Ruský vojenský soud v úterý odsoudil ukrajinského filmového režiséra a odpůrce ruské anexe Krymu Olega Sencova za údajný terorismus na 20 let do vězení. Žaloba žádala 23 let, zatímco obhajoba navrhovala zproštění jakékoli viny. Další obžalovaný u soudu v Rostově na Donu, Oleksandr Kolčenko, dostal deset let. Na verdikt oba muži podle agentury AFP zareagovali úsměvem a zpěvem ukrajinské hymny.
Sencov „byl uznán vinným z vytvoření teroristického uskupení, které vedl, ze dvou teroristických útoků a z přípravy dalšího teroristického aktu, z pokusu o získání výbušnin a z nezákonného držení střelné zbraně a nábojů organizovanou skupinou“, uvedla agentura Interfax.
Trest si má odpykat v přísném vězeňském režimu, což znamená horší přístup ke spojení se světem, upozornila AFP.
„Vydrž Olegu! Přijde čas, kdy ti, co zosnovali tento proces proti tobě, usednou na lavici obžalovaných,“ vzkázal přes Twitter ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajinská diplomacie protestovala proti „frašce“ a požadovala okamžité osvobození svého občana.
Sám Sencov označil vojenský soud v Rostovu za „tribunál okupantů“, který „už z definice nemůže být spravedlivý“.
Podle vyšetřovatelů devětatřicetiletý umělec stál za loňskými útoky na krymskou kancelář hlavní kremelské vládní strany Jednotné Rusko a organizace Ruské společenství Krymu.
Obžaloba tvrdí, že Sencov je členem ukrajinské nacionalistické organizace Pravý sektor, která je v Rusku zakázána. Obviněný to odmítá, hlásí se ale k ukrajinskému hnutí Euromajdan, které stálo za loňským svržením proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Režisér prohlašoval, že je nevinen a že neuznává pravomoc ruského soudu.
Další dva údajní Sencovovi společníci se přiznali a spolupracovali s vyšetřovateli při usvědčování režiséra. Odsouzeni byli k sedmi letům za mřížemi.
Počátkem srpna si Sencov stěžoval na mučení, kterému ho prý podrobili agenti ruské tajné služby FSB ve snaze donutit jej k doznání. „Začali mě bít nohama, rukama, obušky, vstoje, vleže, vsedě. Když jsem odmítl vypovídat, začali mě dusit. Hrozili, že mě znásilní obuškem, odvezou do lesa a tam zakopají,“ řekl Sencov zpravodajské stanici BBC.
Soud vyvolal mezinárodní protesty. K propuštění Sencova vyzvala Evropská unie, Spojené státy, organizace Amnesty International i filmové svazy na Ukrajině a v Rusku. Za Sencova se opakovaně dopisem adresovaným Kremlu zasazovali režiséři Pedro Almodóvar, Wim Wenders, Agnieszka Hollandová, Krzysztof Zanussi, Aki Kaurismäki nebo Andrzej Wajda. K propuštění ukrajinského režiséra vyzvalo i české ministerstvo zahraničí a Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).
„Velmi si vážím 90 lidí, kteří během půl dne dokázali petici (za osvobození Sencova) podepsat. Myslím, že v tom hodně hraje naše historie, protože tam jasně vidím paralelu s 50. lety u nás,“ řekl dnes ČTK člen prezidia ČFTA Jan Mattlach. „Nikdo nemohl očekávat, že by taková petice mohla zvrátit soud, navíc ruský soud. Jestliže někdo vykonstruuje takový případ, tak na základě veřejného mínění od rozsudku neustoupí. Petice nemusí mít přímý důsledek, znamená ale nátlak veřejného mínění a může mít třeba důsledek ten, že odsouzený nezůstane ve vězení 20 let, ale – snad – kratší dobu,“ dodal známý český filmový střihač a několikanásobný držitel Českého lva.
Sencov není sám. Podle šéfa ukrajinské diplomacie Pavla Klimkina je v ruských věznicích „jedenáct ukrajinských politických vězňů“. Nejznámějším případem je letkyně Nadija Savčenková, obžalovaná z vraždy dvou ruských novinářů na východní Ukrajině.