Ruská centrální bankéřka Elvira Nabiullina na finančním kongresu Centrální banky Ruské federace v roce 2024. FOTO: Profimedia.cz
FOTO: Profimedia.cz
Po třech letech intenzivního ekonomického růstu, poháněného válečnými výdaji, začíná ruská ekonomika vykazovat známky zpomalení, píše ruský opoziční web Meduza. Zatímco v roce 2024 dosáhl růst HDP 4,5 procenta, v prvním čtvrtletí 2025 se podle odhadů centrální banky a ministerstva hospodářství růst zpomalil na přibližně dvě procenta.
Hlavní faktory zpomalení ruské ekonomiky jsou dva: masivní přesun zdrojů do válečného úsilí a pokles příjmů z ropy a zemního plynu.
Rusko vynakládá obrovské prostředky na obranu a bezpečnost, což je na úkor civilních sektorů ekonomiky. Podle Centra pro makroekonomickou analýzu a krátkodobé předpovědi (CMASF) civilní produkce v prvním čtvrtletí 2025 klesla o 0,8 procenta měsíčně, přičemž v březnu dosáhl pokles 1,1 procenta. „Vyjma odvětví dominovaných obranou lze říci, že zbytek ruské průmyslové ekonomiky prakticky vstupuje do recese,“ uvádí CMASF.
Například výroba stavebních materiálů klesala ve druhé polovině roku 2024 o 0,3 procenta měsíčně, ale na začátku roku 2025 se pokles zrychlil na 1,1 procenta. Civilní strojírenství také upadá. Produkce elektrických zařízení klesá tři měsíce v řadě (v průměru o 5,4 procenta měsíčně) a výroba strojů a zařízení klesá čtyři měsíce (v průměru o 3,8 procenta měsíčně). Tento trend je důsledkem odlivu finančních a pracovních zdrojů do obranného průmyslu, který je navíc pod tlakem vysokých úrokových sazeb. Centrální banka v dubnu 2025 ponechala klíčovou sazbu na rekordních 21 procentech, aby zvládla inflaci.
Prezident Vladimir Putin loni bagatelizoval potenciální dopady zpomalení s tím, že „vzhledem k současným makroekonomickým realitám takový růst aktuálně nepotřebujeme“. Nicméně realita ukazuje, že přesun zdrojů do válečného úsilí má vážné důsledky pro civilní ekonomiku.
Pokles příjmů z ropy a plynu
Druhou hlavní příčinou je pokles příjmů z exportu ropy a zemního plynu. V roce 2022 přinesly vysoké ceny energií Rusku neočekávané zisky – příjmy z exportu energií byly o 42 procent, tedy o 175 miliard dolarů, vyšší než průměr za předchozích 13 let. V roce 2025 se však situace mění. Globální ceny ropy klesají kvůli obchodním válečným politikám Donalda Trumpa a změně strategie OPEC+, který zvyšuje produkci, aby přilákal kupce nižšími cenami. Americké ministerstvo energetiky snížilo odhad ceny ropy Brent z 74,20 dolaru na 67,87 dolaru za barel, přičemž soukromé banky predikují rozmezí 55 až 65 dolarů. Ruská ropa se kvůli západnímu embargu prodává s dodatečnou slevou 8 až 12 dolarů za barel.
Export ruského plynu do Evropy dramaticky klesl – z 46 miliard eur v roce 2021 na pouhých 16,6 miliardy eur v roce 2024, uvádí Centrum pro výzkum energie a čistého vzduchu (CREA). V lednu 2025 Rusko uzavřelo poslední přímou plynovodní trasu do Evropy přes Ukrajinu, což představuje roční ztrátu přibližně 4,5 miliardy dolarů.
„Když byl na podzim 2024 schvalován rozpočet na rok 2025, říkal jsem, že cena 69,70 dolaru za barel pro ruskou ropu Urals je odvážná, ba agresivní. Konzervativnější odhad by byl o 10 až 15 dolarů nižší,“ uvedl Sergej Vakulenko, expert z Carnegie Russia Eurasia Center.
Dopady na rozpočet a inflaci
Pokles příjmů z energií vedl k revizi rozpočtových odhadů. Ministerstvo financí snížilo prognózu příjmů z ropy a plynu o 2,6 bilionu rublů (32,2 miliardy dolarů) a cenu ruské ropy upravilo z 69,70 dolaru na 56 dolarů za barel. Rozpočtový deficit tak vzrostl z plánovaných 1,17 bilionu rublů (0,5 procenta HDP) na 3,8 bilionu rublů (1,7 procenta HDP). Jen v prvním čtvrtletí 2025 činil deficit 2,17 bilionu rublů (jedno procento HDP).
Na druhou stranu se zpomaluje inflace, což je další známka ochlazování ekonomiky. V březnu 2025 dosáhla sezónně očištěná inflace 7,1 procenta, v průměru za první čtvrtletí 8,3 procenta, což je pokles z 12,9 procenta ve čtvrtém čtvrtletí 2024.
Analytici očekávají, že cena ruské ropy Urals se v roce 2025 bude pohybovat mezi 55 až 60 dolary za barel, což je realističtější než dřívější odhady 60 až 70 dolarů. Hlavními důvody jsou oslabující globální poptávka a změna postoje OPEC+, zejména Saúdské Arábie, která již nemá motivaci uměle omezovat produkci.
„Pro příští roky se odhady v rozmezí 50 až 60 dolarů za barel jeví jako pravděpodobnější,“ uvedl anonymní analytik z think-tanku zabývajícího se ropou a plynem.
Ruská ekonomika čelí výzvám způsobeným nadměrnými válečnými výdaji a poklesem příjmů z energií. Přesun zdrojů do obranného průmyslu oslabuje civilní sektory, zatímco klesající ceny ropy a plynu zvyšují rozpočtový deficit. Přestože Kreml zatím dokáže válku na Ukrajině financovat, dlouhodobá udržitelnost tohoto modelu je nejistá. Jak na tyto ekonomické tlaky bude Rusko reagovat, ukáže až čas.
