Ilustrační foto. FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0
FOTO: commons.wikimedia.org/CC A 4.0
V noci na úterý ukrajinské drony opět zaútočily na přístav Usť-Luga v Leningradské oblasti Ruské federace. Úder přišel krátce poté, co se objevily informace o částečném obnovení provozu zařízení po předchozích útocích.
Podle telegramového kanálu Exilenova+ útok probíhal od brzkých ranních hodin. Informaci potvrdil i šéf Centra pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Andrij Kovalenko. Ruský guvernér Alexandr Drozděnko následně uvedl, že protivzdušná obrana měla v oblasti sestřelit 22 dronů.
In the 5 am there is an attack on the port of Ust-Luga in the Leningrad region.
— Exilenova+ (@Exilenova_plus) April 7, 2026
The local Gauleiter Drozdenko reports about 20 downed UAVs.
How many of them were destroyed over the port remains a mystery.
MVG is actively operating above the port. Shoigu, Gerasimov, where are… pic.twitter.com/GlqyIPkT7Q
Přístav Usť-Luga přitom patří k důležitým bodům ruského exportu ropy. Agentura Bloomberg již dříve uvedla, že po několika dnech odstávky začal přístav obnovovat vývoz pouze na minimální úrovni. Opakované údery tak přicházejí v okamžiku, kdy se Rusko snaží obnovit klíčovou infrastrukturu.
Nejde o ojedinělý incident. Agentura Reuters v neděli připomněla, že během posledních deseti dnů šlo již o pátý útok. Satelitní snímky z konce března zároveň potvrdily rozsáhlé požáry v přístavech Usť-Luga a Primorsk po předchozích zásazích ukrajinských dronů.
Dopady jsou patrné i v širším měřítku. Podle agentury Bloombergu klesly dodávky ropy z ruských baltských přístavů po sérii úderů na nejnižší úroveň od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Série útoků tak zjevně není nahodilá, ale systematicky míří na infrastrukturu, která je pro ruské příjmy klíčová.
Na pokračující údery upozorňuje i nejnovější analýza Institutu pro studium války (ISW). Podle ní Ukrajina rozšiřuje kampaň dálkových útoků na ruskou ropnou infrastrukturu, včetně nedávných zásahů terminálu v Novorossijsku. Tyto operace podle analytiků výrazně podkopávají ruské exportní kapacity.
ISW zároveň upozorňuje, že rozsah ruského území představuje zásadní problém pro jeho obranu. Ruská protivzdušná obrana je nucena pokrývat obrovské oblasti a čelí dlouhodobému přetížení. Situaci navíc zhoršily předchozí ukrajinské útoky na radarové systémy.
Na tento stav si stěžují i samotní ruští vojenští představitelé. Jeden z prokremelských vojenských komentátorů podle ISW uvedl, že protiletadlové síly „pracují do vyčerpání“ a spotřeba munice roste zrychleným tempem. Zároveň zdůraznil, že není možné rychle navýšit výrobu tisíců raket pro systémy Pancir.
Další ruští komentátoři podle ISW upozorňují, že každodenní útoky ukrajinských dronů nejen způsobují škody, ale zároveň vyčerpávají zdroje potřebné k jejich odstraňování. Přiznávají také, že útoky mají systematický charakter a odhalují zranitelnost ruských cílů v týlu i námořních základen.
Analytici ISW uzavírají, že Rusko zatím nedokázalo efektivně nasadit levnější a flexibilnější prostředky obrany, jako jsou mobilní palebné skupiny či stíhací drony. To zvyšuje dopad ukrajinských úderů, které nutí Moskvu přesouvat významné zdroje na ochranu infrastruktury místo jejich nasazení na frontě.
Současná vlna útoků tak podle dostupných informací představuje nejen přímé škody na ruské ropné infrastruktuře, ale i dlouhodobý tlak na jeho vojenské a ekonomické kapacity.