Tehdejší ruský prezident Dmitrij Medveděv oficiálně zahajuje pokládku potrubí plynovodu Nord Stream 2 v podvodním úseku dne 9. dubna 2010. Kvůli invazi na Ukrajinu projekt skončil. FOTO: The Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC-BY 4.0
FOTO: The Presidential Press and Information Office / Wikimedia Commons / CC-BY 4.0
Nikdo z odpovědných činitelů nechce říct nic o tom, kdo nebo co může stát za vyhozením ruských plynovodů Nord Stream 1 a 2 do povětří. Ani švédská vláda, ani dánská vláda, stejně tak ani NATO a EU. Zatím se spokojují s tvrzením, že díry v plynovém potrubí jsou výsledkem „úmyslného činu“, tedy sabotáže. Komu by to ale prospělo?
Lena Mellin na stránkách švédského listu Aftonbladet píše, že ať se snažíme sebevíc, těžko najdeme někoho jiného než Rusko, kdo by měl z výbuchů prospěch. Kromě nákladů na opravu děr nemá co ztratit, protože v současné době se v plynovodech stejně žádný ruský exportní plyn nepřepravuje.
Podle autorky by největším ziskem pro Kreml bylo, kdyby se povedlo šířit neklid, strach a hrůzu. Rusové by ukázali, že mají moc.
„Putin a jeho stoupenci chtějí, abychom se Ruska báli. Znepokojení a úzkostní lidé jsou poddajnější než ostatní. To platí i pro národy. Proč by se ale země jako Švédsko, Dánsko a další státy NATO a EU měly bát, že někdo udělá několik děr v plynovodu, který se v současnosti nepoužívá? Odpověď: protože útoky jim připomenou, že nepřítel, ať už je kdekoli, je nepředvídatelný. Může se objevit kdekoli. Může se chovat podle libosti. Říká se tomu psychologický teror,“ soudí Lena Mellin.
Takováto operace by byla připomínkou, že nás čeká dlouhá a možná i chladná zima. Ruský energetický gigant Gazprom už tento týden varoval, že možná ještě omezí vývoz plynu ještě více, než to už udělal. To má vyvolat tlak na růst cen a připomenout, že teplo bude letos v zimě pravděpodobně nedostatkové.
Cílem může být i snaha rozdělení zemí EU. O neruský plyn se už na trhu vedou boje a kdyby byla zima opravdu mrazivá, nemusel by stačit a mohlo by dojít k protestům občanů.
Kromě toho by Rusko mohlo vyhlásit, že vysílá lodě, aby se potrubí opravilo. Dva ze čtyř vzniklých otvorů se nacházejí ve švédské hospodářské zóně a ruské lodě by mohly zablokovat námořní cesty s odůvodněním, že na mořském dně hájí své významné hospodářské zájmy, což by výrazně narušilo námořní dopravu.
Zatím se k výbuchům nikdo nepřihlásil a vyšetřování není ukončeno. Rusko by ze sabotáže ale mělo největší prospěch. Že by akci v hloubce 70 až 80 metrů a daleko na moři provedl osamělý šílenec, je velmi nepravděpodobné.
Podezření vůči Rusků mají i další experti a komentátoři.
Britský list Times s odvoláním na zpravodajské kruhy uvádí, že za výbuchy je „s největší pravděpodobností“ zodpovědné Rusko. Výbušná zařízení mohla být na potrubí umístěna před několika týdny nebo měsíci. K jejich umístění stačilo jet poblíž na malém rybářském člunu. „Výbušná zařízení tam mohla být celé měsíce a čekat, až budou aktivována, aby mohla vybuchnout,“ uvedl zdroj. „Rusko nemá na Západ absolutně žádnou jinou páku než tuhle – plyn,“ soudí zpravodajský důstojník.
Tagesschau přinesl rozhovor s velitelem německé armády Michaelem Gissem. Naznačuje, že za výbuchy stojí Kreml.
„Pokud mohu, rád bych učinil předběžnou poznámku: Z našeho pohledu je samozřejmě sled částečné mobilizace Ruska, „referenda“ a nyní příběh s plynovodem velmi pozoruhodným řetězcem událostí,“ předesílá. Pak vysvětluje, že výbušná zařízení by sice mohli nastražit potápěči, pravděpodobnější je však použití speciálního vybavení. Bundeswehr ví, že „ruské námořnictvo disponuje plavidly – nebo dokonce malými ponorkami – bez posádky, které by mohly být použity pro tyto účely“, říká Giss. Dokáže si také představit, že během výstavby plynovodu byla předem přijata určitá opatření, „která by takovou událost vyvolala“.
Jedním z poselství, které chtěli pachatelé nejspíš vyslat, by podle Gisse mohlo být: „Podívejte se, co všechno dokážeme, kam až sahají naše schopnosti – nikde nebudete v bezpečí!“
