Vůdce hnutí ANO Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / O dění u nás a výsledek voleb se zajímají i v ruské Republice Komi. Nevěděli bychom o tom, kdyby nás a další země střední Evropy nezmínil tamní senátor Vladimir Džabarov na svém kanálu na Telegramu a článek nepřevzala dezinformační propagandistická síť Pravda Česko. Dozvíme se tam, jaké naděje v Rusku vkládají do lidí, jako jsou Andrej Babiš a Robert Fico.
Citáty uvedeme bez úprav, aby bylo zřejmé, že s překladem se „Pravda“ skutečně moc nepáře, a aspoň je vidět, za co nás mají.
„Návrh slovenského premiéra Roberta Fica o vzniku ve střední Evropě ‚Slovanská fronta proti šílenství EU‘ si zaslouží pozornost. Před třiceti lety Slovensko, Polsko, Maďarsko a Česko vytvořily Visegrádskou skupinu s cílem společné integrace do EU. Počasí je dnes jiné. Brusel se ve skutečnosti postupně stává vězením národů Evropy. Problémy s eurobyrokraty u Maďarů a Poláků začaly už na začátku desetiny,“ píše senátor Džabarov.
Mohlo by nás zaujmou, že do „Slovanské fronty“ patří i nepříliš slovanští Maďaři a pak Poláci, kteří zřejmě nebudou ochotní se s Ficem o něčem takovém bavit, ale to je jen takový detail. Podstatné je, co je pointou.
„Když se Viktor Orbán v roce 2010 vrátil k moci, vytvořil na rozdíl od bruselských směrnic mediální radu a začal bojovat proti nevládním organizacím pod Sorosovou kontrolou. Budapešť navíc prodloužila spolupráci s Ruskem a Čínou a také odešla do opozice vůči eurobyrokratům v celé řadě otázek,“ sděluje senátor. Podle něj stejné vítězné tažení teď dělá i Fico. „Demokraté“ (psáno v uvozovkách) prý předtím „dovedli Slovensko doslova k’zugunderovi'“. (Zřejmě zu grunt, chtěl sdělit automatický překlad.)
Pak už se tam dočteme o nás. „V Česku v nedávných volbách zvítězila ‚akce nespokojených občanů‘ (ANO) euroskeptika Andreje Babiše. Babiš je odpůrcem bruselsky orientovaného Petra Fialy. Češi jsou unaveni posedlostí ukrajinskou tematikou. Chtěli by, aby se vláda zabývala především řešením problémů v ekonomice.“
Mnozí občané středoevropských zemí si podle senátora „začínají uvědomovat, že s Rusy bylo lépe žít“, a to „zejména proto, že se k nim v Rusku chováme přátelsky a s respektem“, tedy „pokud nejde o sprosté rusofoby, jako jsou Poláci Donald Tusk a Radoslaw Sikorski“.
Proč se někdo v Republice Komi namáhá o nás psát, je trochu záhada, když s tímto útvarem naštěstí ani nesousedíme, aspoň zatím. Nejspíš to ale senátor nebo nějaký jeho poskok slátal dohromady, aby to pak mohla síť „Pravda“ přetlumočit v příslušných jazykových mutacích. Tady se pak prostý lid dočte, že trpí v novodobém žaláři národů, kde ho nikým nezvolení byrokraté mučí propagací sexuálních úchylek a drahými energiemi a válečným štváčstvím.
Senátor tak, ať o tom ví, nebo neví, zamořuje svými názory nejen Republiku Komi, ale i naši republiku, po které mu nic není. Měl by se starat o svůj útvar, kam se zřejmě nikdo moc nehrne, takže tam teď nabízejí hektar půdy zdarma, aby tam dostali aspoň někoho.
Čemu i tady někteří lidé věří, jsou ty použité fráze o nikým nezvolených byrokratech a útisku. Všichni lidé v Evropském parlamentu byli ale zvoleni ve svých zemích a v Evropské radě se scházejí hlavy států nebo premiéři členských zemí, kteří byli doma také zvoleni. Šéfa Evropské komise schvaluje europarlament a tak dále. Bylo by zajímavé vědět, jestli má Republika Komi v rámci Ruské federace nějaké právo veta, ale to je jen řečnická otázka.
Je poněkud trapné, když se naším premiérem chystá stát člověk, který hlásá stejné nesmysly jako nějaký Džabarov od polárního kruhu. Připusťme, že Andrej Babiš možná pociťuje osobní křivdu, když mu EU upírá peníze, o kterých si mylně myslí, že na ně má nárok. Robert Fico je jistě nešťastný, když se ho nikdo nezastal v situaci, kdy nejdřív pozurážel Ukrajince a nenapadlo ho, že kohoutky od těch rour s ruským plynem a ropou mají oni. Vyloženě smůla. Viktor Orbán je rozčilen, že zdevastoval svobodná média, soudnictví a akademické svobody a pak je potrestán přiškrcením evropských peněz. Jeho kamarádi se na ně už tak těšili! Jenže je tu taková drobnost, občané členských zemí jsou současně občany EU a unii zajímá nejen to, kde končí její peníze, ale také jak jsou na tom svobody a práva lidí.
Členství v EU je dobrovolné. Pokud by někde většina občanů zatoužila přemístit se do nějakého Eurasijského svazu, více asijského než evropského, nešlo by jim v tom zabránit. Někteří vůdcové by ale chtěli inkasovat a doma si zároveň řádit jako v nějaké ruské gubernii. Teď zřejmě v přímém přenosu uvidíme, jak se o to budou pokoušet i v Česku.
