

21. července – Skončila pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1 a dodávky zemního plynu z Ruska do Německa se postupně zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu. To je stejná úroveň jako před začátkem údržby.

25. července – Gazprom oznámil, že 27. července odstaví z provozu další turbínu plynovodu Nord Stream 1 kvůli údržbě. Dodávky plynu se tak sníží až na 33 milionů metrů krychlových denně, což je zhruba 20 procent kapacity.

26. července – Státy EU se dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. Ministři jednali o upraveném návrhu Evropské komise, který počítá s dobrovolnými úsporami ve výši 15 procent proti průměrné spotřebě z posledních pěti let.

27. července – Dodávky plynovodem Nord Stream 1 klesly na 20 procent kapacity. Mluvčí německé vlády to označil za mocenskou hru, argument s turbínou odmítl.

30. července – Gazprom pozastavil dodávky zemního plynu do Lotyšska. Firma oznámila, že Lotyšsko porušilo podmínky pro odběr suroviny. Lotyšská plynárenská společnost Latvijas Gaze za plyn odebíraný z Ruska platí v eurech místo rublů, jak nyní požaduje Rusko.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]