Rusko se vrací do minulosti, nejen do té sovětské, ale často i do středověku

Ilustrační foto. (Pixabay/Vladvictoria)

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/Vladvictoria

T. G. Masaryk (1850-1937) napsal o Rusku i toto: „Rusové a také bolševici jsou dětmi svého carismu, ten je po staletí vychovával a utvářel“. Tam hledejme kořeny ruské převažující sobeckosti, povýšenosti, falešné pýchy, barbarské neúcty k druhým i buranství. Rusko není a nikdy nebyla Evropa. Toto konstatování není projevem žádné rusofobie, je to pouhý popis reality.

Před blouznivým proruským panslavismem Jána Kollára (1793-1852) a dalších varoval již Karel Havlíček Borovský (1821-1856). Vystřízlivěl po svém osmnáctiměsíčním pobytu v Rusku v letech 1843-1844. Své dojmy popsal v textu Obrazy z Rus.

()

Před budoucími diktátory dvacátého století dokázali prorocky varovat ve svých dílech vizionáři, jejichž literární počiny mají i dnes velkou míru naléhavosti. O životě v nesvobodné zemi psal Jevgenij Zamjatin (1884-1937) ve svém antiutopickém románu My. Jde o příběh mladého inženýra, který žije v odlidštěném Jednotném státě. Román je alegorií poměrů ve stalinistickém Rusku. Nástupem Mussoliniho a Stalina byl inspirován Aldous Huxley (1894-1963) ve svém románu Konec civilizace. Knihu napsal v roce 1931, a sám ji nazýval negativní utopií. Autor umně naformuloval svoji obavu ze ztráty individuální identity člověka.

Mezi významnými vizionáři, kteří varovali před nástupem diktatur má výsostné postavení Karel Čapek (1890-1938). Tušil, že zlo nepřichází jen z tehdejšího Německa, ale i z Východu. Upozorňoval na naší domácí scéně na politický extrémismus komunistů a německých nacionalistů. Z jeho Bílé nemoci, R.U.R., Matky, Války s mloky a Krakatitu nás mrazí i dnes. Povinnou četbou by měla být i jeho esej Proč nejsem komunistou. Karel Čapek zemřel v necelých padesáti letech zcela zlomen tehdejším děním (nejen u nás). Jeho dílo po něm zůstalo jako memento. Karel Čapek předurčil i nový literární žánr – sci fi.

(Profimedia)

V komunistickém Československu byl zakázaným autorem George Orwell (1903-1950), který ve svých stěžejních dílech – Farmě zvířat a románu 1984 popsal život v područí autoritativního režimu. Jeho fikce ožily nejen v bývalém sovětském bloku, ale jsou zjevné i v dnešní Číně a Rusku. Orwell psal o společnosti, která se vyvíjí špatným směrem, která potlačuje svobody jedince, je manipulována, a je pod neustálou kontrolou. Orwell uvedl do života termíny newspeak a Velký bratr. V knize 1984 píše o zkáze světa, rozděleného na tři velmoci: Oceánii, Eurasii a Eastasii, které spolu neustále válčí. Člověk je v tomto světě jen číslem ve statistice.

O odlidštěném světě psal i Ray Bradbury (1920-2012) ve své knize 451 stupňů Fahrenheita. Je to osobité sci fi s filosofickým přesahem. Kam až může dospět vliv technokratické a povrchní kultury masových médií? Až do stavu, kdy se lidé o sebe přestávají zajímat, dokonce ztrácejí schopnost myslet, a namísto toho utíkají do svého virtuálního světa hédonického vzrušení. V závěru děje románu se ocitá hlavní hrdina hasič Guy Montag uprostřed válečného konfliktu, v němž je město plné „benzínových štvanců“ a věčně se bavících lidí během několika minut zničeno bombardováním. Sám autor řekl v roce 1951, kdy 451 stupňů Fahrenheita napsal, že je to sci fi ovlivněné realitou.

Výše zmiňovaní autoři nám ukazují, že jejich varování máme brát vážně, že se zlu nemá ustupovat, že se s ním nemá pragmaticky kšeftovat, a hlavně, že naše svoboda není samozřejmostí a není zadarmo. Předchozích třicet let relativního blahobytu a prosperity nás ukolébalo. Je nejvyšší čas se probudit. Putin nevede jen nějakou speciální operaci na Ukrajině, on vyhlásil válku celému civilizovanému světu, a i nadále spoléhá na loajalitu svých dětí carismu. Válkou na Ukrajině zakrývá pokles životní úrovně většiny Rusů.

Putin je skutečným nástupcem Ivana Hrozného (1530-1584), který byl prvním ruským carem a prosadil absolutistickou vládu (samoděržaví). Proslul svou krutostí, a byl extrémně nedůvěřivý až paranoidní. Nesmírně krutý byl vůči svým skutečným i domnělým nepřátelům. Slovo hrozný má v ruštině dva významy, ten první znamená krutý, a ten druhý impozantní, úžasný. A tak je to v Rusku se vším.

Líbí se vám tento článek? Prosíme, podpořte nezávislou žurnalistiku

Smyslem Svobodného fóra a deníku FORUM 24 je přispívat ke kontrole politické i ekonomické moci a bránit svobodné prostředí v České republice.

Abychom pro Vás mohli nadále pracovat, potřebujeme nutně Vaši pomoc. Jsme vděčni za každý, i malý finanční příspěvek. Váš finanční dar můžete zaslat na tento sbírkový účet: 4095439339/0800

Prosíme, informujte nás o Vašich finančních darech na mailu [email protected]