Ruské společnosti mají stále větší potíže s platbami do Turecka a Číny, svých klíčových „spřátelených zemí“, které dodávají do Ruska více než polovinu dováženého zboží. Čínské a turecké banky přerušují styky s ruskými úvěrovými organizacemi, protože se obávají tlaku ze strany Spojených států. Americké ministerstvo financí koncem prosince varovalo, že bude zahraniční banky „podporující ruské vojenské úsilí“ trestat sankcemi.
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko píše na síti X, že obava z druhotných amerických sankcí vedla v Turecku k téměř úplnému ochromení vývozních operací do Ruska. Zdroje ruských médií potvrzují, že téměř všechny velké turecké banky spolupracující s Ruskem blokují platby, včetně plateb v tureckých lirách a rublech, a ruší účty „kolegům“ z Ruské federace.
Problémy s čínskými bankami začaly v listopadu a v prosinci se stupňovaly, říká Sanjar Ašuraliev, generální ředitel dopravní společnosti Delko. „Platba za přepravu nákladu, pokud plátce není rezidentem země, trvá dlouho. Podle posledních údajů trvá až týden, než peníze přijdou,“ stěžuje si Ašuraliev.
Agentura Bloomberg píše, že čínské státní banky přezkoumávají vazby svých klientů na Rusko. Jde o nejméně dvě instituce. Podle zdrojů Bloombergu tyto banky přeruší styky s klienty na sankčním seznamu a přestanou poskytovat jakékoli finanční služby ruskému vojenskému průmyslu, a to bez bez ohledu na měnu nebo místo transakce. Důvodem je zákon, který koncem roku 2023 podepsal americký prezident Biden. Ten umožňuje Spojeným státům uvalit omezení na zahraniční banky, které zprostředkovávají Rusku obchody na pořízení válečného vybavení.
„Banky často hrají na jistotu a odmítají provádět platby i za zboží od společností, které nejsou na sankčních seznamech,“ píše agentura TASS. Jeden ze zdrojů agentury si stěžuje, že jsou v podstatě zakázány všechny transakce s výjimkou potravinářských výrobků a léků.