Rusko je třeba nejdřív porazit a vykázat do jeho hranic. Teprve potom vyjednávat, říkají američtí experti

Okupace Ukrajiny neprobíhá podle původních ruských plánů (Armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0)

Okupace Ukrajiny neprobíhá podle původních ruských plánů | FOTO: Armyinform.com.ua / Wikimedia Commons / CC BY 4.0

Přední američtí bezpečnostní experti hodnotili první půlrok ruské války v Evropě. Diskuze odborníků se uskutečnila 15. září u kulatého stolu nazvaného „Vedoucí úloha USA při posilování bezpečnosti v černomořském regionu“. Pořádala ho Koalice pro střední a východní Evropu (CEEC). Rusko se podle diskutujících po více než půl roce války na Ukrajině dostalo do situace, se kterou v Moskvě zřejmě nepočítali. 

Po měsících války už se začíná diskutovat o tom, jak naložit s Ruskem, které se ukázalo nejen jako nespolehlivý, ale navíc ještě nebezpečný partner. „Celý život jsme svědky toho, jak se Putin demaskuje,“ řekl Kurt Volker, přední americký expert na národní bezpečnostní politiku a v letech 2008⁠–2009 velvyslanec USA při NATO.

FORUM 24 (Pavel Hofman)

Podle Volkera se Putin jasně vyslovil pro genocidu a imperiální ideologii a otevřeně odmítl legitimitu sousedních národů. „O tom, jakou ideologickou a vojenskou hrozbu Rusko představuje, už není třeba pochybovat. Přesně takovou ideologii prosazovali Hitler a Mussolini za druhé světové války. Nyní to Rusko dělá v Evropě, což znamená, že ohrožuje evropskou, a řekl bych i globální bezpečnost,“ konstatuje Volker.

Prvním strategickým výsledkem půlroční války je, že se Putinovo Rusko otevřeně projevilo jako fašistická země. Podobně jako za druhé světové války se ruská vojenská invaze na Ukrajinu podle Volkera neodehrála náhle. „Od roku 2008 tolerujeme ruskou okupaci části Gruzie. Tolerovali jsme jeho uznání dvou provincií za nezávislé státy. Před osmi lety jsme tolerovali jeho agresi na Ukrajině, okupaci Krymu a části Donbasu. A my jsme stále doufali, že jednou nějak urovnáme vztahy s Ruskem. Dnes se tedy nacházíme v situaci, kdy je třeba Rusko vojensky porazit. Jedinou dobrou zprávou na tomto pozadí je, že Ukrajinci jsou připraveni se této práce ujmout. Jsou bojovní a odhodlaní: brání svůj domov,“ uvedl.

Druhým důsledkem války je, že si konečně uvědomujeme, že nejde o nějaký lokální územní konflikt. Jde o světonázorový konflikt, útok ideologie totalitarismu a autokracie na demokratické hodnoty a světový řád, který se vyvíjel od druhé světové války.

Ian Brzezinski, vedoucí pracovník Atlantické rady, v letech 2001⁠–2005 náměstek ministra obrany pro Evropu a politiku NATO, to potvrzuje: „Ruská agrese na Ukrajině učinila z černomořské oblasti klíčové bojiště mezi autoritářstvím a demokracií. Nyní zde probíhá obranná linie proti útoku na mezinárodní řád založený na pravidlech, nikoliv na síle, a to nejen ve vojenském smyslu. Moskva používá v celém regionu celou škálu hybridních vojenských metod: obchodní a energetické blokády a embarga, kybernetické útoky, informační válku, dokonce i sabotáže a vraždy. Rusko si z Černého moře udělalo doslova soukromý polovojenský rybník,“ řekl během diskuze.

Ač ruská propaganda stále ještě udržuje povinný optimismus, ve světě se má spíše za to, že Rusko už válku fakticky prohrálo, a je třeba diskutovat o tom, jak s touto zemí naložit, aby už nebyla hrozbou. Zatímco někteří lidé na Západě stále přemítají o tom, jak nedopustit, aby „Putin ztratil tvář“, Volker vidí jednoznačně potřebu Rusko porazit a teprve potom o něčem vyjednávat. Zmiňuje otázku anektovaného Krymu a soudí, že je „velmi důležité, aby Ukrajinci Rusy z poloostrova vytlačili“ ještě před aktivním vyjednáváním. „Protože Krym je věc, které se Rusové nikdy nevzdají a nebudou o ní vyjednávat. Opravdu je třeba je odtamtud vyhodit.“

Kniha Návrat ze SSSR a Popraveni "Návratu ze SSSR" (FORUM 24)

A jak by mělo vypadat Rusko? Podle Volkera by mělo především uznat, že „je povinno žít ve svých hranicích“. Kdyby nechtělo, je třeba na něj uvalovat sankce a vojensky ho odrazit.

Krach Putinových plánů je vidět už dnes. Putin měl jako záminku pro útok údajnou potřebu „oddálit hranice NATO od Ruska a zabránit dalšímu rozšiřování Aliance“. Za několik měsíců války dosáhl pravého opaku. Neutrální země už si nemyslí, že jim neutralita poskytuje bezpečí. Finsko a Švédsko už se rozhodly a Gruzie, Ukrajina nebo Moldavsko si o tom budou myslet totéž.

Dalším výsledkem půlroční války je, že se Vladimir Putin osobně zcela znemožnil. „Evropa nikdy nebude bezpečná, dokud bude u moci Putin a dokud bude aktivně uplatňována ideologie, kterou reprezentuje. Ohrožuje všechny evropské země. Nevěřím, že Putin tuto válku přežije,“ domnívá se Volker. Putin se dopustil kromě války samotné ještě dalších zásadních chyb. Neustále naznačoval možnost jaderné hrozby a vydíral zavíráním plynu. Jenže se nezdá, že by si na jaderný útok troufl, a Evropa pochopila, že se bez ruských energií musí a může obejít.

Pak je tu ještě otázka, která se týká budoucnosti Ruska. Je prakticky jisté, že Ukrajina bude chtít kompenzace za škody, které byly způsobeny jednotlivým Ukrajincům i právnickým osobám. Proto se už dnes ozývají hlasy, že Rusko bude muset platit válečné reparace.

Zatím je ještě brzo na konkrétní praktické kroky. Jak píše web Nastojaščeje Vremja, ukrajinští právníci tvrdí, že minimum, které mohou podnikatelé nyní udělat, je provést znalecké zkoumání, odhadnout ztráty a obrátit se na ukrajinský soud. Místní soudy mohou nyní projednávat případy proti sousednímu státu bez souhlasu Moskvy. Poté, co Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Moskvou, Nejvyšší soud Ukrajiny rozhodl, že kvůli ruské agresi mohou být takové případy na Ukrajině projednávány.

Volodymyr Zelenskyj navštívil osvobozené město Izjum (Zelenskiy / Official / Telegram / se svolením)

Právník Andrej Kolomyjcev pak uvádí tři možné varianty postupu: „První z nich jsou reparace, pokud válka skončí nějakou mírovou dohodou. Zde může být mnoho možností: i renta z prodeje uhlovodíků, ropy nebo plynu. Druhá možnost: Pokud dosáhneme uznání tohoto rozhodnutí v zahraničí a najdeme tam majetek Ruské federace, můžeme tento majetek získat zpět ve třetí zemi. A třetí možnost: Existují již dva návrhy zákonů o vytvoření kompenzačních fondů.“

Šéfka strany Služebník lidu Olena Šuljak však uvedla, že v kompenzační fond pro soukromé společnosti nemá nyní cenu doufat, ale první a druhá varianta by podle ní mohly fungovat.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]