Protivzdušný systém S-400 na přehlídce v roce 2012. FOTO: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
FOTO: Vitaly V. Kuzmin / Wikimedia Commons / CC BY-SA 4.0
Ukrajina se blíží k nasazení nových balistických raket s dosahem stovek kilometrů. Pokud se jejich vývoj a výrobu podaří dokončit podle plánů, Rusko se může dostat do situace, kdy nebude mít dostatek nejmodernějších protivzdušných raket k obraně Moskvy a k současnému pokračování ničivých úderů proti ukrajinským městům.
Ukrajinský průmysl pracuje na několika nových balistických systémech, které by mohly zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Moskva, vzdálená přibližně 500 kilometrů od ukrajinských hranic, by se tak mohla ocitnout pod reálnou hrozbou pravidelných balistických útoků.
Pro ruské velení by to znamenalo nepříjemné rozhodování. Muselo by volit mezi dvěma možnostmi. Pokračovat v používání drahých systémů S-400 k útokům proti ukrajinským městům, jako to činí dosud, nebo je stáhnout zpět k jejich původnímu účelu, tedy k obraně ruského vzdušného prostoru.
„Balistická střela Rusku vnucuje jiný problém,“ upozornil analytik Michael Bohnert. Podle něj by Ukrajina mohla změnit současnou rovnováhu v oblasti dálkových úderů.
Balistické rakety představují pro protivzdušnou obranu výrazně obtížnější cíl než drony nebo pomalé střely s plochou dráhou letu. Pohybují se nadzvukovou rychlostí, a některé systémy dosahují dokonce hypersonických rychlostí. Zbraně, které dokážou ničit drony, tak proti nim většinou nestačí. Úspěšnou obranu mají šanci zajistit pouze nejpokročilejší komplexy.
Rusko se dnes při ochraně před balistickými hrozbami opírá především o své baterie S-400. Těch má podle odhadů kolem padesáti. Jenže právě tyto systémy Moskva využívá také k úderům na Ukrajinu. Pokud bude muset část jejich kapacity přesunout na obranu vlastního území, může to znamenat omezení ruských raketových útoků.
Ukrajina zatím podobnou schopnost v plném rozsahu nemá. Disponuje rozsáhlým arzenálem útočných dronů a vyvíjí vlastní střely s plochou dráhou letu, ale dosud neměla balistickou raketu srovnatelnou s ruskými systémy Iskander nebo S-400 v úderné roli.
To se ale může změnit. Ukrajinská společnost Fire Point vyvíjí balistickou střelu FP-9 s deklarovaným dosahem kolem 855 kilometrů. Podle představitelů firmy je dokončení systému v pokročilé fázi a první zkoušky by mohly proběhnout na podzim.
Již údajný ukrajinský balistický útok na Moskvu z 1. července naznačil, že Kyjev může brzy získat schopnost zasahovat ruské cíle novým typem zbraně. Pokud by následovaly pravidelné útoky na ruskou infrastrukturu, vojenské objekty nebo průmyslová centra, tlak na ruskou protivzdušnou obranu by výrazně vzrostl.
Problém Moskvy spočívá také v omezené výrobní kapacitě. Rusko podle odhadů vyrábí přibližně čtyřicet raket pro systémy S-400 měsíčně. Proti balistickým střelám je přitom často potřeba vypálit více obranných raket na jeden cíl.
Pokud by tedy Ukrajina dokázala pravidelně vysílat desítky vlastních balistických střel, Rusko by mohlo být nuceno spotřebovat většinu výroby S-400 pouze na ochranu svého území.
„Rusko by si muselo vybrat,“ shrnul Bohnert. Buď bude dál používat S-400 jako údernou zbraň a přijme riziko zásahů vlastních strategických cílů, nebo je vrátí k hlavnímu úkolu – obraně před leteckými a raketovými útoky.
Pro Ukrajinu by takový vývoj znamenal nejen schopnost zasáhnout ruské zázemí, ale také možnou úlevu od části ruských raketových útoků proti ukrajinským městům.
