Rusko bude za 18 měsíců ekonomicky na dně. Nebo i dřív…

Eric Drooker

V sobotu 23. ledna 2016 přinesl prestižní německý magazín Die Welt článek o současné ruské situaci. Autor Holger Zschäpitz ji komentuje v kontextu světového ekonomického fóra, jehož každoroční setkání právě proběhlo v Davosu:

Rubl zažívá volný pád, cena je ropy je již dlouho pod hranicí, kterou může ruská ekonomika zvládnout. Putin stojí zády ke zdi. Věří ale, že má eso v rukávu.

Na ekonomickém fóru v Davosu měla mít ruská centrální bankéřka Elvira Nabiullinová přednášku na téma globálního dluhového dilematu. Nedorazila. Zdůvodnění nesdělila. Ani nemusela. Všem bylo jasné, proč svou účast v poslední minutě odřekla. Pro ni to byla jen okrajová záležitost. Zatímco v Davosu všichni diskutovali o uprchlické krizi, má Nabiullinová zcela jiné starosti. Musí zadržet pád své země.

Eric Drooker

V půlce týdne přešel rubl do volného pádu a ve čtvrtek dosáhl svého historického dna. Místy stál 1 americký dolar až 86 rublů. Hrozilo, že se nakonec situace zcela vymkne kontrole a Nabiullinové nakonec nezbylo nic jiného než zůstat doma. Její zrušená cesta utvrdila světovou hospodářskou a politickou elitu v přesvědčení, že Rusku zůstává jen málo času k odvrácení státního bankrotu.

70 dolarů jako kritická hranice
„Pokud se Kremlu nepodaří rychle se zbavit západních sankcí, je země za 18 měsíců na dně,“ říká Bill Browder, zakladatel investiční společnosti Hermitage Capital Management. Země by se dostala do nepříjemné situace. Díky historickému pádu cen ropy země stále méně vydělává na svém nejvýznamnějším vývozním artiklu, zároveň se jí zmenšují rezervy.

Pozorovatelé považují 70 dolarů za barel ropy za kritickou hranici pro ruskou stabilitu. S cenami, které se pohybují na méně než polovině, a s malou nadějí, že se ceny brzy zvýší, je situace hodně vážná. Hodně vážná.

To lze vyčíst i z rublu. Pouze od roku 2014 ztratil polovinu své hodnoty a Rusko je tak na tom hůře než Argentina, která se ještě stále nachází ve stavu státního bankrotu. Během této doby se státní devizové rezervy smrskly na pouhou třetinu.

„Země a její podniky mají tvrdé devizové dluhy ve výši 600 miliard dolarů, ale pouze 200 miliard dolarů v rezervách,“ dodává Browder. Oficiální číslo vykazující 368 miliard dolarů je minimálně o 150 miliard přikrášleno. Mezi to například spadá třímiliardová půjčka Ukrajině, kterou ale Kyjev odmítá zaplatit. „Pokud se Putinovi rychle nezdaří dosáhnout nějakého diplomatického úspěchu při vyjednávání se Západem, skončí jeho show nejpozději koncem roku 2017,“ shrnuje Browder.

Browder patří k největším kritikům Ruska, a může tudíž být zaujatý. V roce 2005 byl vyhozen ze země, v r. 2007 byla jeho firma zlikvidována. Jeho právník Sergej Magnitskij o dva roky později zemřel za dosud nevyjasněných okolností v moskevské vyšetřovací vazbě. Od té doby vede bývalý Putinův fanoušek Browder kampaň proti Kremlu. Na druhou stranu je pesimistický postoj vůči Rusku jednou z mála věcí, na čem se globální elita letos v Davosu shodla.

Čas se krátí
Ruská delegace v Davosu k rozptýlení obav také nepřispěla. V nejlepší sovětské tradici prohlásil místopředseda a zmocněnec prezidenta v Dálnovýchodním federálním okruhu Jurij Trutněv, že jeho země musí na cestě vpřed prosadit další reformy. O něco konkrétnější byl bývalý ministr financí Alexej Kudrin. „Zbývají nám ještě dva roky na to udržet sociální situaci obyvatelstva pod kontrolou.“

Jiní experti Rusku tolik času nedávají. Od roku 2014 se životní úroveň obyvatelstva neustále snižuje. Ale Putinův úspěch v neposlední řadě stavěl právě na sociálním kontraktu, který dával naději na růst blahobytu.

„Díky velkému domácímu tlaku je Putin nucen se pouštět do riskantních manévrů,“ prohlásil miliardář a investor George Soros pro finanční zpravodajství Bloomberg. Jen tak lze vysvětlit Putinův vstup do syrské války. Tamním bombardováním nepřímo destabilizuje Evropu. Putin tím „vyrábí“ nové uprchlíky, kteří teď proudí na kontinent. „Putin chce vidět EU kolabovat, proto eskaluje uprchlickou krizi,“ říká Soros. „Vzrůstá podezření, že si s námi Putin hraje.“

Teorie her v politice
Browder by s tím nejspíš souhlasil. Vidí Putinovu intervenci v Sýrii jako nátlak k tomu, aby se dostal z mezinárodní izolace a aby si na mezinárodních finančních trzích opět obstaral zoufale potřebné peníze. „Válka ho sice stojí dodatečné peníze, ale on tím chce dosáhnout zmírnění sankcí.“

V Davosu se ukazuje, že teorie her pronikla do politiky. Strategie jsou v této hře vyvíjeny stejně jako na šachovnici. A mnoho zemí si také škodí napřed samo, ve víře, že poté soupeře smetou z hrací plochy. To můžeme pozorovat v konfliktu mezi Saúdskou Arábií a Íránem, stejně jako v právě mezi Ruskem a Západem.

Ale je možné, že již Putin ztratil nervy. V pátek oznámily „Financial Times„, že ruský prezident svému syrskému protějšku Bašárovi al-Asadovi naznačil nutnost jeho brzké demise. Také v konfliktu s Ukrajinou začíná Kreml komunikovat smířlivěji, jak v Davosu oznámil americký ministr zahraničí John Kerry.

Hned poté vystřelil rubl o pět procent nahoru. Obchodníci spekulovali, že se Putinovi možná přece jen podaří zmírnit sankce. Ruská centrální bankéřka Nabiullinová si může na chvíli oddychnout, ale dlouhá přestávka to rozhodně nebude.

 

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]

Revue Forum Banner