Protržení hráze Kachovské přehrady na snímku z rána 6. června 2023. FOTO: Ministerstvo obrany Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Ministerstvo obrany Ukrajiny / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Když jsem se dozvěděl o zničení Kachovské přehrady, byl jsem v šoku. Vůbec to nedávalo smysl. Pro Rusko to znamenalo zhroucení první obranné linie a konec zásobování Krymu a okupovaných oblastí jižní Ukrajiny vodou. Pro samotnou Ukrajinu je to katastrofa ještě desetkrát větší – miliardové ztráty, zničení největší vodní elektrárny, hrozba havárie v Záporožské jaderné elektrárně. Ale to je jen polovina problému. Pokud celá přehrada vyteče, zůstane po ní písčité a bahnité dno, obří plocha jako dvě Prahy. Jsou tam desítky let staré usazeniny chemického odpadu. A když dno vyschne, tak vznikne největší poušť v Evropě.
Je to ekologická katastrofa epických rozměrů. V zoologické zahradě v Nové Kachovce zahynuly desítky vzácných zvířat. Byly zničeny dva národní parky, Olešské písky a Kinburnská kosa, s mnoha endemickými druhy. Úrodný jih Ukrajiny, zejména Chersonská oblast, se letos bude potýkat s neúrodou. Největší průmyslová centra jako Nikopol, Kryvyj Rih, Záporoží a Marhanec jsou bez vody.
Kdo kontroloval Kachovskou přehradu?
Zatímco pro Ukrajinu je to opravdová katastrofa, Rusko se o problémy lidí na okupovaných ukrajinských územích nezajímá. Za nejpravděpodobnější verzi oné tragické události považuji tu, podle níž chtěli Rusové vyhodit do povětří jen část Kachovské přehrady, aby zvedli hladinu vody a zaplavili ukrajinská vojska v okolí Dněpru. Jenže přehrada už byla poškozena předchozími výbuchy v průběhu minulého roku a měla trhliny. Navíc tlak vody byl po jaru velmi vysoký. Výbuch zničil víc, než bylo „plánováno“, a zbytek dokonala voda. A začala zatápět ruské pozice. Z levého břehu Dněpru se stane bažinatá oblast, kterou bude pro ukrajinské jednotky v rámci protiofenzívy mnohem těžší překročit.
Situace je děsivá. Zatímco na ukrajinské straně stovky dobrovolníků a státní organizace evakuují oběti velké vody, na Rusy okupované straně jsou lidé ponecháni bez pomoci svému osudu – sedí na střechách, nikdo je nezachraňuje a ruské okupační úřady lžou, že tam není voda.
Připomeňme si, že to byla ruská armáda, kdo kontroloval Kachovskou přehradu, kterou nadto nebylo možné zničit ukrajinskou dělostřelbou či raketovým úderem, toto vodní dílo bylo projektováno tak, aby odolalo jadernému útoku. Rusové přehradu přece zaminovali už dávno… V médiích se bohužel ztrácí, že Kachovská přehrada napájela vodou nejen Krym, ale skrze tzv. Kachovský kanál i zavlažovací systém pro dvě třetiny polí Chersonské a čtvrtinu Záporožské oblasti. Jde o obrovské zemědělské plochy, které dosud živily miliony lidí.
Ukrajinci na této půdě žili, obdělávali ji a plánovali zde žít i nadále. Na Ukrajině by nikoho nenapadlo to všechno zničit, ani jen teoreticky nebo ve zlém snu. Ale mezi Rusy je jinak – nemají vztah k okupovaným regionům. Prostě se rozhodli strategicky ničit, než utečou. Možná chtěli, aby se více nakupovaly potraviny z Krasnodarské a Stavropolské oblasti v Rusku, odkud mimochodem pochází 205. motostřelecká brigáda, která je podezřelá z tohoto válečného zločinu.
Chronologie zkázy
A nyní k chronologické rekapitulaci zkázy, kterou sestavil například ukrajinský bloger Konstantin Ryženko. V úterý 6. června 2023 ve dvě hodiny ráno Rusové vyhodili do povětří Kachovskou přehradu, ale zatím nevidí, jak moc. Je tma, nechtějí svítit, aby na sebe neupozornili ukrajinskou armádu. Myslí si, že elegantně vyhodili do vzduchu jen malou část přehrady, a zatopí tak ukrajinské vojáky na dněperských ostrovech. V 6:06 ráno (tj. v 5:06 středoevropského času) prohlásil ruskými okupanty dosazený starosta Nové Kachovky Vladimir Leonťjev, že výbuch vodní elektrárny je nesmysl. Tak o tom informovaly i ruské Ria Novosti.
Ruský prokremelský účet Rybar na Telegramu šíří v 6:51 zprávu, že jen malá část přehrady byla vyhozena do vzduchu. Ve stejný čas v Nové Kachovce pochopili, že s přehradou je totální konec, a ruským „stratégům“ začíná docházet, co se děje. Starosta Nové Kachovky náhle mění rétoriku a říká, že k žádnému výbuchu nedošlo, přehradu prý ostřelovala ukrajinská armáda.
Jenže ruští propagandisté dále pracují podle určené metodiky a do informačního prostoru vrhají dezinformace, že přehrada byla předtím Ukrajinci ostřelována, byla poškozena a trochu se protrhla.
Další kanály na Telegramu, které spolupracují s ruskou armádou, ještě v 8:25 jásají, protože kvůli destrukci přehrady se pod vodou ocitají pozice ukrajinské armády na dněperských ostrovech. Teprve postupně si Rusové uvědomují, že způsobili rozsáhlou ekologickou katastrofu, téměř na úrovni Černobylu, a zařazují zpátečku. Ruská média a dezinformátoři dramaticky mění tón a začínají obviňovat ukrajinskou stranu z provokací.
Ruské výmluvy
Rusové ve svých výmluvách selhávají. Ukrajinská kontrarozvědka SBU zachytila a zveřejnila telefonický rozhovor, v němž ruští okupanti říkají, že výbuch je ruskou diverzní akcí, ale ta neproběhla podle původního plánu. Cílem mělo být zastrašení ukrajinské armády před protiofenzívou.
Buď tedy platí, že Kachovská přehrada byla Rusy vyhozena do povětří, anebo ji chtěli Rusové jen částečně poničit, rozhodně se nemohla zhroutit po ukrajinském ostřelování. Každý zkušený sapér vám řekne, že destrukci tak obřích rozměrů prostě nelze provést zvenčí – musela být způsobena odpálením velkého množství výbušnin zevnitř. To zevrubně popsal i výše zmíněný ukrajinský bloger Ryženko.
A zatím ruský „gubernátor“ okupované Chersonské oblasti tvrdí, že ruská vojska nyní získala výhodnou pozici, protože zmizely ostrovy a pahorky, což znamená, že je dobře vidět do dálky až na 10 km – a raduje se, že „chochlové neprojdou“. A v ruské státní televizi ruští propagandisté otevřeně vyzývají k bombardování kyjevské hydroelektrárny, což by způsobilo zatopení Kyjeva. Pak se prý Ukrajina konečně vzdá…
Zdá se, že i mnozí západní „objektivní“ novináři jsou při pohledu na zkázu Kachovky a ukrajinského jihu bezradní. Vlastně by bylo ideální, kdyby v loňském roce Ukrajina padla hned po prvních třech dnech ruské invaze. Vždyť by na tom vydělali všichni: Jedni by plakali nad hrobem Ukrajiny a dojímali se sami nad sebou, druzí by pokračovali v business as usual, další by cosi deklamovali o nešťastné oběti.
Dnešní Západ jako by se štítil hrdinů, ideální je nevinná oběť, beránek vedený na porážku, bytost zcela pasivní. Tuto představu ovšem Ukrajina tváří v tvář agresivnímu Rusku nehodlá naplňovat.
Volodymyr Volkovskyj je ukrajinský historik a filosof, vědecký pracovník Filosofického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny v Kyjevě, který se zaměřuje především na politickou filosofii. Aktuálně působí ve Filosofickém ústavu Akademie věd ČR v rámci Collegia Europaea FF UK & FLÚ AV ČR.
Text vznikl v rámci projektu MSCA4Ukraine, který je financován Evropskou unií.
