Vladimir Putin s Alexandrem Lukašenkem v květnu 2024 FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace (se souhlasem)
FOTO: Kancelář prezidenta Ruské federace (se souhlasem)
Zatímco zraky světa se upínají k Ukrajině a k probíhajícím snahám o přerušení či ukončení probíhající války, Rusko se potichu chystá na plnohodnotné ovládnutí Běloruska, varují analytici. Tamní prezident Lukašenko kráčí po tenkém provazu ve snaze odradit Moskvu od plnohodnotné anexe své země, jízdní řád agresivní politiky Moskvy může vyžadovat zrychlení jejího plného začlenění do Putinova impéria. Odtud pak můžou ruské síly vyrazit na Západ.
„Všichni se tradičně zabývají touto otázkou, jak v Rusku, tak v Bělorusku. (…) Kdy se Rusko spojí s Běloruskem a Bělorusko s Ruskem? Přátelé, to se pravděpodobně v brzké době nestane. A pokud se budeme ,vlámávat´ do otevřených dveří, pak zničíme všechno, co jsme vytvořili. Musíme postupovat klidně, krok za krokem, abychom věci implementovali tak, jak to děláme teď,“ varoval minulý týden během svého projevu v horní komoře ruského parlamentu běloruský prezident Alexandr Lukašenko před tlaky na unáhlené spojení Běloruska s Ruskem.
Lukašenkovy obavy z rostoucího tlaku Moskvy na plnohodnotné ovládnutí Běloruska představují podle komentátorů reakci na zcela konkrétní tlak. Americký list The Washington Post upozorňuje, že autokratická vláda běloruského diktátora a podpora ruské války na Ukrajině odřízly zemi od Západu, vůči němuž se snažila vystupovat v roli evropsko-ruského mediátora. Putin se dlouhodobě nijak netají tím, že by rád plně integroval obě země. Lukašenko, který dříve označil řeči o splynutí obou zemí za nesmírně hloupé, anexi prozatím dokázal odvrátit, ale Kreml nyní využívá Lukašenkovy zvýšené zranitelnosti, aby obě země propojil ještě hlouběji, uvádí americký deník.
Podle ruského lidskoprávního aktivisty a zakladatele projektu gulagu.net Vladimira Osečkina je ruské vojenské zpravodajství již v kontaktu s běloruskými generály, aby připravili možnou ruskou vojenskou invazi do Běloruska, pokud Rusko neuspěje v realizaci svých záměrů na Ukrajině. „Lukašenko to ví, proto ta panika – má pouze 60 tisíc vojáků,“ popisuje Osečkin.
Anexe Běloruska před útokem na Západ
Ukrajinský blogger Ihor Suško připomíná studie amerického Institutu pro studium války, podle kterých sice původní plán Kremlu počítá s plnohodnotnou integrací Běloruska až od roku 2030, ve světle probíhajících událostí však bude možná usilovat o to, aby se vše urychlilo.
„Kreml usiluje o bezmála totální kontrolu nad běloruskou armádou, národní vládou a ekonomickou politikou,“ uvádí ISW s tím, že úroveň kontroly by odpovídala faktické anexi Běloruska. „Bělorusko fakticky přestane existovat jako suverénní stát, pokud Rusko dosáhne svých maximalistických cílů,“ píše institut.
„Podle ISW Rusko potřebuje anektovat Bělorusko předtím, než se bude moci efektivně posunout na západ a případně napadnout pobaltské země. To by se mohlo stát ve zrychleném časovém režimu, aby se zajistilo, že Evropa nebude mít čas se připravit,“ upozorňuje.
