Ruské volby ovládly kremelské strany. Jak jinak, když se to tak hezky připravilo

Bylo sečteno více než 40 procent hlasovacích lístků a výsledek parlamentních voleb v Rusku  je naprosto jasný: prezident Vladimir Putin  a jeho strana Jednotné Rusko mají drtivou většinu v nově zvolené Dumě.

Polovina ze 450 křesel ve Státní dumě je volena prostřednictvím stranických seznamů. Jednotné Rusko dosud dostalo zatím zřejmě 52 procent. Dalších 225 míst v Dumě se uděluje podle systému jednomandátových obvodů systémem „vítěz bere vše“. To znamená, že okrsek je reprezentován jediným kandidátem. Odhaduje se, že Jednotné Rusko by mohlo nakonec získat více než 300 křesel.

Podle oficiálních výsledků by na druhém místě byla nacionalistická Liberálně demokratická strana , která má velmi těsný náskok před komunistickou stranou a má 14,23 procenta hlasů. Komunistická strana získala 14,19 procenta. Čtvrtá strana, Spravedlivé Rusko, vstoupí do parlamentu s přibližně 6,3 procenta hlasů.

Liberálně demokratická strana,  komunistická strana a Spravedlivé Rusko jsou známy jako součást takzvané „systémové opozice“, což je termín označující jejich oficiální schválení režimem. Tyto strany jsou loajální vůči Kremlu ve všech hlavních politických otázkách, jako je připojení Krymu v roce 2014 a následný ozbrojený konflikt ve východní Ukrajině. V kombinaci s Jednotným Ruskem, budou mít tyto čtyři strany dohromady asi 445 až 450 křesel. Panují pochybnosti, zda by nezávislé síly mohly obdržet alespoň jeden ze zbývajících pěti mandátů.

„Pro Kreml nebylo důležité, jestli Jednotné Rusko skončí se 40, 50 nebo dokonce 60 procenty hlasů,“ říká podle serveru The Moscow Times polický analytik Abbas Galljamov.

Ale pro liberální opozici bylo to, byly tyto záležitostí „buď anebo“. Tradiční liberální strana Jabloko neprošla potřebnou pětiprocentní hranici pro zisk jediného křesla. (Stále se to ještě může změnit po konečném přepočtu hlasů.) Druhá opoziční strana, PARNAS, kterou vedl bývalý premiér Michail Kasjanov, dopadla stejně.

Zavedení systému s jednomandátovými obvody byl novinkou oproti volbám v roce 2011. Tehdy byli všichni poslanci voleni podle stranických kandidátek a v tomto systému získalo Jednotné Rusko sotva nadpoloviční většinu 226 křesel. Protože tento projekt balancoval na hranici selhání, bylo nutno něco udělat a Kreml se podle toho zařídil.

Volby neproběhly úplně čistě. Podle tisíců svědeckých výpovědí a nezávislých analýz volebních dat, byly volby  roce 2011 silně zmanipulované, což možná Jednotné Rusko uchránilo od neúspěchu a selhání. Za to se zaplatila cena v podobě pouličních protestů v Moskvě a dalších velkých městech známé jako hnutí Bolotnaja. V Moskvě to bylo největší shromáždění od roku 1990.

Je jasné, že Kreml se poučil a už nic nepřenechá náhodě. Proto se pro polovinu křesel zavedl jednomandátový systém, kde bylo jasné, že Jednotné Rusko získá většinu.

„Rozhodli se zvítězit za každou cenu,“ říká politolog Galljamov. „Současně se Kremlu podařilo přesvědčit voliče, že tyto volby budou čestné a otevřené. A to bylo velké vítězství.“

Jak server Moscow Times uvádí, při této volbě hrála důležitou roli volební účast. Čím méně voličů šlo někde k volbám,  tím méně bylo hlasů pro kandidáty opozice. Ve velkých městských městech, jako Moskva a Petrohrad, byla volební účast nejnižší vidět za deset let. Celková volební účast byla kolem 40 procent voličstva – nejnižší účast v ruských parlamentních volbách v postsovětské historii země.

Před pěti lety, když se Moskva stala centrem protestního hnutí proti zfalšovaným volbám, volební účast byla kolem 50 procent. V Moskvě tuto neděli hlasovalo jen 30 procent obyvatel města. Situace byla ještě horší v Petrohradu, kde do páté hodiny hlasovalo pouze 16 procent obyvatel města. V roce 2011 do šesti hodin hlasovalo téměř 40 procent voličů.

„Sázka Kremlu na nižší volební účasti se ukázala být správná,“ říká Alexander Kynev, politický analytik. Nízká účast byla nevyhnutelná, především proto, že volby byly přesunuty z prosince do začátku podzimu. Za druhé, protože existovaly dohody mezi hlavními stranami nedotýkat se citlivých otázek.

„Byla to zmanipulovaná hra,“ říká Kynev. Opoziční strany nemají prostředky na kampaň a šanci měly jen ve velkých městech a tu nevyužily.

Vůdce strany Jabloko Lev Šlosberg řekl na TV Dožď, že je mu tohoto výsledku líto.  „Nedostali jsme se přes tuto železnou oponu k našim voličům. Selhali jsme v tom, že jsme nevtáhli naše voliče do této diskuse. Už vůbec nevěří volbám a zůstali doma. To je naše selhání a naše odpovědnost.“

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner