
Ruský prezident Vladimir Putin během noční tiskové konference k nabídce příměří na Ukrajině. FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons
FOTO: Kremlin.ru / CC BY 3.0 / Wikimedia Commons

Rusko chce otestovat odhodlání NATO plnit spojenecké sliby, a to mimo jiné rozšířením konfrontace se Západem za hranicemi Ukrajiny. Podle agentury Reuters to v podcastu Table.Today řekl šéf německé Spolkové zpravodajské služby Bruno Kahl. Ten už dříve varoval, že Rusko má v úmyslu otestovat jednotu Západu, zejména pokud jde závazek kolektivní obrany NATO.
Podle šéfa Spolkové zpravodajské služby má Německo zpravodajské informace o tom, že v Rusku panuje názor, že závazky o kolektivní obraně zakotvené v Severoatlantické smlouvě již nemají praktickou sílu. „Jsme si zcela jisti a máme zpravodajské informace, které to potvrzují – Ukrajina je jen krokem na cestě směrem na Západ,“ popsal.
Ruské úřady údajně zvažují možnost konfrontace, která by neměla přerůst v plnohodnotný vojenský konflikt, s cílem ověřit, zda jsou Spojené státy skutečně připraveny splnit svůj závazek vůči zbytku Aliance podle článku 5: „Není nutné pro to vysílat tankové brigády. Stačí poslat do Estonska malé zelené mužíčky na ochranu údajně utlačované ruské menšiny.“
Estonsko čeká krymský scénář
Narážel tak na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym z roku 2014. Ta byla doprovázena obsazováním budov a úřadů ruskými vojáky v uniformách bez označení, kterým se začalo říkat „zelení mužíčci“. Kreml původně popíral spojení s těmito osobami, později však přiznal, že šlo o ruské vojáky.
„K zablokování a odzbrojení 20 tisíců dobře vyzbrojených (ukrajinských vojáků, pozn. red.) potřebujete specifický soubor personálu. A to nejen co do počtu, ale i co do dovedností. Potřebovali jsme specialisty, kteří vědí, jak na to,“ řekl Putin v dokumentu s názvem Krym: Cesta domů v roce 2015.
„Proto jsem dal příkaz ministerstvu obrany – proč to skrývat? –, aby tam pod záminkou posílení bezpečnosti našich vojenských objektů na Krymu rozmístilo speciální jednotky GRU (vojenské rozvědky, pozn. red.) a také námořní pěchotu a komanda,“ dodal ruský prezident.
Podle článku 5 o kolektivní obranně mají členské státy Aliance povinnost poskytnout napadené zemi vojenskou pomoc, pokud to bude potřeba. Kdy by k ruské operaci v Estonsku mohlo dojít, Kahl podle agentury Reuters neupřesnil.
Estonský scénář je realistický i podle velitele Severovýchodního sboru NATO generálporučíka Jürgena-Joachima von Sandrarta. Ten v rozhovoru pro berlínský deník Der Tagesspiegel řekl, že „Moskva se pokusí otestovat Alianci — například okupací omezeného území v Estonsku nebo Lotyšsku“. „K tomu by mohlo využít ruskojazyčné menšiny v pobaltských zemích,“ dodal s tím, že jde o „nejpravděpodobnější scénáře, jak by Rusko mohlo ověřit připravenost NATO aktivovat článek o kolektivní obraně“.
Opakující se varování
Bruno Kahl zopakoval svá slova z letošního března, kdy řekl, že Rusko má v úmyslu otestovat jednotu Západu, zejména pokud jde o ustanovení o kolektivní obraně NATO. „Velmi doufáme, že to není pravda a že se nedostaneme do obtížné situace, kdy by (jednota Západu, pozn. red.) byla testována. Musíme však předpokládat, že Rusko nás chce otestovat, aby jednotu Západu podrobilo zkoušce,“ řekl tehdy v rozhovoru pro německou televizi Deutsche Welle.
Načasování ruského testu doložky o kolektivní obraně NATO závisí podle Kahla na průběhu války proti Ukrajině. Pokud válka skončí dříve než v roce 2029 nebo 2030, umožní to Rusku využít své technické, materiální a personální zdroje k dřívějšímu vybudování hrozby proti Evropě.
„Je také možné, že by ke konkrétní hrozbě nebo pokusu o vydírání ze strany Ruska vůči Evropanům mohlo dojít dříve, než se dosud počítalo,“ poznamenal Kahl. „Brzké ukončení války na Ukrajině by Rusům umožnilo nasměrovat svou energii tam, kam skutečně chtějí, tedy proti Evropě.“
Podobné varování na únorové bezpečnostní konferenci v Mnichově přednesl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj plánuje rozmístit 15 divizí o celkovém počtu 100 až 150 tisíc vojáků, a to především v Bělorusku. Ačkoli by se toto posilování mohlo soustředit na Ukrajinu, varoval, že by se ruské síly mohly přesunout k Polsku nebo Pobaltí, což by vyvolalo obavy z širšího konfliktu s NATO.
„Na základě všech informací, které jsem získal od zpravodajských služeb a dalších zdrojů, si myslím, že se (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. red.) připravuje na válku proti zemím NATO v příštím roce,“ řekl Zelenskyj a dodal, že „si nemůže být stoprocentně jistý“.
„Stejně jako v roce 2022 by mohli postoupit směrem k Ukrajině, nebo by mohli jít do Polska či Pobaltí. A já věřím, že to je jeho představa,“ řekl. „Bůh nám žehnej, zastavíme toho blázna,“ dodal Zelenskyj.