Bankovní účty finských zastupitelských úřadů v Rusku byly zmrazeny, oznámilo ve středu podle agentury Reuters finské ministerstvo zahraničí. Helsinky požádaly ruskou stranu o vysvětlení, odpověď ale podle ministerstva zatím nedostaly. Mluvčí ruské diplomacie podle agentury Interfax řekla, že jde o odvetu za to, že finské úřady umožňují ruským zastupitelským úřadům ve Finsku používat účty jen v jedné bance. Potíže s používáním bankovních účtů v Rusku zaznamenalo také dánské velvyslanectví.
„Potvrzujeme, že v Rusku byla zavedena omezení ohledně použití účtů finského velvyslanectví a finského generálního konzulátu v Petrohradu. Tyto kroky jsou zrcadlovou odvetou za analogická omezení zavedená vůči ruským zastupitelským úřadům v této zemi,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová novinářům.
Ruské zastupitelské úřady podle ní mohou používat účty jen v jedné z finských bank. Moskva podle mluvčí opakovaně žádala zrušit toto omezení a varovala, že přijme odvetná opatření, pokud se situace nevyřeší.
Kromě finského velvyslanectví v Moskvě se zmrazení účtů týká i finského generálního konzulátu v Petrohradu. Finské ministerstvo zahraničí podle televize Yle uvedlo, že věc je vážná a že je v kontaktu s ruskými úřady.
Finský šéf diplomacie Pekka Haavisto dnes novinářům řekl, že bankovní účty nejsou dostupné od 27. dubna. Zastupitelské mise podle něj zatím používají hotovostní rezervy.
Dánské ministerstvo zahraničí uvedlo, že zaznamenalo výrazný růst administrativy s prováděním bankovních převodů. „Zvýšené požadavky na dokumentaci před každou platbou vedly k tomu, že velvyslanectví v Moskvě už dlouhou dobu platí zaměstnancům platy a své účty v hotovosti,“ oznámila Kodaň.
Haavisto dále sdělil, že Finsko poslalo 4. května ruským úřadům dopis, v němž Rusko žádá, aby umožnilo finským zastupitelským misím v zemi fungování, a požádalo také o vysvětlení. Toho se mu ale zatím nedostalo. Ruská centrální banka na žádost agentury Reuters o komentář také nereagovala.
Vztahy obou zemí, které spolu sdílejí dlouhou pozemní hranici, se zhoršily poté, co se Finsko v dubnu oficiálně stalo členem Severoatlantické aliance. Helsinky o členství požádaly společně se Švédskem po loňské ruské invazi na Ukrajinu. Moskva pohrozila oběma zemím protiopatřeními.