Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Za největší bezpečnostní hrozbu pro Česko označuje Ruskou federaci ve své výroční zprávě za rok 2022 Bezpečnostní informační služba (BIS). Pozitivní je proto podle BIS loňská další redukce „přebujelé“ ruské diplomatické mise v Česku. V ní byli i lidé napojení na ruské zpravodajské služby, kteří využívali své oficiální pozice k zakrytí špionážní činnosti. V souvislosti s tím však stoupá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí, uvádí BIS.
Umístění zpravodajců v diplomatických misích je pro Rusko zásadní, protože diplomatická akreditace umožňuje využívat ochranu zakotvenou v úmluvě o diplomatických stycích. „Vzrůstá riziko vedení nepřátelských aktivit s využitím nediplomatického krytí. Udržování a rozvíjení osobních kontaktů se spolupracovníky se nicméně v roce 2022 stalo pro zpravodajské služby Ruské federace v mnoha evropských zemích složitějším, a tak se jejich schůzky začaly přesouvat do zemí mimo ČR,“ uvádí BIS.
Ruská invaze na Ukrajinu, která začala loni 24. února, podle šéfa BIS Michala Koudelky potvrdila rizika, na která už před lety upozorňovala BIS i další zpravodajské služby demokratických zemí. „Dnes už nikdo nepochybuje, že naše varování měla svá opodstatnění a nebyla přehnaná,“ uvedl.
Zcela se změnil pohled politické reprezentace na zabezpečení a obranyschopnost ČR, doplnil Koudelka. „Postupně dochází k razantnímu navyšování rozpočtu na obranu i k významným změnám ve strategických dokumentech týkajících se bezpečnosti ČR,“ napsal. V červnu schválená Bezpečnostní strategie ČR uvádí, že Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku a je hrozbou pro bezpečnost.
Koudelka v úvodu zprávy oceňuje redukci dříve tak „přebujelé“ diplomatické mise Ruska v Česku. „Odejít musely desítky ruských diplomatů a zaměstnanců ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, mezi nimiž byly samozřejmě i osoby s vazbou na ruské zpravodajské služby,“ uvedl Koudelka.
Ruské zpravodajské operace podle BIS také cílí na aktivity tamní opozice v zahraničí. Objektem zájmu jsou například konference pořádané nevládními či akademickými institucemi, kde vystupují opoziční představitelé. BIS loni získala informace o aktivitách člověka podezřelého z vazeb na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU. Ten podle kontrarozvědky pobýval v ČR a s novinářským krytím se pohyboval na akcích spojených s účastí prominentních zástupců ruské opozice.
BIS aktivně zasahuje proti snahám o porušování embarga na vývoz zboží do Ruska, preventivně monitoruje také hrozby spojené s možným nekontrolovaným šířením zbraní z místa konfliktu. „BIS zaznamenala snahy o reexporty obráběcích strojů, náhradních dílů k nim či chemikálií přes řadu třetích zemí,“ stojí ve zprávě. Z poznatků je zřejmé, že unijní opatření výrazně zkomplikovala Rusku přístup ke zboží využitelnému ve vojenskoprůmyslovém komplexu.
Konflikt na Ukrajině má podle BIS dopad i na ruskojazyčný organizovaný zločin, pro který válka znamená nové příležitosti. „Někteří představitelé ruskojazyčného zločinu v ČR mají vazby na ruské zpravodajské služby a válečný konflikt na Ukrajině zvyšuje riziko jak jejich přímého zapojení do subverzních akcí, tak prostého působení v roli servisních struktur,“ píše BIS. Eviduje také pokusy o využití ČR pro legalizaci peněz z Ukrajiny či Ruska.
Čínští špioni loni pokračovali v budování kontaktů s politiky
Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali v loňském roce v budování kontaktů s politickými představiteli v Česku napříč politickým spektrem. Ve výroční zprávě za rok 2022 to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Čínští zpravodajští důstojníci a zástupci stranických organizací se zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny, píše kontrarozvědka.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu se podle BIS loni zvýšil čínský zájem o situaci v Evropě, vedlo to mimo jiné k intenzivnějším aktivitám v oblasti kybernetické špionáže. V Česku se útoky uskutečnily v několika vlnách a postupem času byly sofistikovanější. Atraktivitu České republiky pro čínské kyberútoky loni zvýšilo i předsednictví v Evropské unii.
Čína podle BIS pokračovala loni v Česku v uplatňování svého vlivu a postavení v politické i vojenské oblasti. „Příslušníci čínských zpravodajských služeb pokračovali i v roce 2022 v budování kontaktů s politickými představiteli napříč politickým spektrem. Čína zároveň v českém prostředí k prosazování svých zájmů a získávání informací stále intenzivněji využívá členy krajanské komunity,“ uvedla BIS.
Zpravodajci se podle kontrarozvědky zaměřují na ovlivňování veřejného mínění s cílem budovat pozitivní obraz Číny. „K tomuto účelu využívá Čína i zavedenou spolupráci s některými představiteli českého mediálního prostoru,“ píše BIS.
Ruská vojenská invaze na Ukrajinu přiměla Čínu, aby zvýšila svůj zájem o situaci v Evropě. Posílily kvůli tomu kyberšpionážní aktivity Číny v celém regionu včetně ČR. V Česku se to projevilo například spear-phishingovými útoky zacílenými v několika případech na státní instituce. „Jména těchto institucí byla v některých případech zneužita tím, že se útočníci snažili vydávat za jejich zaměstnance či představitele,“ uvedla BIS. Útoky měly několik vln a postupně byly sofistikovanější, případně cílily na menší počet cílů. „V některých případech došlo k zacílení pouze na jednotlivce,“ konstatuje BIS.
Čína se nadále snažila potírat aktivity spojené s Tchaj-wanem či Tibetem. „Vůči jakékoliv spolupráci s Tchaj-wanem se Čína ostře vymezovala a opakovaně reagovala vydáváním oficiálních prohlášení ve snaze upozornit na překračování tzv. červených linií. BIS tato prohlášení interpretuje jako snahu o odstrašení od dalšího posilování česko-tchajwanských vztahů,“ stojí ve výroční zprávě.
Pokračují také čínské snahy o navazování vztahů se zástupci české akademické sféry. BIS opakovaně označuje za obzvlášť rizikové výjezdy českých akademiků do Číny, protože tamní zpravodajské služby preferují navázání kontaktu na čínském území. „Riziko představuje rovněž využití čínských technologií strategicky významnými subjekty, zejména těmi působícími v kritické infrastruktuře,“ doplňuje BIS.
Čína podle kontrarozvědky znamená riziko pro Česko i v oblastech obchodu s citlivými položkami, přenosu know-how a reverzního inženýrství. BIS zaznamenala zejména čínské pokusy o akvizice v oblastech letecké techniky či elektronových mikroskopů, které jsou využitelné k výrobě mikročipů.
BIS zaznamenala také působení tzv. zahraničních policejních stanic, které čínský režim využívá ke sledování představitelů čínských komunit v zahraničí. „Tyto stanice, představující prodlouženou ruku režimu vůči čínským občanům v zahraničí, se mohou v krajním případě stát i nástrojem nucených repatriací,“ píše BIS. V činnosti těchto stanic však zatím kontrarozvědka nezaznamenala žádné nelegální či potenciálně rizikové aktivity.
Hrozba islamistického terorismu byla nízká
Úroveň hrozby islamistického terorismu zůstala v minulém roce nízká, uvedla ve výroční zprávě Bezpečnostní informační služba (BIS). Mezi uprchlíky z Ukrajiny neodhalila kontrarozvědka žádného islamistického radikála. Podle zprávy v roce 2022 také stagnovala extremistická scéna v Česku. Skutečně aktivních bylo pak jen několik skupin domobranců, kteří tvoří nekompaktní hnutí sdružující jedince s podobným smýšlením o uspořádání společnosti.
Teroristické organizace Islámský stát a Al-Káida podle BIS loni měly nadále zájem útočit v Evropě, ale postrádaly pro to příslušné kapacity. Soustředily se tak hlavně na obnovení sil, například osvobozením vězněných členů Islámského státu v Sýrii. Al-Káida upřela pozornost na boj v Africe. Útoků v Evropě bylo málo díky některým odhalením tajných služeb, největší riziko představovali osamělí aktéři zradikalizovaní on-line.
V ČR zůstala úroveň hrozby islamistického terorismu nízká, konstatovala BIS. Projevů radikalizace u lidí žijících v ČR ubývalo, přibylo záchytů rizikových jedinců mezi osobami pobývajícími v ČR krátkodobě. Česká muslimská komunita si zachovala umírněný charakter, riziko její radikalizace zůstalo nízké. BIS věnovala pozornost několika jedincům ve styku s radikálnějšími osobami. „Tyto kontakty nepředstavovaly přímé ohrožení ČR,“ napsala.
Ruská invaze na Ukrajinu podle BIS měla na hrozbu islamistického terorismu minimální dopad. „Mezi uprchlíky z Ukrajiny nebyl na území ČR detekován žádný islamistický radikál,“ uvádí výroční zpráva. U českých občanů, kteří vycestovali za džihádem do Sýrie a Iráku, neeviduje BIS žádné nové poznatky. Platilo tak, že pět z nich pravděpodobně zemřelo, zbylí zůstávali nezvěstní, jak stojí ve zprávě.
Extremistická scéna loni stagnovala a jako celek nepředstavovala výrazné bezpečnostní riziko, shrnula BIS. Několik pravicových extremistů vycestovalo na Ukrajinu, ale dominantně se zapojilo jen do týlových činností, uvedla kontrarozvědka. Někteří politicky organizovaní pravicoví extremisté se postavili na stranu Ruska, jejich podpora ale byla pouze verbální a nijak neovlivnila bezpečnost ČR.
Domobranecké prostředí bylo nadále nekompaktní, uvedla BIS. Skutečně aktivních bylo několik jednotlivých skupin, jejichž fungování bylo autonomní a prakticky nezávislé na řídící autoritě. Fungování domobranců stále víc ovlivňovaly různé konspirační teorie a adorace Ruska. „Mezi paramilitárními a domobraneckými skupinami se stále intenzivněji šířil trend ozbrojování palnými zbraněmi. Prozatím ale zjištěné poznatky nenaznačují, že by je někdo z domobranců reálně plánoval použít ke spáchání násilného trestného činu,“ píše BIS.
