Takzvaná „speciální operace“ Ruska na Ukrajině, která neprobíhá podle původních plánů a představ, podněcuje ruskou Státní dumu k urychlené změně zákonů. Dne 25. května trvalo jen několik minut, než byla zrušena věková hranice pro smluvní službu v armádě, a nyní se připravuje podobně rychlá revize několika paragrafů trestního zákoníku, včetně paragrafů o velezradě a žoldnéřích. Připomíná to sovětský trestní zákoník, který měl článek 58, stanovující odpovědnost za kontrarevoluční činnost.
V rozhovoru pro Radio Svoboda hlava skupiny pro lidská práva „První oddíl“ Ivan Pavlov o zákonech připomínajících období stalinismu říká: „Takové analogie jsou docela rozumné. Lidé, kteří se snaží vrátit do ruského zákonodárství tyto dobře zapomenuté staré formulace, prošli sovětským obdobím a pamatují si znění, které tehdy platilo. Ukazuje se, že to lze vyjádřit v termínech přeběhnutí na stranu nepřítele, což je formulace, která byla v článku 64 trestního zákoníku RSFSR. Tehdy se tomu říkalo ‚zrada vlasti‘ a přeběhnutí na stranu nepřítele bylo také trestným činem.“
Podle Pavlova cílovou skupinou budou vojáci, kteří se v současnosti účastní války. „Nyní budou vyslýcháni, bude se jim vysvětlovat a budou zastrašováni zodpovědností: ‚Pokud vás chytí, pokaždé přijde kontrola. Nedej bože, když budeme mít důkazy, že jste se vzdal, i když jste měl možnost pokračovat.‘… Cílem je zabránit lidem, aby se vzdali, a pokud to udělají, vědí, že je čeká trestní řízení a obvinění podle nejhoršího článku trestního zákoníku ‚Velezrada‘.“
Ruští činovníci také navrhují doplnit do trestního zákoníku článek 275.1 o důvěrné spolupráci s mezinárodními a zahraničními organizacemi. Tak by bylo možné obvinění ze zrady vznášet mnohem pružněji.
Ivan Pavlov: „K tomu se přidává nejen ‚pomoc‘ (cizí moci, pozn. red.), kterou vyšetřovací orgány musí ještě nějak doložit, ale i jakýkoli kontakt se zahraniční organizací, která může, ale nemusí mít vazby na zahraniční zpravodajské služby. Jak to lze dokázat? Existuje osvědčení podepsané některým z vysokých důstojníků FSB nebo SVR, že organizace úzce spolupracuje se zahraničními zpravodajskými službami. Taková osvědčení se objevují téměř ve všech případech, kterých jsem se účastnil, včetně případu Ivana Safronova, Viktora Kudrjavceva a Valerije Mitka. Soudy je berou za bernou minci a odsuzují na jejich základě. Za kontakt se zahraniční organizací s vazbami na zahraniční tajné služby nyní hrozí trest odnětí svobody na dva až osm let.“
Prakticky všichni cizinci, samozřejmě i zaměstnanci některých zahraničních, mezinárodních firem a organizací, se tak stávají jakoby „malomocnými“ a není bezpečné s nimi komunikovat.
Ivan Pavlov: „Vlastně ani teď není bezpečné komunikovat s cizinci. Jde jen o to, že se zde zavádí pojem ‚důvěrná spolupráce‘. A co to může být? Téměř každý dnes používá nejrůznější messengery, které umožňují komunikovat bez možnosti kontroly těchto kontaktů ze strany našich tajných služeb, jako je Telegram, Signal. Použití těchto komunikačních sítí stačí k tomu, aby bylo možné říci, že spolupráce byla důvěrná. Toto nové pravidlo bude zaměřeno na ty, kteří pouze navázali nějaký kontakt, aniž by předávali další informace, aniž by pomáhali zahraniční organizaci, kterou naše zpravodajské služby budou považovat za nepřátelskou organizaci.“
Podle Pavlova se v Rusku ještě nedosáhlo vrcholu legislativních iniciativ. „Prvním balíčkem bylo zavedení vojenské cenzury, ale nyní vidíme celou škálu trestních a represivních opatření zaměřených na publikum, které může být vnímáno jako protiválečně naladěné… Už v přípravné fázi války jsme viděli, jak úřady obratně využívají trestní právo, aby v zemi vytvořily atmosféru strachu. Nyní tento obušek létá nad hlavami i těch lidí, kteří nebyli viděni v žádných občanských nebo politických aktivitách. Téměř každý je ohrožen. A teprve po skončení války lze očekávat, že se politika v této oblasti zmírní.“
Ačkoliv se někteří vládní úředníci dožadují upřesnění změn v trestním zákoníku, protože formulace je příliš vágní a není jasné, kdo je „protivník“ a co znamená „včasné oznámení důvěrné činnosti státu“ nebo „bezpečnost státu“, sotva k tomu podle Pavlova dojde:
„Myslím si, že úprava bude přijata víceméně tak, jak je. Tyto formulace jsou v trestním zákoníku již dlouho. Formulace „gumového paragrafu“ umožňuje zasáhnout velmi přesně tam, kde to úřady považují za vhodné.“