Deník spisovatele Viktora Jerofejeva z nedávné cesty z Moskvy do Berlína nese název Útěk z márnice. Titul vyjadřuje autorovy dojmy ze současného Ruska. Spisovatel, s nímž novinář Ilja Azar hovořil v Černé Hoře na festivalu SlovoNovo, je překvapen, že se Rusku vůbec podařilo tak dlouho vydržet.

V rozhovoru pro list Novaja Gazeta Europe říká, že stále trvá na tom, že dění na Ukrajině je válkou jednoho muže.

„Je to samozřejmě válka jednoho muže. Nic se nezměnilo. Naopak, stala se ještě více válkou jednoho muže. Každé radikální rozhodnutí vyvolává v jeho nejbližším okolí vlnu zmatku, ne-li překvapení. Země se již dostala do kouta. Teď už to není jen roh, je to prdel. Pravda, prdel se asi dá nazvat i rohem… Pokud jde o mobilizaci, je to jistě zkouška loajality lidu. A zdá se, že výpočty našeho cara byly správné. Spoléhá na jádro svých voličů a má právo je poslat na smrt. Začíná to připomínat nejen horory, ale i skutečnou apokalypsu,“ obává se Jerofejev.

Dále čtěte

Týdeník FORUM: Poslední dobrodružství legendárního mimozemšťana i kartelový rozhovor s Kollerem

Tentokrát má Týdeník FORUM na obálce zpěváka, a to není úplně běžné. Donutil nás k tomu Andrej Babiš, který v den své…

Říká ale, že není překvapen, naopak, zdá se mu to všechno logické. „Tam (nahoře) není žádné racionální myšlení, všechno je tam jako na houpačce… Můžeme se jen divit, že země přežila až do dnešních dnů; už dávno mohla být mrtvá. A nyní je Rusko podle mého názoru skutečně mrtvé. To znamená, že je to mrtvola.“

Spisovatele nijak nepřekvapuje, že Rusové nejenže podporují válku z pohodlí své pohovky, ale jsou i připraveni do ní jít.

„Ano, mezi Rusy panuje otrocká poslušnost. Car je vlastně osud, osud je car. Obecně není na této válce nic překvapivého. Ve způsobu, jakým končí ruské dějiny, je velmi pozoruhodná pravidelnost. Takto to končí, ale není jasné, jak dlouho to bude trvat, protože hlavní dělo ještě nevystřelilo – jaderná bomba nevybuchla,“ obává se Viktor Jerofejev.

Podle Jerofejeva Putin jadernou zbraň dříve či později použije: „Je to zřejmé. Myslím, že pokud Ukrajina zasáhne oblasti, které Rusko získalo zpět, dojde k jadernému úderu. K tomu se schylovalo od samého počátku války.“

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Ruská armáda, která byla považována za skvělou, nyní na Ukrajině utrpěla nečekanou porážku. Jerofejev vysvětluje, jak se to mohlo stát. Není to totiž poprvé, kdy Rusko prohrálo s protivníkem považovaným za slabšího, nebo se mu přinejmenším nepovedlo zvítězit.

„A jak se Finsko mohlo v roce 1940 bránit? Malá finská armáda byla mnohem nepatrnější než současná ukrajinská armáda. V roce 1905 prohráli s Japonci. Naše země je fikce. Pokud ji budeme považovat za civilizaci, je to naprosto fiktivní civilizace. Mimochodem, na ní je postavena velikost naší kultury, která tuto fikci popisuje a stává se mistrovským dílem. Obecně nevidím žádné úspěchy (ruské armády v historii). Za druhé světové války zasypávali (Němce) mrtvolami, ale Rusko tam nebylo samo, byla tam celá koalice.“

Viktor Jerofejev tvrdí, že Putinovi je jedno, s kým začne válku. „Putin neválčí s Ukrajinou, ale protože se nudí. To je jeho hlavní životní pozice. Podívejte se na jeho znuděný obličej. Prohlédl jsem si celou sbírku jeho fotografií a všiml jsem si, že ožívá, jen když má v ruce zbraň. Pak jeho oči ožijí – je šťastný. Trochu víc, když je na koni, ale ne tolik. Je to pro něj adrenalin. Nepotřebuje Sovětský svaz a nepotřebuje ani impérium,“ oponuje spisovatel mnoha analytikům.

Komentuje také pokračující proud lidí, kteří ze země utíkají, a považuje to za pochopitelné a správné. „Rusko je mrtvola. Vyděšené obyvatelstvo kolem něj pobíhá jako mravenci po mrtvole. Někdo z té mrtvoly skáče a je to tak správně. Myslím, že mrtvola inteligenci nepotřebuje. Stačí z této mrtvoly seskočit, následně ji pohřbít a na hrobě pravděpodobně vyrostou květiny. Mohou však mít trny. A obecně už žádné Rusko neexistuje. Jako státní organizace již neexistuje. Je to jen omrzlá mrtvola. Rusko neexistuje. Je to nelegální země s pseudovolbami, pseudoparlamentem, pseudosoudy, pseudosprávou a tak dále,“ konstatuje.

Jeho diagnóza je nakonec nelítostná: „Nevidím tuto zemi jako živý organismus. Někteří říkají, že Rusko je velmi nemocné. Ano, přou se o něj mezi sebou jednotka intenzivní péče a márnice.“