Akumulace sil pod rouškou cvičení
V Bělorusku v polovině ledna započaly přípravy na vojenské cvičení Západ-2025. Konat se má v září letošního roku. Oficiálně se ho má zúčastnit asi 13 tisíc vojáků, ale podle ukrajinských informací sahají ruské plány podstatně dále.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil během tiskové konference, která se v polovině února konala během Mnichovské bezpečnostní konference, že během letošního roku plánuje Ruská federace vytvořit asi 15 divizí, tedy jednotky o celkové síle 100 až 150 tisíc mužů. „Myslím si, že všechny tyto síly, nebo jejich část budou rozmístěny v Bělorusku,“ řekl Zelenskyj.
„Nejsem si jistý, jestli tato skupina zahájí ofenzivu proti Ukrajině – je to možné, ale nemohu to říct jistě. Nesnažím se nikoho vylekat, mohla by postupovat na Ukrajinu,“ uvedl ukrajinský prezident. Stejně tak dobře by se ale ruské jednotky mohly podle Zelenského vydat i na západ.
„Stejně, jako to bylo v roce 2022, mohou postoupit na Ukrajinu nebo mohou postupovat na Polsko nebo na Pobaltí a já si myslím, že je to jeho (Putinův, pozn. red.) plán. A myslím si, podle toho, co vím od zpravodajských služeb, že se chystá na válku s NATO příští rok. Myslím si to, ale nevím to. Dej Bůh, abychom zastavili toho blázna a vyhráli tu válku,“ řekl Zelenskyj.
Narážel přitom na obdobnou situaci před vypuknutím plnohodnotné války na Ukrajině, kdy v září 2021 probíhalo v Bělorusku a v Rusku cvičení o síle okolo 200 tisíc mužů. Ti se podle některých analytiků následně ze svých pozic nestáhli a tvořili jádro sil, které v únoru 2022 zaútočily na Ukrajinu ze severu, mj. z území Běloruska.
Dřív, než se Evropa probudí
Pokud Rusko nakumuluje značné množství svých sil v Bělorusku, musíme katastrofické scénáře ve směru k Pobaltí vnímat jako více realistické, popisuje situaci vedoucí analytického týmu Institutu pro studium války George Barros. Připomíná, že právě na západ od Běloruska se na polsko-litevské hranici nachází zranitelné území spojující Bělorusko s ruskou enklávou u Baltského moře, Kaliningradem, jménem Suvalský koridor.
Barros tvrdí, že Putin se nijak netají svou ambicí sjednotit Rusko, Ukrajinu a Bělorusko, jejichž obyvatele pokládá za příslušníky téhož národa, tedy ruského národa, a jejichž země považuje za Rusko. Zatímco Ukrajinu se rozhodl uchvátit brutální silou, v případě Běloruska postupuje prostřednictvím podvratných aktivit, které Barros přirovnává k příslovečnému pomalému uvaření žáby zaživa.
Jakmile se mu podaří konsolidovat své postavení na Ukrajině a v Bělorusku, bude podle Barrose dalším krokem snaha ponížit NATO a dokázat, že jde o papírového tygra bez skutečné vojenské schopnosti k důvěryhodné kolektivní obraně. Stát se to může napadením některé z pobaltských zemí za současného zastrašování Západu jadernou hrozbou, aby se neodhodlal zasáhnout. Tím dá Rusko podle něj ostatním jasně najevo, že NATO své členy nechrání.
Jak dodává, válka na Ukrajině sice v krátkodobém horizontu Rusko vyčerpala natolik, že si bude muset dát s dalšími agresivními válečnými operacemi přestávku, jakmile ale dojde k přerušení bojů na Ukrajině, bude ruská armáda schopná i bez vyhlášení nové vlny mobilizace doplňovat své síly rychlostí 35-40 tisíc mužů měsíčně, což jsou přírůstky, které jinak mizí kvůli enormním ztrátám v aktuálně probíhající válce s Ukrajinou.
Rusové se poučí ze svých chyb na Ukrajině a objeví se jako válkou zocelená síla, a to mnohem rychleji, než si řada lidí uvědomuje. Stane se to podle něj rychleji, než bude Evropa schopna takovouto válkou zocelenou, zkušenou a silnou armádu účinně odstrašit, říká Barros.
