Ruský diktátor a válečný zločinec Vladimir Putin FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
V rozhovoru pro YouTube kanál Decoding Geopolitics poskytl Janis Kluge, expert na ruskou ekonomiku z Německého institutu pro mezinárodní a bezpečnostní záležitosti (SWP) v Berlíně, detailní pohled na to, jak si ruská ekonomika vede, jak dlouho může financovat válku a jaké hrozby ji čekají v budoucnu.
Podle Klugeho prošla ruská ekonomika od začátku války na Ukrajině výrazným vývojem. Rusko zažilo v posledních dvou letech významný boom, který byl poháněn především výdaji na armádu. Tento růst však nyní zpomaluje a ekonomika vstupuje do fáze stagnace. „Růst HDP už není tak rychlý, možná vůbec neroste. Rusko čelí nerovnováze, zejména pokud jde o inflaci a rozpočet,“ soudí expert. Rusko ale ještě není v krizi ani na pokraji kolapsu.
„Ekonomika zatím dokázala podporovat válečné úsilí Vladimira Putina. Pro většinu Rusů to byly ekonomicky dobré časy, pro některé dokonce zlatá éra, zejména pro ty, kdo pracují v průmyslu spojeném s armádou.“
Boom byl podpořen třemi hlavními faktory: sankcemi, které měly menší dopad, než se čekalo, vysokými cenami energií v roce 2022 a masivními vojenskými výdaji.
„Rusko mělo v roce 2022 rekordní výnosy z exportu energií díky vysokým cenám ropy a plynu, které částečně samo vyvolalo válkou,“ vysvětlil Kluge. Vojenské výdaje se zvýšily ze tří až čtyř procent HDP na přibližně osm procent, což vytvořilo dva miliony nových pracovních míst, snížilo nezaměstnanost na minimum a zvýšilo příjmy obyvatel.
Sankce Západu měly na ruskou ekonomiku jen omezený dopad, zejména kvůli jejich obcházení přes třetí země, jako je Čína.
Rusko je stále závislé na západních technologiích, ale dokáže je získávat přes Čínu, která je hlavní platformou pro obcházení sankcí. Západ nemá jurisdikci nad obchodem v Rusku a Číně a je obtížné sankcionovat ruské ropné exporty, protože Rusko produkuje asi 10 procent světové dodávky ropy. Pokus o výrazné omezení by zvýšil světové ceny ropy.
Nové sankční balíčky jsou také méně ambiciózní než ty první. „Na začátku invaze byla velká politická vůle, ale ta postupně slábla. Sankce zeslábly, protože politici nechtějí riskovat ekonomické dopady doma.“
Přehřívání ekonomiky a inflace
Kluge nicméně upozorňuje, že současný ruský ekonomický boom není udržitelný, protože je založen na krátkodobém růstu, který neposiluje dlouhodobý potenciál. „Rusko těží ze své kapacity na maximum, ale nerozvíjí technologie ani průmyslovou základnu, které by pomohly v budoucnu.“ To vede k přehřívání ekonomiky, která se projevuje vysokou inflací. Ta je nyní v Rusku kolem deseti procent meziročně, ale měsíční růst cen se zpomalil na šest až sedm procent. Přesto tu zůstávají rizika.
„Nedostatek pracovní síly, který je nyní na úrovni plné zaměstnanosti (2,3 až 2,4 procenta) nikam nezmizí. Jakmile centrální banka uvolní měnovou politiku, inflace může znovu vystřelit,“ varoval Kluge.
Kluge se zaměřil i na dlouhodobé dopady a scénáře po skončení války. Pokud by válka skončila, ruská ekonomika by podle něj čelila vážným problémům. „Současný růst je tažen vojenskými výdaji, které restrukturalizují ekonomiku pro potřeby války. S koncem války by se mnoho nově vytvořených kapacit, jako jsou továrny na zbraně, stalo zbytečnými. To by mohlo vést ke krizi nebo recesi,“ uvedl. Sankce by navíc pravděpodobně zůstaly v platnosti, což by omezilo přístup k technologiím a zahraničním investicím.
Motivace pokračovat ve válce?
Moderátor se ptal, zda současný ekonomický model, závislý na válce, nemotivuje Rusko válku prodlužovat. To Kluge odmítl: „Rusko může pokračovat ve vysokých vojenských výdajích i po skončení války, například na obnovu zásob sovětské techniky. Ukončení války by jim dalo možnost změnit rozpočtovou politiku, ale nejsou k tomu nuceni.“
Podle něj není ekonomika hlavním faktorem rozhodování o válce. „Putin je ochoten přijmout i drastickou transformaci ekonomiky a společnosti, aby válku udržel. Válka má pro něj vysokou prioritu,“ říká expert. Do budoucna předpokládá pokračování konfliktu s rostoucím ekonomickým tlakem. „Ekonomika se bude dále transformovat, což může přinést problémy, které ovlivní obyvatelstvo a politickou situaci. Rusko může snížit intenzitu bojů, pokud bude ekonomický tlak příliš silný, ale úplný mír je nepravděpodobný,“ uzavřel Janis Kluge.
