Guvernérka Nabiullina na tiskové konferenci na konci února 2022. FOTO: Centrální banka Ruské federace / se souhlasem
FOTO: Centrální banka Ruské federace / se souhlasem
Veškeré zdroje, které v podmínkách války a sankcí umožňovaly růst ruské ekonomiky v předchozích dvou letech se vyčerpaly, oznámila šéfka Centrální banky Ruské federace Elvira Nabiullina na Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Podle ní narazilo ruské hospodářství nyní na strop svých možností, ať už jde o vyčerpané úspory, nedostatek pracovní síly nebo výrobní kapacity.
O konci hospodářského růstu s odkazem na slova Nabiulliny píše nezávislý ruský deník The Moscow Times. Bankéřka konstatovala, že dva roky hospodářského růstu umožnilo především využití volných zdrojů. To se týkalo pracovní síly, výrobních kapacit, kapitálových rezerv a také peněz z tzv. Fondu národního blahobytu, s jehož pomocí Kreml pokrývá deficity ruského rozpočtu a velké megalomanské projekty.
Rusové citují údaje tamního statistického úřadu Rosstat, podle kterého dosáhlo využití výrobních kapacit podniků 80 procent, což je rekordní úroveň za celou moderní historii země. Míra nezaměstnanosti klesla na historické minimum 2,3 procenta a odvody mužů do války vytvořily nedostatek pracovní síly. Podnikům chybí na dva miliony pracovníků, které by potřebovaly zaměstnat. Klesaly zlaté rezervy Fondu národního blaha, které se zmenšily z předválečných 400 tun na 139,5 tuny a v roce 2026 mohou být zcela vyčerpány.
Podle nejmenovaného ruského experta tím vším ekonomové opatrně říkají Vladimiru Putinovi, že přišel čas vybrat si mezi válkou a ruskou ekonomikou. Hovořit o tom podle něj budou stále hlasitěji, ale opatrně a nepřímo, tedy v tom smyslu, že další výdaje si ruská ekonomika nemůže dovolit a že Fond národního blahobytu dochází a není ho odkud doplňovat.
Deník FORUM 24 již informoval o slovech ruského ministra hospodářství Maxima Rešetnikova, který konstatoval, že ruská ekonomika je na pokraji recese. Ta sice podle něj není nevyhnutelná, nicméně Kremlu blízké Centrum pro makroekonomické analýzy varovalo, že většina civilních sektorů se už nachází v recesi a že na obzoru není nic, co by mohlo pomoci hospodářský růst zase nastartovat.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) odhadla, že po loňském více než čtyřprocentním růstu HDP dosáhne Rusko letos maximálně na jedno procento. Rosstat uvádí, že ekonomika se mezi čtvrtletími začala poprvé od roku 2022 zmenšovat.
Ruská centrální banka na začátku letošního června snížila hlavní úrokovou sazbu o jedno procento. Stále však činí 20 procent, aby tlumila zejména inflační tlaky. „Ekonomice dochází dech a pokles by se snadno mohl změnit v kolaps. Špatná rozhodnutí úředníků, další pokles cen ropy, nedbalost, pokud jde o inflaci – a Rusko by se mohlo ocitnout ve velkých problémech,“ popsal situaci Alexandr Koljandr z Centra pro analýzu evropské politiky. Navzdory hospodářským sankcím a enormním válečným výdajům však experti varují, že ruská ekonomika je robustnější, než se čekalo, a sankční tlak Západu dokázala ustát lépe, než mnozí experti předpokládali.
