Světoznámý historik Andrej Zubov, jehož pronásleduje Putinův režim, převzal čestný doktorát Masarykovy univerzity. Zubov, který je mimo jiné i  politolog,v roce 2014 zveřejnil v deníku Vedomosti článek, v němž vojenské obsazování Krymu Ruskem odsoudil a přirovnal k rozšiřování území nacistickým Německem, k anšlusu Rakouska, nebo připojení Sudet k Říši. Kremlu však leží v žaludku i coby místopředseda opoziční strany Parnas. 

Profesor Zubov následně dostal výpověď ve Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě. Kolegové ho podpořili, postavila se za něj i mezinárodní akademická obec. Masarykova Univerzita v Brně  Zubovovi nabídla místo na své fakultě sociálních studií. Pořád je nicméně v ohrožení. „Udělali atentát na jeho syna, cosi mu provedli s autem, tak se naboural, ale přežil to,“ popsal pomstu režimu Alexej Kelin. Na samotného Zubova si podle něj Kreml netroufá, protože útoky na světově známé osobnosti následuje ztráta prestiže.

Tento pronásledovaný historik tedy získal čestný doktorát Masarykovy univerzity. Specialista na dějiny náboženství, filozofie a Ruska převzal ocenění v Mendelově refektáři Augustiniánského opatství, a to za mimořádné vědecké zásluhy a rozvoj lidského poznání i za svoji angažovanost ve společenském dění.

„Je důležité, že v případě profesora Zubova získává čestný doktorát osobnost, která sdílí základní hodnoty vnitřní kultury Masarykovy univerzity, jako jsou demokracie, svoboda, úcta k pravidlům a společenská odpovědnost,“ řekl rektor univerzity Mikuláš Bek. Zubov se v projevu věnoval myšlenkám Tomáše Garrigua Masaryka.

Zubov je absolventem Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Nenastoupil však do diplomacie, nebyl totiž ochoten vstoupit do komunistické strany. Věnoval se historickému bádání. Podílel se například na knize Dějiny Ruska 20. století, která vyvolala velký ohlas a řadu polemik. Dnes hlavně přednáší.

V roce 2014 Zubov dostal od Beka nabídku působení na Masarykově univerzitě. Tehdy možnost přesídlení do Brna odmítl s vysvětlením, že chce pokračovat ve své práci v Rusku. V Brně však alespoň přednášel. Podle Beka je Zubov výjimečnou osobností v oboru historických věd a oprávněně získal uznání mezinárodní vědecké komunity.

Rusko se podle Zubova vrátilo k autoritářství, volá po vzdělávání

Rusko a Bělorusko prošly podle historika Andreje Zubova po pádu komunismu smutnou cestu od budování tržní demokracie zpět k autoritářskému despotismu, kde není chráněn život a majetek člověka, ani jeho politická a občanská práva. Podobně jako kdysi v Sovětském svazu, i nyní podle Zubova vládne svévole lidí, kteří se náhodně chopili „pák bohatství a moci“. Zubov, spoluautor Dějin Ruska 20. století, to uvedl v projevu u příležitosti udělení čestného doktorátu Masarykovy univerzity v Brně. Zdůraznil význam vzdělávání Rusů a podpory demokratických snah.

V projevu se Zubov zamýšlel nad tím, jak překonat „regres svobody“, vrátit na evropskou cestu Rusko a Bělorusko a pomoci rozvrácené Ukrajině.

„Češi a Slováci se sami na sobě přesvědčili, že bez Ruska, které respektuje principy mezinárodních vztahů, demokratického a s tržní ekonomikou, je existence demokratické státnosti nejistá i u jejich národů. To se stalo po Mnichovské dohodě a paktu Molotov-Ribbentrop a to se děje i nyní,“ uvedl Zubov.

Podle Zubova jde o příležitost k uplatnění moderní formy slovanské solidarity. Připomněl takzvanou ruskou akci prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prvorepublikové Československo v jejím rámci financovalo vzdělávání ruských emigrantů s nenaplněnou nadějí, že se po pádu bolševického režimu vrátí do vlasti a vytvoří základ pro demokratické liberální Rusko.

Zubov naznačil možnost podobných vzdělávacích aktivit v současnosti. „Je nezbytné učit budoucí občany demokratického Ruska, Ukrajiny, Běloruska takovým základům svobodného občanství, bez nichž se totalitní minulost ještě dlouhou dobu nepodaří překonat,“ uvedl. „Měli bychom společně rozvíjet vhodné vzdělávací programy a najít finanční prostředky pro jejich realizaci. Možná, že velká část těchto programů by měla být nabízena na internetu, realizována dálkově, zaměřena konkrétně na Rusy, Ukrajince, Bělorusy a jiné národy, které dosud zcela nepřekonaly bláznivou nostalgii po totalitní minulosti,“ popsal Zubov.

Výuka dějin musí podle historika vymýtit „kořeny starých komunistických mýtů a bludů,“ výuka práva, politických věd, teorie administrativní a státní správy zase položit základy budoucích vztahů. „Tak vidím slovanskou solidaritu ve 21. století,“ uzavřel Zubov. Nemá to být podle něj solidarita geopolitických snah ani velmocenský program, ale „solidarita ve svobodě a blahobytu, kdy svoboda, důstojnost a blahobyt jednoho národa jsou zárukou a podporou svobody, důstojnosti a blahobytu jiného, jemu příbuzného a blízkého duchem, jazykem a kulturou“.

Článek vychází ze zprávy ČTK