Podle ukrajinské zahraniční rozvědky doporučila ruská centrální banka velkým pojišťovnám, aby rizika vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) do Číny převedly na čínské zajistitele. Pro Rusko to podle Kyjeva znamená další závislost na Číně, která může měnit sazby, rozsah krytí i podmínky dodávek. Zpráva přichází v době, kdy ruské příjmy z ropy a plynu meziročně prudce klesají a Moskva čelí rostoucímu tlaku na svůj energetický sektor.

Rusko podle ukrajinské zahraniční rozvědky (SZRU) předává Číně další část kontroly nad exportem svého zkapalněného zemního plynu. Ruská centrální banka měla rozeslat velkým pojišťovnám doporučení, aby rizika dodávek LNG do Číny zajišťovaly přes čínské pojistné struktury.

Podle Kyjeva je cílem přesunout část finančních rizik na čínský trh, protože Moskva už po roce 2022 nemá dostatečný přístup k západnímu pojistnému a zajistnému trhu. Vlastní kapacity ruských pojišťoven podle rozvědky nestačí na objem peněz ani složitost logistiky spojené s vývozem LNG.

Ukrajinská rozvědka tvrdí, že zapojením čínských zajistitelů získává Peking silnou páku nad ruským plynem. „Kdo kontroluje pojistné podmínky, kontroluje logistiku i samotnou možnost dodávek. Nejde o formální vlastnictví aktiv, ale ve výsledku je to totéž,“ uvedla rozvědka.

Dále čtěte

Trump potřebuje z Íránu vycouvat. Takovou porážku Amerika dlouho nepoznala, říká historik

Je vzácné, aby Spojené státy utrpěly v konfliktu totální porážku s nezvratnými strategickými následky, píše americký…

Závislost Ruska na čínském trhu přitom dál roste. Podle údajů čínské celní správy, na které se rozvědka odvolává, se dovoz ruského LNG do Číny v loňském roce zvýšil o 18,3 procenta. V prvním čtvrtletí roku 2026 Rusko dodalo do Číny 1,4 milionu tun LNG, což bylo meziročně o 6,72 procenta více. Čína se podle SZR stala hlavním a fakticky nenahraditelným odbytištěm ruského zkapalněného plynu.

Širší trend potvrzují i ekonomická data. Server Moscow Times minulý týden s odkazem na údaje ruského ministerstva financí uvedl, že příjmy Ruska z ropy a plynu za první čtyři měsíce letošního roku meziročně klesly o 38,3 procenta na 2,3 bilionu rublů. Samotný duben přitom přinesl výrazně nižší mimořádné příjmy, než Moskva očekávala, a to navzdory růstu cen ropy.

Ruský rozpočtový deficit navíc už v prvním čtvrtletí dosáhl 4,6 bilionu rublů, čímž překonal celoroční plán vlády ve výši 3,8 bilionu. Na ruské veřejné finance podle analytiků dopadají vyšší válečné výdaje i slabší energetické příjmy.

Dále čtěte

Češi nejsou kolaboranti, stojíme za Ukrajinou! Pojďte to s námi ukázat Okamurovi a kupte si plakát

Nehoráznosti, jaké vypouští z úst předseda poslanecké sněmovny Tomio Okamura a další představitelé vládní koalice Andreje Babiše, překročily už všechny…

Příjmy z ropy a plynu dosáhly v dubnu 855,6 miliardy rublů, což bylo jen mírně nad základní úrovní vypočtenou z rozpočtové ceny 59 dolarů za barel. Ekonom Dmitrij Polevoj podle Moscow Times uvedl, že dodatečné energetické příjmy byly „výrazně nižší než předpoklady“. Bývalý náměstek ruského ministra financí Sergej Aleksašenko očekával takzvanou „válečnou prémii“ kolem 220 miliard rublů, skutečný výsledek byl ale několikanásobně nižší.

Podle analytiků za slabšími výsledky stojí kombinace silnějšího rublu, rostoucích kompenzací vyplácených ruským rafineriím a omezeného přístupu Ruska k mezinárodním finančním službám. Výrazně vzrostly i státní kompenzace ropným firmám v rámci mechanismu regulace cen pohonných hmot.

Ukrajinská rozvědka zároveň tvrdí, že čínští zajistitelé promítnou do cen pojistného sankční, logistická i politická rizika. Přibýt mají také požadavky na zveřejňování informací, složitější schvalování a rostoucí závislost na rozhodování čínských regulátorů.

Dále čtěte

Ruská poslankyně zaútočila na českého olympionika. Fuksy se zastal Hašek

Český olympijský vítěz v kanoistice Martin Fuksa se ocitl pod palbou kritiky z nejvyšších pater ruské politiky. Poté, co se…

Klíčové podle Kyjeva je, že Peking není nijak vázán držet podmínky stabilní. Pokud zesílí sankční tlak nebo se změní situace na trhu, může Čína zvýšit sazby, omezit pojistné krytí nebo si vyžádat další ústupky, například nižší ceny ruského plynu či výhodnější podmínky v jiných strategických projektech. Moskva podle rozvědky nebude mít příliš možností, jak na podobný tlak reagovat.

„Po léta Moskva prezentovala obrat na východ jako strategickou volbu. Ve skutečnosti jde o kapitulaci, která se postupně stává běžnou praxí,“ uvedla ukrajinská rozvědka. V situaci, kdy Rusko čelí slábnoucím energetickým příjmům, omezenému přístupu k západním finančním službám a rostoucí závislosti na čínském trhu, získává podle Kyjeva Peking nad ruským energetickým sektorem stále silnější páky.