Oligarcha Arkadij Rotenberg po pravici Vladimira Putina. Otvírá se most na anektovaný Krym. Státní zakázku dostal Rotenberg FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0
FOTO: commons.wikimedia.org/CC BY 4.0
Ruský vůdce Vladimir Putin čelí stále vážnějším ekonomickým problémům, které mohou ohrozit samotné základy jeho režimu. Tvrdí to ve svém komentáři americký analytik a bezpečnostní expert Jason J. Smart. Podle něj už největší hrozbu pro Kreml nepředstavuje situace na frontě na Ukrajině, ale odliv peněz a mizení loajality v nejvyšších patrech ruské moci.
„Skutečná hrozba pro Putinův režim nepřichází z frontové linie. Přichází od lidí, kteří ho drží u moci,“ říká Smart. Podle něj ruští miliardáři i další příslušníci elit přesouvají svůj majetek do zahraničí, zejména do zemí Perského zálivu. Investují do nemovitostí, zlata či kryptoměn a snaží se zbavit závislosti na ruském státu.
Důvodem je podle analytika změna samotného fungování Putinova systému. „Putin provozuje zločinecký podnik. Lidé mu byli loajální proto, že jim dával státní zakázky. Jenže peněz ubývá a stát teď zabavuje majetek těm, které dříve chránil,“ tvrdí Smart.
Tohoto nového přístupu si všímají i další komentátoři. Vlna zatýkání osob spojených s podnikateli Arkadijem a Borisem Rotenbergovými vyvolala spekulace, že dva dlouholetí spojenci Vladimira Putina mohou ztrácet svůj vliv, píše web intellinews.com. Rotenbergové, kteří díky státním zakázkám patřili mezi nejmocnější ruské oligarchy, sami nebyli z ničeho obviněni. Vyšetřovatelé však zadrželi několik lidí z jejich podnikatelské sítě působící ve stavebnictví, dopravě, letectví a financích.
Podle analytika Michaila Komina jsou tato zatčení součástí širší čistky zaměřené na rozbití mocenské sítě bývalého ministra obrany Sergeje Šojgua. Kampaň začala v dubnu 2024 zatčením jeho náměstka Timura Ivanova kvůli podezření z korupce a následně zasáhla řadu vysoce postavených představitelů ministerstva obrany i dodavatelů.
Podle Smarta ruské úřady v roce 2025 zabavily majetek v hodnotě 19 miliard dolarů, což představuje osminásobný nárůst oproti předchozímu roku. Každý podobný zásah ale podle něj pouze urychluje odliv kapitálu. „Ti chytřejší z elit se snaží dostat své peníze ze země. Chápou, jak to skončí. Vědí, že Putin není věrný nikomu kromě sebe.“
Smart upozorňuje také na prudce rostoucí schodek ruského rozpočtu. Podle jeho slov dosáhl v první polovině letošního roku více než 75 miliard dolarů, což je o 51 procent více, než Moskva plánovala za celý rok. Rusko podle něj stojí před nepříjemnou volbou: buď financovat dluh tiskem peněz a riskovat vysokou inflaci, nebo přestat své závazky splácet.
„Den, kdy Putin přestane platit armádu a bezpečnostní složky, bude dnem, kdy zmizí i jejich loajalita,“ míní analytik. Připomíná, že právě finanční výhody a vysoké náborové odměny dosud pomáhaly režimu udržovat podporu ozbrojených složek.
Za další známku slábnutí Kremlu označuje neúspěšné aukce státních dluhopisů. V některých případech podle něj stát získal jen desetinu plánovaných prostředků, dvě aukce pak údajně skončily bez jediného zájemce.
Smart upozorňuje i na rostoucí problémy ruských regionů a podniků. Tři čtvrtiny regionů hospodaří se schodkem, zisky firem podle něj letos klesly o čtvrtinu a daňové úřady stále častěji zahajují konkurzy podniků.
Za symbolický považuje i příklad Pavla Prigožina, syna bývalého šéfa Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina. Podle Smarta podniká v Africe v těžbě zlata a navzdory snahám Moskvy se odmítl vrátit do Ruska i předat své podnikání státu. „Když jste mimo systém a vaše peníze jsou v zahraničí, co vám může ruská vláda udělat?“ klade si analytik zjevně řečnickou otázku.
Podle něj se Putin stále více soustředí na vlastní bezpečnost místo ochrany strategické infrastruktury. Výrazně posiluje protivzdušnou obranu kolem svých rezidencí nebo objektů spojených s jeho rodinou, zatímco rafinerie nebo další důležité průmyslové podniky zůstávají zranitelné.
Smart odhaduje, že režim vstupuje do své závěrečné fáze. „Když začnou utíkat elity, je to známka toho, že diktatura míří ke svému velkému kolapsu. U Putina už nejde o otázku, zda k tomu dojde, ale kdy,“ uzavírá analytik.