Kapitol, sídlo Kongresu ve Washingtonu, ilustrační foto FOTO: Martin Falbisoner / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
FOTO: Martin Falbisoner / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
ANALÝZA / Případové studie v nové zprávě dostalo Polsko, Pobaltí, Rumunsko a Bulharsko. Česko je v ní tečkou na mapě a poznámkou pod čarou. Domácí protiopatření mezitím prošla přestavbou, kterou vláda obhajuje úsporami a kritici označují za oslabení odolnosti státu.
Server U.S. Naval Institute minulý týden přetiskl dokument Kongresové výzkumné služby s označením R49134 z 11. srpna. Není to zpravodajská analýza ani stanovisko exekutivy. Nestranické pracoviště Kongresu v něm shrnulo, z čeho vycházejí evropské a americké úřady, tedy média, think tanky a zprávy spojeneckých kontrarozvědek. Formulace „USA obvinily Rusko“ by proto byla nepřesná.
Podle studie IISS citované ve zprávě se počet ruských hybridních útoků v Evropě mezi lety 2023 a 2024 zčtyřnásobil, jiné šetření napočítalo od února 2022 do března 2026 nejméně 151 incidentů: sabotáže a žhářství, poškozené kabely na dně Baltu, zápalné zásilky v nákladních letadlech, rušení GPS, drony nad letišti, kyberútoky, volební operace a instrumentalizovanou migraci. Nejagresivněji si podle citovaných představitelů počíná vojenská rozvědka GRU.
Podstatná je změna operačního modelu. Evropa podle odhadu MI5 vyhostila mezi lety 2022 a 2024 přes 750 ruských diplomatů a podezřelých zpravodajců a Moskva ztrátu nahradila najímanými prostředníky. Studie 145 takzvaných agentů nízké úrovně je popisuje jako lidi verbované převážně online, s minimálním výcvikem a někdy bez vědomí, pro koho pracují.
Autoři zároveň přiznávají, že prokázat ruskou odpovědnost bývá obtížné až nemožné a že jednotlivé případy stojí na velmi různě pevných důkazech. Počty se mezi datovými sadami rozcházejí, protože každá počítá něco jiného. I samotný pojem hybridní válka je mezi akademiky sporný a ruští teoretici jím označují západní praktiky.
Kde je v tom Česko
Šest zemí v případových studiích leží na východním křídle NATO u Baltského nebo Černého moře a sousedí s Ruskem či Běloruskem, takže je vystaveno nástrojům, u nichž rozhoduje geografie. Česko se v dokumentu objevuje na mapě a v poznámce odkazující na text Bellingcatu o operacích GRU u nás a v Bulharsku, tedy o Vrběticích. Nepřítomnost v případových studiích neznamená, že by české složky ruskou aktivitu neevidovaly.
Evidují ji. NÚKIB zaznamenal za první čtvrtletí přes sedmdesát kybernetických incidentů, nejvíc za dvanáct měsíců, a téměř polovinu lednových přičetl proruským hacktivistickým skupinám. Vojenské zpravodajství se v březnu zapojilo do operace vedené FBI proti skupině APT28. Model najatých prostředníků má v Česku doložený případ: žhářský útok v garážích pražského dopravního podniku z června 2024.
Co se mění doma
Vláda Andreje Babiše zrušila odbor strategické komunikace na Úřadu vlády a k prvnímu dubnu rozpustila Krizový informační tým na ministerstvu vnitra, jehož vedoucí i pracovníci skončili. Premiér v odpovědi na sněmovní interpelaci uvedl, že odbor provázely kontroverze a nízká efektivita a že jeho zrušení neomezilo spolupráci s aliančními partnery. Vnitro argumentovalo odstraněním duplicit a úsporou míst.
Bývalý vedoucí zrušeného týmu namítl, že stát přichází o odbornost, kterou potřebuje, protože útvar koordinoval komunikaci desítek institucí při povodních či bombových výhrůžkách školám. Analýza Evropské observatoře žurnalistiky hodnotí souhrn kroků včetně připravovaného zákona o zahraničních agentech jako zásah do odolnosti státu v informačním prostoru. Reportéři České televize letos u jedné z náměstkyň napočítali zhruba třicet rozhovorů pro platformu, kterou označili za kremelskou.
Jiná opatření zůstala. Vláda v dubnu schválila akční plán pro čelení hybridnímu působení na roky 2026 a 2027 s 23 úkoly, tedy o šest více než předchozí, a muniční iniciativu navzdory předvolebním výrokům nezrušila, jen ji převedla do režimu bez českých peněz.
Otevřené zůstává, zda zrušené útvary něco nahradí, zda se nesníží schopnost státu incidenty evidovat a atribuovat a co o hrozbě řekne příští výroční zpráva BIS. Zpráva pro Kongres přitom upozorňuje, že americká administrativa jednala s Moskvou o návratu vyhoštěných ruských diplomatů, a doporučuje poslancům, aby si na to kvůli kontrarozvědným rizikům posvítili.