Rusko je v platební neschopnosti. Stejnou situaci zažilo naposledy za Lenina

Rusko se poprvé za více než 100 let ocitlo v platební neschopnosti. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala dnes 27. června agentura Bloomberg. Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.

Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi ⁠–⁠ jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.

Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.

Naposledy bylo Rusko v podobné situaci v roce 1918 za bolševické revoluce, kdy nový komunistický vůdce Vladimir Iljič Lenin odmítl zaplatit dluhy carského Ruska. Platební neschopnost Moskvy z roku 1998 se týkala jen závazků v místní měně.

Podle zdrojů Reuters Rusko aktuálně zůstalo dlužit úroky některým tchajwanským držitelům dluhopisů.

Jde o 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) na úrocích ze dvou dluhopisů. Jeden bond se obchoduje v amerických dolarech a druhý v eurech, které bylo Rusko povinno zaplatit 27. května. Platby měly 30denní odkladnou lhůtu, která vypršela v neděli. Vzhledem k tomu, že v prospektu k dluhopisům není uveden přesný termín, právníci podle Reuters tvrdí, že Rusko může mít na vyplacení držitelů dluhopisů čas do konce následujícího pracovního dne, tedy dneška.

Hlavní události týkající se ruského dluhu v uplynulém století:

1918

Těsně před bolševickou revolucí v roce 1917 bylo carské Rusko největším mezinárodním dlužníkem na světě, protože si hodně půjčovalo na financování industrializace a železnic a po vypuknutí první světové války i na modernizaci armády. Po říjnové revoluci v roce 1917, kdy se k moci dostali bolševici v čele s Vladimirem Iljičem Leninem, nastal totální rozvrat hospodářství a 1. ledna 1918 Lenin anuloval všechny státní půjčky, jak zahraniční tak vnitřní, a Rusko oznámilo, že dluhy platit nebude. Nejvíce na to doplatila Francie a Británie, které utrpěly ohromné ztráty. Podle amerického historika a analytika dosahoval tehdejší zahraniční dluh Ruska v dnešních cenách 500 miliard dolarů. Trvalo až do poloviny 80. let, než Moskva část tohoto dluhu uznala.

1991

V roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, se k dluhům po zaniklém impériu přihlásilo Rusko. Bývalý náměstek ministra financí Andrej Vavilov uvedl, že Ruská federace držela na konci roku 1992 dluhy ze sovětské éry kolem 105 miliard dolarů. Následovalo dlouhé jednání s takzvaným Pařížským klubem věřitelů. Své dluhy u Pařížského klubu věřitelů Rusko nakonec zaplatilo z příjmů z prodeje surovin. Poslední splátku dluhů pocházejících ještě z dob sovětské éry ve výši 22,5 miliardy dolarů Rusko uhradilo v roce 2006. Pařížský klub již předtím souhlasil s přijetím ruského návrhu splatit 51,4 procenta tohoto dluhu v nominální hodnotě a zbývající část s příplatkem zhruba 4,8 procenta, tedy asi jedné miliardy dolarů. Díky poslední splátce dluhu z dob sovětské éry se celkové zahraniční zadlužení Ruska snížilo asi o třetinu, protože před touto splátkou zahraniční dluh činil zhruba 70 miliard dolarů.

1998

Ruská vláda a centrální banka v srpnu 1998 oznámily změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající ve výrazném uvolnění kurzu rublu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, čímž se Rusko dostalo do finanční krize. Země zmrazila splátky krátkodobých rublových dluhopisů známých pod zkratkami GKO a OFZ. Hodnota těchto dluhopisů činila před srpnovým kolapsem až 40 miliard dolarů a téměř polovinu tohoto dluhu drželi zahraniční věřitelé. Zahraniční dluh, který se v roce 1995 pohyboval kolem 50 procent hrubého domácího produktu (HDP), se do roku 1998 zvýšil na 77 procent. Otřesy prohloubila také asijská krize, pokles cen ropy na světových trzích a klesající důvěra zahraničních investorů. Kurz rublu vůči dolaru klesl z původních přibližně 7:1 až na 20:1 na začátku září. Krize vedla až k demisi vlády. V chaosu se Rusko potácelo také při měnové krizi v roce 2008, kdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva.

2022

V rámci sankcí uvalených na Rusko za jeho útok na Ukrajinu z 24. února byly zmrazeny rezervy, které drží ruská centrální banka u finančních institucí ve Spojených státech. Washington pak začátkem dubna znemožnil ruské vládě uhradit splátky dluhopisů z rezerv u amerických bank a ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. V reakci na to ruské ministerstvo financí uvedlo, že dluhy denominované v dolarech bude splácet v rublech a nabídne „možnost následné konverze do původní měny“. Rusko označuje případnou platební neschopnost za umělou, protože peníze na splácení svých dluhů má, ale sankce zmrazily jeho devizové rezervy držené v zahraničí. „Peníze jsou a je také připravenost platit,“ řekl v květnu ruský ministr financí Anton Siluanov, a dodal: „Tato situace, uměle vytvořená nepřátelskou zemí, nebude mít na kvalitu života Rusů žádný vliv.“

Rusko dluží asi 40 miliard dolarů v zahraničních dluhopisech, z toho asi polovinu cizincům. Před začátkem války mělo Rusko asi 640 miliard dolarů v devizových a zlatých rezervách, z nichž velkou část drželo v zahraničí. Ta je nyní zmrazena.

V neděli 27. června večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Rusko se tak poprvé za více než 100 let ocitá v platební neschopnosti u zahraničního dluhu, uvedla dnes agentura Bloomberg. Tentokrát jde ale o vynucenou platební neschopnost. V neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení úroků zhruba za 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) ze zahraničních dluhopisů a i když Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.