Kontrarozvědka Směrš, která fungovala v SSSR za vlády diktátora Josifa Stalina, by měla být obnovena ve všech ruských regionech, aby bojovala proti špionům. Prohlásil to člen výboru Státní dumy pro obranu Andrej Guruljov. Podle poslance takové jednotky již působí v okupovaných oblastech Ukrajiny.
„Naše speciální služby pracují usilovně, ale existuje určitá míra chybovosti, něco se může přehlédnout. Dnes si uvědomujeme, že uvnitř se s pomocí západních bezpečnostních služeb objevují lidé, kteří nám dělají medvědí službu. Tak dobře, na BAM (Bajkalsko-amurská magistrála, pozn. red.) spadly sudy, ale co kdyby jel osobní vlak? Co bychom mu řekli? Přístup by měl být jiný. Mluvili jsme o SMERŠ, dnes jsme vytvořili útvar, který takto pracuje na nových územích, ale (Ukrajinci) se nám snaží škodit v týlu. Mluvil jsem o Dálném východě, kde máme jaderné ponorky a naše lodě základny. I ty mohou být v ohrožení, takže se na obranu musíme dívat trochu jinak. Ale obrana je jedna věc a druhá věc je útok, kterému by měli být všichni tito špioni vystaveni. Neměli by být odsouzeni k dvanácti letům přísného režimu, ale k doživotní práci v odlehlé tajze pro blaho vlasti. Prý je to nelidské. Je snad lidské ničit naše lidi?“ píše poslanec na Telegramu.
Guruljov naráží na událost z noci 29. na 30. listopadu, kdy se se při průjezdu Severomujským tunelem, klíčovou železniční tepnou pro nákladní dopravu s Čínou, vznítil nákladní vlak jedoucí ze stanice Tajšet. Vlak s 50 vagony, z nichž 41 vezlo naftu a další tři tryskové palivo, byl nucen zastavit v tunelu. Podle agentury Baza 16 cisteren z čela vlaku zcela vyhořelo, zatímco ve dvou cisternách byly nalezeny díry. Příčinou je podle vyšetřování výbuch, který vážně poškodil i koleje. Téhož dne došlo i k dalšímu výbuchu a opět šlo o vlak s pohonnými hmotami: čtyři cisterny zcela shořely, další dvě byly poškozeny požárem.
Kontrarozvědka SMERŠ, jejíž název znamená „smrt špionům“, byla vytvořena ze Stalinova rozhodnutí v roce 1943 a fungovala do roku 1946. Příslušníci útvaru se zabývali filtrováním vojáků Rudé armády, kteří byli zajati nebo obklíčeni německými jednotkami, a také sovětských občanů, kteří přežili německou okupaci. „Smeršovci“ identifikovali dezertéry, podezřelé ze špionáže, kolaboranty s německými okupanty a osoby, které byly klasifikovány jako „zrádci vlasti“.
Kromě toho se smeršovci zabývali i vyhledáváním a odvlékáním lidí na území, kam došla ke konci druhé světové války Rudá armáda, a dělali to i u nás.
„Tyto jednotky u nás zatýkaly a deportovaly do SSSR (někdy i zabíjely přímo na místě) ruské exulanty, většinou dlouholeté československé občany, kteří nijak nekolaborovali s nacisty, či proti nim dokonce bojovali. Jejich další osudy byly velmi rozličné, někteří zahynuli v Gulagu, jiní ještě na našem území či bezprostředně po příjezdu do SSSR. Byli i takoví, kteří přežili a po propuštění ze sovětského koncentračního tábora se do Československa vrátili,“ připomíná iRozhlas.cz.