Chudé ženy v Sankt Pěterburgu, ilustrační foto. FOTO: Wikimedia Commons / CC A 3.0 / Giomodica
FOTO: Wikimedia Commons / CC A 3.0 / Giomodica
Ruská ekonomika se podle ukrajinské zahraniční rozvědky (SVRU) potýká s rostoucími problémy, které Kreml marně zakrývá propagandou. „Vláda země-agresora Ruska se snaží skrýt skutečný rozsah ekonomického poklesu způsobeného válkou proti Ukrajině a západními sankcemi, přičemž využívá zbytky rezerv k udržení ekonomiky,“ uvedla SVRU ve své zprávě z 31. května 2025. Klíčovým nástrojem stabilizace je podle rozvědky „Fond národního blahobytu“ (FNB), jehož likvidní část však dramaticky klesá.
Zpráva SVRU detailně popisuje úbytek rezerv FNB: „Na začátku července 2022 dosahoval objem likvidní části FNB 145 miliard dolarů. O rok později, v červenci 2023, se tento ukazatel snížil na 78 miliard dolarů.“ K 1. květnu 2025 činily rezervy už jen 39 miliard dolarů, což znamená pokles téměř čtyřnásobný od začátku plnohodnotné války. Tento trend podle rozvědky odráží systémové vyčerpávání ruského finančního „polštáře“.
Hlavním zdrojem příjmů FNB je export ropy, který je však pod značným tlakem. „Západní sankce omezily Rusku přístup na tradiční trhy, zatímco alternativní logistické kanály vykazují nižší efektivitu a vyšší náklady,“ uvádí SVRU. Očekává se, že průměrná cena ropy Brent v roce 2025 klesne na 64 dolarů za barel a v roce 2026 na 60 dolarů. Pro Rusko, jehož rozpočet závisí na příjmech z ropy a plynu, to představuje „kritické fiskální riziko“.
Ekonomické potíže se projevují napříč klíčovými odvětvími. „Projekty státní korporace Rosatom plánované na rok 2025 jsou nedofinancovány z 80 procent, u Ruských železnic dochází k poklesu objemu přeprav, v těžebním, metalurgickém a stavebním sektoru klesá produkce a ruské korporace hromadně zastavují vyplácení dividend,“ zdůraznila SVRU. Tyto jevy svědčí o „rozsáhlých rozpočtových omezeních a ztrátě finanční manévrovatelnosti i ve strategických odvětvích“.
Navzdory těmto problémům Moskva nadále veřejně předstírá ekonomickou stabilitu. „Pod kontrolou státu stojící propaganda, která zastírá skutečný rozsah ekonomického poklesu, nemění fakta: zdrojový model ruské ekonomiky ztrácí efektivitu,“ varuje rozvědka. Pokud budou současná omezení pokračovat a dojde k dalšímu zpřísnění sankcí, zejména v oblasti kontroly nad obcházením ropných sankcí, „Rusko riskuje ztrátu posledních zbytků své finanční rezervy již v roce 2026“, uzavírá SVRU.
Zpráva ukrajinské rozvědky zdůrazňuje, že Rusko čelí hluboké ekonomické krizi, kterou nelze dlouhodobě maskovat propagandou ani vyčerpáváním rezerv. Zatímco Kreml tvrdí, že má situaci pod kontrolou, data ukazují na systematický pokles klíčových ekonomických ukazatelů. To může mít dalekosáhlé důsledky pro stabilitu režimu i životní úroveň obyvatel.
Někteří experti jsou v hodnocení stavu ruské ekonomiky opatrnější, například Igor Tyškevič, expert Ukrajinského institutu budoucnosti.
Ruská ekonomika se podle něj přeorientovává na válečné potřeby, přičemž civilní sektor a životní úroveň obyvatel nejsou prioritou. „Ruská vláda plánuje pokles v řadě odvětví, aby podpořila systém náboru občanů na válku, tedy skrytou mobilizaci.“
Ruské rozpočtové plánování pro rok 2025 a období 2026–2027 ukazuje, že na vojenské výdaje půjde 13,49 bilionu rublů, tedy 32,5 procenta rozpočtu. Tyškevič však odhaduje, že reálné výdaje na válku dosahují až 18,7 bilionu rublů, což je 40,2 procenta rozpočtu a 9,01 předpokládaného HDP. „Tato část rozpočtu je klíčová pro analýzu schopnosti Ruska vést válku,“ píše expert.
Rusko se přitom spoléhá na příjmy z ropy, přičemž rozpočet počítá s cenami 69–81 dolarů za barel (59–71 dolarů pro ruskou ropu). I při konzervativním scénáři s cenou 59,1 dolaru do roku 2027 zůstávají rezervy stabilní. Kritickým bodem by byl pokles ceny pod 45 dolarů po dobu 10 až 12 měsíců, což by vyčerpalo mezinárodní rezervy a Fond národního blahobytu (FNB).
Zprávy o úbytku FNB jsou podle Tyškeviče zavádějící. „FNB je pracovním nástrojem ministerstva financí a hodnotit podle něj ruskou ekonomiku je chybné,“ tvrdí. Rusko zároveň prochází vlnou přerozdělování majetku, kdy jsou některé firmy úmyslně posílány do bankrotu a předávány státní korporaci Rostech nebo Putinovým loajálním oligarchům. „Výnosy z těchto prodejů – podmíněně ‚nezaúčtované‘ příjmy ministerstva financí – směřují na válku,“ uvádí Tyškevič.
Podpora válečného úsilí zahrnuje několik mechanismů. Rostech dostává přímé dotace kolem 200 miliard dolarů, dalších 75 miliard směřuje na financování podniků a osm miliard na civilní projekty s vojenským využitím, například vývoj leteckého motoru TV7-117. Investice do vědy a lidského kapitálu činí zhruba 700 milionů dolarů, přičemž Rusko podporuje i průmyslovou špionáž prostřednictvím grantů pro autonomní neziskové organizace.
Skrytá mobilizace je podpořena zhoršující se situací v civilním sektoru. Rostoucí úrokové sazby a inflace tlačí domácnosti do dluhů, což Kreml využívá k náboru na frontu. „Výplaty za podpis vojenského kontraktu dosáhly v některých regionech třech milionů rublů, k tomu přibývají úvěrové prázdniny nebo částečné splacení dluhů,“ píše Tyškevič. Vojenská služba je prezentována jako „sociální výtah“ – kdo přežije, může doufat v lepší život díky vojenské hypotéce nebo vzdělání.
Tyškevič radí Ukrajině, aby se vyhnula mýtům o rychlém krachu Ruska, které plodí falešné naděje. Místo toho navrhuje zaměřit se na oslabení ruské technologické základny, například omezením průmyslové špionáže, a adaptovat některé ruské mechanismy podpory válečného průmyslu, jako je přesun pracovní síly na obranná odvětví. „Chybná hodnocení potenciálu nepřítele vedou k chybám v plánování,“ varuje expert.
