Ruské úřady zahájily zvyšování tarifů za plyn pro občany, aby vylepšily rozpočet Gazpromu. Ten ztratil kvůli západním sankcím evropský trh a loni vykázal rekordní čistou ztrátu. Jde o největší zvýšení v posledních jedenácti letech.
„Podle vládního nařízení, které koncem loňského roku podepsal premiér Michail Mišustin, se od 1. července zvýšily regulované ceny plynu pro všechny kategorie spotřebitelů o 11,2 procenta. Současně se zvýšila souhrnná platba občanů za bytové a komunální služby a tarify rozvodných společností pro všechny kategorie spotřebitelů o 9,8 procenta (o 9,1 procenta),“ píše web The Moscow Times.
Zdražování bude pokračovat. Od července 2025 se tarify za plyn pro obyvatele zvýší o dalších 8,2 procenta. Za dva roky tedy plyn pro občany zdraží o 20 procent a od začátku války o 34 procent. Nikdy v posledních letech ceny plynu nerostly tak rychle. K poslednímu prudkému zvýšení tarifů za plyn (o 15 procent během jednoho roku) došlo v roce 2013. Úřady se vrátily ke zvyšování zátěže spotřebitelů kvůli prudkému zhoršením finanční situace Gazpromu.
V loňském roce dosáhla společnost čisté ztráty ve výši 629 miliard rublů (rubl je dnes v přepočtu 0,27 české koruny) a poprvé od roku 1999 skončila v záporných číslech. Dodávky plynu do zahraničí činily pouze 69 miliard metrů krychlových, což je nejméně od roku 1985.
„V porovnání s rokem 2022 se vývoz Gazpromu snížil o další třetinu, a v případě srovnání s předválečnou úrovní třikrát. Plyn čerpaný do Evropy klesl na 28 miliard metrů krychlových, tedy na úroveň druhé poloviny 70. let. A produkce Gazpromu se propadla na 404 miliard metrů krychlových, což je nejméně za 34 let existence společnosti,“ píše The Moscow Times.
Ztrátou exportu do Evropy přišel Gazprom o klíčový trh a navzdory opakovaným návrhům Vladimira Putina na zvýšení vývozu do Číny na 100 miliard metrů krychlových ročně stále nedošlo k podpisu smlouvy o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. V letošním roce se očekává zvýšení vývozu do Číny na 28 miliard metrů krychlových, což však nahradí pouze pětinu dřívějších dodávek do Evropské unie (více než 150 miliard metrů krychlových ročně).
Do roku 2025 by Gazprom mohl mít další bilion rublů ztráty kvůli nižším příjmům, vyššímu daňovému zatížení a nutnosti platit za program plynofikace, uvedl v listopadu Pavel Zavalnyj, šéf energetického výboru Státní dumy. Podle něj Gazprom „nebude mít žádný export“, zatímco náklady „zůstávají“.