Rudé náměstí v Moskvě FOTO: Pixabay / CardFe
FOTO: Pixabay / CardFe
Ruská ekonomika se podle amerického analytika Jasona J. Smarta nachází na pokraji zhroucení, přičemž největší trhliny jsou patrné v bankovním sektoru. Ve videu na YouTube Smart popisuje, jak Rusko bojuje s nedostatkem likvidity, explozí dluhů a vyčerpáním rezerv, což podle něj může vést k systémové krizi podobné pádu SSSR nebo Argentiny v roce 2001. Válka Ruska proti Ukrajině tento proces dramaticky zhoršuje.
Smart zdůrazňuje, že ruský bankovní sektor „krvácí zevnitř“. Ruské banky mají problémové úvěry v hodnotě 66 miliard dolarů, z čehož 40 miliard připadá na firemní nesplácení a 26 miliard na osobní dluhy. „To se děje právě teď, když mluvíme. Není to teorie. Firmy krachují. Rodiny jsou na mizině. Banky ztrácejí kapitál ze všech stran,“ varuje Smart.
Nedostatek likvidity je podle něj klíčovým problémem. „Banky letos postrádají 28,4 miliardy dolarů v likvidních aktivech,“ uvádí a dodává, že ruská centrální banka sice poskytuje nouzové injekce, ale ty nestačí. „25 procent bank už porušuje nová pravidla centrální banky, která mají zajistit jejich solventnost. Jejich rozvahy (aktiva, pasiva a vlastní kapitál banky k určitému okamžiku, pozn. red.) jsou na konci dne prázdné,“ konstatuje. Tato situace připomíná rok 1998, kdy kolaps bankovního sektoru vyvolal pád rublu a ztrátu důvěry v Jelcinovu vládu.
Smart cituje i kremelský think-tank, který v květnu 2025 přiznal „systémovou bankovní krizi“. Bez dostupných úvěrů se obchod zpomaluje a hrozí panika. „Viděli jsme to v Argentině v roce 2001. Banky zmrazily výběry, protesty rostly a během dvou týdnů svrhly čtyři prezidenty,“ připomíná.
Válka proti Ukrajině situaci dramaticky zhoršuje. Ruský rozpočet na armádu letos vzrostl o 130,5 miliardy dolarů, přičemž 5,5 miliardy bylo půjčeno z rezerv, což představuje 10 procent likvidních prostředků. „Sovětská historie nás učí, že v 80. letech eskalující vojenské výdaje spolu se stagnující ekonomikou přivedly SSSR k bankrotu a kolapsu,“ varuje Smart. Putin podle něj opakuje stejnou chybu, ale s menšími rezervami a většími dluhy.
Národní fond blahobytu, který v roce 2021 disponoval 117 miliardami dolarů, klesl do roku 2024 na 31 miliard, přičemž pouze třetina je likvidní. „Zbytek je vázán v dluzích a politických projektech,“ vysvětluje Smart. V prvních dvou měsících roku 2025 vykázala ruská vláda deficit 30 miliard dolarů, což je dvojnásobek ročního cíle.
Centrální banka zvýšila úrokové sazby na 21 procent, což znemožňuje firmám investovat a rodinám půjčovat si. Průzkum z května 2025 ukázal, že 17 procent podniků nemá prostředky na přežití. „To je téměř pětina firem, které kolabují pod tlakem nákladů a dluhů,“ zdůrazňuje Smart. Oligarchové se snaží restrukturalizovat dluhy svých průmyslových impérií, aby zabránili krachu.
Situaci zhoršují i politická rozhodnutí, jako je nařizování bankám, aby poskytovaly zvýhodněné úvěry zbrojním firmám bez ohledu na riziko. „Tato politika vyvolala 71procentní nárůst firemních dluhů,“ uvádí Smart. Podle něj nejde o ekonomiku, ale o politiku, která je „finančně sebevražedná“.
Rusko čelí problémům i v energetice. Cena ruské ropy je kolem 50 dolarů za barel, což je o 20 dolarů méně, než předpokládá rozpočet Kremlu. „Tento rozdíl může stát Rusko jen letos přes 11 miliard dolarů na příjmech,“ varuje Smart. Sankce omezují počet zemí, které jsou ochotny ruskou ropu kupovat, a cenové stropy snižují zisky.
Ruský HDP, který měl růst o 4,5 procenta, dosáhl v prvním čtvrtletí 2025 pouze 1,4 procenta a finanční sektor snížil prognózu na 1,5 procenta. „Růst je zastaven. Neexistuje žádná průmyslová základna, o kterou by se Rusko mohlo opřít. Kreditní trh nefunguje a důvěra spotřebitelů je pryč,“ popisuje Smart.
Smart přirovnává současnou situaci k minulým pádům režimů, jako byly Polsko v 80. letech, Venezuela nebo Srbsko za Miloševiče. „Režimy padají nejen kvůli vnějšímu tlaku, ale když uvnitř dojdou peníze,“ říká. Podle agentury Reuters dokonce i kremelští insajdeři varují před „úplným rozpočtovým kolapsem, defaultem (neschopností splácet své dluhy) a kaskádovitou finanční nestabilitou“.
Co bude dál? „Nelze to přesně říci. Kapitálové kontroly (opatření, která omezují pohyb kapitálu mezi zemí a zahraničím, pozn. red.), devalvace rublu, masové krachy, vlny protestů. Jedno je ale jisté: žádný režim nemůže financovat nekonečnou válku, potlačovat inflaci, zmrazit úvěry a vyčerpávat rezervy a přitom přežít,“ uzavírá Smart. Ruský vůdce Vladimir Putin podle něj dělá špatná rozhodnutí, která „budou mít následky“.
