Bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok FOTO: Česká národní banka / se svolením
FOTO: Česká národní banka / se svolením
KOMENTÁŘ / Je to nečekané, ale už se stalo. Přišel čas, kdy je možné souhlasit s bývalým guvernérem České národní banky Jiřím Rusnokem, tedy alespoň v něčem. V rozhovoru pro server Seznam Zprávy řekl, že mu nepřipadá problém zavést na vysokých školách poplatek deset tisíc korun za semestr. A má pravdu.
„Nevím, proč je tabuizováno, že by se na vysokých školách platil nějaký administrativní poplatek, školné. Třeba poplatek 10 tisíc za semestr mi nepřipadá jako nic, co by vytvářelo bariéru v možnosti jít studovat,“ řekl doslova Rusnok. Je to rozumná úvaha a bylo by dobře, kdyby s ní vláda Petra Fialy začala pracovat, i když se to příliš očekávat nedá.
Rusnok totiž svým výrokem otevřel hned několik důležitých témat. Tím prvním jsou opatření navrhovaná Národní ekonomickou radou vlády (NERV). Většina z nich je rozumná a nutná, i když údajně nepopulární. Není ale jasné, co to znamená, prostě jsou to věci, které se nebudou líbit na levé části politického spektra, ale ona je tady ještě jeho pravá část nebo také lidé, kteří vidí, že státní rozpočet má problém, se kterým je skutečně potřeba něco udělat.
Druhá věc, nad kterou by bylo dobře se po Rusnokově výroku zamyslet, je v české společnosti rozšířený dojem, že školství či zdravotnictví jsou „zadarmo“ a tak by to mělo zůstat, protože takhle to přece bylo vždycky. Tak předně – ono to není zadarmo. Všechno je financováno ze státního rozpočtu, a tedy z daní. Náklady se zvyšují, počty studentů také. Není nic divného na tom, že stát na to musí reagovat. Je to úplně totéž jako nutnost důchodové reformy. Lidé nastupují do práce později a dožívají se vyššího věku, takže je třeba na daný stav reagovat. Prostá matematika.
Deset tisíc korun za semestr není nic, co by nešlo zvládnout. Samozřejmě by v takové chvíli bylo nutné počítat s nějakou formou stipendií, s pomocí ekonomicky slabším a s výhodami pro ty, kteří mají dobrý prospěch. Proč by ale někdo měl zdarma několik let studovat školu, při které se běžně dá pracovat (a ano, pracovat je možné u velké části škol), to je dost nepochopitelné.
Stát není zaopatřovací ústav a studium zdarma není žádný daný nárok. Bylo by dobře, kdybychom se konečně vrátili ke střízlivému uvažování a přestali vyhazovat peníze z oken. K nutným krokům bohužel v nejbližší době nejspíše nedojde. Je ale dobře, že někdo otevřel debatu a dostal téma zpět do veřejného prostoru.
