Ilustrační foto FOTO: U.S. Chemical Safety Board / Wikimedia Commons / Public Domain
FOTO: U.S. Chemical Safety Board / Wikimedia Commons / Public Domain
V úterý zastavila provoz druhá největší ruská ropná rafinerie v Kiriši v Leningradské oblasti. Stalo se tak po úderu ukrajinských dronů. Jde o cílenou snahu Ukrajiny eliminovat co nejvíce ruský ropný průmysl, a přivodit tak co největší potíže ruské válečné ekonomice a okupační armádě. Informují o tom zahraniční média.
Úder v Kiriši způsobil požár a poškodil tři ze čtyř primárních destilačních jednotek i několik sekundárních technologických zařízení. Rafinerie má kapacitu přibližně 20 milionů tun ročně, což odpovídá asi 400 tisícům barelů denně. V posledních letech zpracovávala zhruba 18 milionů tun ročně, tedy kolem sedmi procent celkové rafinační kapacity Ruska.
Podle agentury Reuters zasáhly ukrajinské drony klíčovou infrastrukturu závodu v rámci širší kampaně zaměřené na oslabení ruského ropného sektoru. Ten je zásadní pro financování válečné ekonomiky.
Podle listu The Washington Post začala Ukrajina systematicky útočit na ruské ropné rafinerie v průběhu roku 2024 jako součást širší strategie zaměřené na oslabení ruské ekonomiky a vojenské logistiky. Zpočátku šlo spíše o jednotlivé údery, postupně se ale proměnily v koordinovanou kampaň využívající především bezpilotní prostředky dlouhého doletu. Už na jaře 2024 zasáhla série útoků rafinerie v několika regionech, mimo jiné v Rostovské, Rjazaňské, Kalužské oblasti nebo v Nižním Novgorodu. Podle dostupných odhadů tehdy dočasně vypadlo více než deset procent ruské rafinerské kapacity. Jedním z výrazných incidentů byl například útok na rafinerii v Novošachtinsku v prosinci 2024, který vedl k požáru a omezení provozu.
V roce 2025 došlo k výrazné eskalaci. Ukrajinské útoky se staly častějšími, přesnějšími a zaměřovaly se na klíčové uzly ruského ropného průmyslu. Zasaženy byly velké rafinerie v průmyslových centrech, například ve Volgogradu nebo v Jaroslavli, kde došlo k poškození technologických jednotek a dočasnému zastavení výroby. V některých měsících bylo zaznamenáno i více než deset útoků, což ukazuje na vysokou intenzitu kampaně. Opakovaně byly cílem také oblasti jako Saratov, Rjazaň nebo Krasnodarský kraj. Podle analýz vedly tyto útoky k citelným výpadkům produkce – v určitých obdobích mohlo být mimo provoz až kolem pětiny celkové kapacity ruských rafinerií. To se následně projevilo i na exportu ropných produktů a v některých regionech Ruska vedlo ke krátkodobému nedostatku paliv.
V roce 2026 útoky pokračují a zaměřují se i na vzdálenější a strategicky významné cíle. Krátce před útokem na Kiriši byla zasažena rafinerie v Orsku v Orenburské oblasti. Další pokusy o útoky byly hlášeny například v Baškortostánu u Ufy nebo v regionech jako Saratov či Volgograd. Série úderů na přelomu března a dubna na klíčové exportní terminály u Baltského a Černého moře vedla ke ztrátám kolem 2,2 miliardy dolarů a dočasnému uzavření přístavů i k omezení exportu ropy.
Celkově se tak z jednotlivých úderů vyvinula dlouhodobá kampaň, jejímž cílem je systematicky narušovat ruský ropný sektor. Ten je klíčovým zdrojem příjmů ruského státu i důležitou součástí zásobování armády. Útoky na infrastrukturu se způsobily jen v dubnu letošního roku snížení produkce ropy o přibližně 300 až 400 tisíc barelů denně.
A nedávné útoky na závod Rosněft v Tuapse způsobily tolik škod, že Rusko možná bude muset tuto rafinerii kompletně přestavět, což by mohlo stát potenciálně 5 miliard dolarů.